VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Náhrada škody způsobenou černou zvěří: fikce nebo realita?

Příbramsko  – Jak Václav Hlaváček, myslivec z Benešovska, tak Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty, kde má na starosti myslivost, ekologii, střelectví a sokolnictví potvrzují, že pokud, ať už poškození zemědělci či soukromé osoby postupují podle zákona a splňují všechny zákonné podmínky, kompenzaci získají.

18.10.2014
SDÍLEJ:

Myslivci míní, že černá zvěř není přemnožená.Foto: Ilustrační foto: Karel Pech

„Podle zákona o myslivosti má poškozený 20 dnů od vzniku škody právo uplatnit náhradu škody, kterou můžete vymáhat na provozovateli honitby," vysvětlil Václav Hlaváček.

Vždy se vše ale odvíjí od dohody mezi uživatelem honitby a majitelem pozemku. Ve většině případů prý nechce uživatel honitby kompenzovat škody finančně, ale jinými komoditami. Což je údajně nejpřijatelnější a technicky i nejsnáze realizovatelné. Pokud je ovšem majitel pozemku nekompromisní a požaduje finanční vyrovnání, většinou k dohodě nedojde nebo celá věc skončí až u soudu.

Černá zvěř prý přemnožená není

Stejný názor sdílí oba myslivci i v otázce, jestli je či nikoliv černá zvěř přemnožená, a zda myslivci stíhají její odstřel. Václav Hlaváček míní, že zatímco v některých honitbách je divokých prasat hodně, v jiných se s ní setkávají jen minimálně.

„Černá zvěř totiž není vázaná k místu. Ona migruje podle potravy. Teď se třeba přesunuje do dubových porostů. Takže když je rok, jako je tomu třeba letos, kdy je hodně žaludů, jsou rozryté louky. Například loni žaludy nebyly, takže louky byly naprosto čisté," uvedl myslivec z Benešovska.

Prasata způsobují pouze problémy

„Z hlediska ekologie jako vědy, černá zvěř přemnožená není. Správná definice by byla, že černá zvěř je na takových stavech, kdy způsobuje problémy zemědělskému hospodářství," řekl Luděk Králíček.

Ten míní, že kdyby byla divoká prasata přemnožená, v jejich populaci by propukaly epidemie chorob. A to se neděje.

„Přemnožení jsou třeba lidé. Ty mají cukrovku, HIV a spoustu dalších chorob. Ale černá zvěř je velice vitální a zdravá. Způsobuje nám pouze problémy," poznamenal Luděk Králíček a dodal. „Ona chce také žít. Nás je tady v republice přes deset milionů. Černé zvěře se odhaduje, že jí může být v době odlovu tak 300 tisíc až půl milionu kusů. Ale pořád se ještě nedostala na hranici, kdy by se projevovaly nějaké stresy z přemnožení."

Škody způsobené černou zvěří, jak se bránit?

Máte pozemek v honitbě? Jste členem honebního společenstva? Honitbu má v nájmu myslivecké sdružení? Škody způsobené černou zvěří se každoročně opakují a ten, kdo za ně odpovídá je bagatelizuje či dokonce popírá?

Jednou z variant takového vlastnictví pozemku je, že ho máte v honitbě a nejste členem honebního společenstva. Druhou pak, že máte pozemek v honitbě a jste členem honebního společenstva.

V prvé variantě se neděje nic, ale ve druhé nastupuje odpovědnostní vztah vůči ostatním tedy i nečlenům honebního společenstva. To v zásadě znamená, že pokud nájemce, tedy ve většině případů myslivecké sdružení, vlastníku honebního pozemku neuhradí škody způsobené černou zvěří, nastupuje odpovědnostní vztah na vlastníky honebních pozemků, kteří jsou členy honebního společenstva. A to v poměru velikosti jejich podílů. Tedy vlastníci honebních pozemků a současně členové honebního společenstva jsou jakýmisi ručiteli mysliveckých sdružení, pro případ, že tito nebudou plnit.

Uplatňovat náhradu škody za škody způsobené černou zvěří po nájemci honitby, jimiž jsou jednotlivá myslivecká sdružení, může každý vlastník honebního pozemku. Musí se ale dodržet lhůty a ty jsou velice tristní.

Pokud objevíte na svém honebním pozemku rytí od prasat, důležité je zdokumentovat rozsah poškození v přítomnosti soudního znalce, Policie ČR, notáře, prostě několika svědků.

Proč? Myslivci jsou velkou lobbistickou skupinou, která si na našich pozemcích často dělá co chce, a škody, byť jsou viditelné bagatelizuje a popírá. Vám ale čas letí, protože máte jen 15 dní na to, abyste doporučeným dopisem informovali myslivecké sdružení o škodách, které vám vznikly. Důležité je si uvědomit, že většina mysliveckých sdružení vyzvedává poštu až v posledním dni lhůty, tedy po 10-ti dnech, tedy ve skutečnosti máte jen 5 dní, abyste zdokumentovali, zavolali soudního znalce a písemně informovali. Jinak je konec. Pokud toto zvládnete, máte jedno z dílčích vítězství za sebou.

Nastupuje 60 dní, do kdy byste se s mysliveckým sdružením měli dohodnout o náhradě škody a do 90 dní můžete podat žalobu, pokud se nedohodnete.

Autorka příspěvku Karolína Franco, zemědělec

Autor: Martina Křečková

18.10.2014
SDÍLEJ:
Základní škola v Plánici, kde došlo k incidentu mezi učitelem a hajlujícím žákem.
8

Učitel nic nespáchal, zato hajlující romský žák má problém. I jeho rodina

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
EXKLUZIVNĚ
78 13

Andrej Babiš: Sobotka chce dovládnout bez nás

AKTUALIZUJEME

V Bruselu se o postupu EU při brexitu hlasovalo jen minutu. Všichni byli pro

V hlavním městě Belgie a EU se dnes sešlo k jednání 27 členských států Evropské unie. Důvodem byla dohoda o taktice, jak bude dvouleté období odchodu Velké Británie z unie vypadat. Hlasování, které proběhlo krátce po obědě, trvalo jen jednu minutu. Plán k brexitu byl schválen jednomyslně. 

Počátek května bude chladný. Od poloviny měsíce začnou teploty stoupat

Počátek května bude ve znamení deště. Ve zbytku měsíce se bude postupně oteplovat a srážky by se měly dostat do průměru. Vyplývá to ze čtyřtýdenního výhledu počasí, který dnes na svém webu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).  

Mrazy jsou na ústupu. Škody na úrodě budou zemědělci znát na konci května

Nepříjemný pohled na zmrzlá očka révy vinné čekal vinaře Jiřího Maděřiče z Moravského Žižkova na Břeclavsku, když kontroloval po nedávné mrazivé noci vinohrad. „U některých odrůd, především u Chardonnay či Muškátu moravského, zmrzlo třicet až čtyřicet procent," vypočítával Maděřič. Neradostné sčítání mají za sebou i další pěstitelé.

Čápata v Dubném nezvládla mrazivé počasí, všechna čtyři zahynula

Prokřehlá čápata nevydržela chlad a mokro a v pátek večer postupně uhynula. Protože lidé dubenskou čapí rodinu díky webkameře sledují, všimli si uhynutí prvních dvou a zorganizovali záchranou akci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies