Onkologové při testech zjistili, že třicet procent nemocných na klasickou léčbu nereaguje, a tak se obrátili na genetiky. „Nádory jsou příliš složité, aby mohly být posuzovány jen podle jejich rozsahu nebo jen jako nádor prsu či žaludku. Musíme udělat genetické vyšetření nádoru a léčbu přesně cílit na speciální typ nádoru,” vysvětluje primář plzeňské onkologie Jindřich Fínek. „Může se stát, že přijdou dvě ženy se stejným onemocněním a my budeme každou léčit jinak,“ doplňuje. Léčba na míru se začala po celém světě rozmáhat zhruba před deseti lety díky rozvoji genetického výzkumu a molekulární biologie. Kromě onkologie tuto metodu využívají i jiné obory. „Používá se hlavně u chronických onemocnění,“ říká Fínek.

Většímu rozmachu takzvané personifikované medicíny dosud brání nedostatek schválených léků. „Ty všude na světě zatím procházejí schvalovacím řízením. U nás je navíc zdlouhavé, takže se k nám dostanou léky o dva až tři roky později než do zbytku Evropy,“ tvrdí Fínek.

Výsledky

Přesto má už nyní individuální medicína prokazatelné výsledky. „Dříve u pacienta s rakovinou střev s metastázami byla délka přežití okolo 20 měsíců, dnes je to už 30 měsíců,“ uvádí Fínek s tím, že je optimální podávat cílené léky v době, kdy je nemocný bez zjevných známek onemocnění.

Z nevyléčitelných nemocí se tak postupně stávají nemoci dlouhodobě léčitelné. „Na naše pracoviště se obrátil kolega lékař s metastatickým nádorem střev, což bylo k přežití do jednoho roku. My ho léčíme už čtvrtý rok a on lyžuje a jeden den v týdnu dokonce pracuje v ambulanci,“ podotýká Fínek. Prodloužení života onkologicky nemocných staví lékaře před další problém.

„Tím, jak se nemocní dožívají vyššího věku, každému osmému pacientovi se objeví druhý nádor. Dříve to tak nebylo, protože se dalších malignit lidé nedožívali. Je potěšující, že přes dramaticky vzrůstající počet nádorových onemocnění je úmrtnost stabilní nebo klesá,“ dodává Fínek.