VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Náhrada škody způsobenou černou zvěří: fikce nebo realita?

Příbramsko  – Jak Václav Hlaváček, myslivec z Benešovska, tak Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty, kde má na starosti myslivost, ekologii, střelectví a sokolnictví potvrzují, že pokud, ať už poškození zemědělci či soukromé osoby postupují podle zákona a splňují všechny zákonné podmínky, kompenzaci získají.

18.10.2014
SDÍLEJ:

Myslivci míní, že černá zvěř není přemnožená.Foto: Ilustrační foto: Karel Pech

„Podle zákona o myslivosti má poškozený 20 dnů od vzniku škody právo uplatnit náhradu škody, kterou můžete vymáhat na provozovateli honitby," vysvětlil Václav Hlaváček.

Vždy se vše ale odvíjí od dohody mezi uživatelem honitby a majitelem pozemku. Ve většině případů prý nechce uživatel honitby kompenzovat škody finančně, ale jinými komoditami. Což je údajně nejpřijatelnější a technicky i nejsnáze realizovatelné. Pokud je ovšem majitel pozemku nekompromisní a požaduje finanční vyrovnání, většinou k dohodě nedojde nebo celá věc skončí až u soudu.

Černá zvěř prý přemnožená není

Stejný názor sdílí oba myslivci i v otázce, jestli je či nikoliv černá zvěř přemnožená, a zda myslivci stíhají její odstřel. Václav Hlaváček míní, že zatímco v některých honitbách je divokých prasat hodně, v jiných se s ní setkávají jen minimálně.

„Černá zvěř totiž není vázaná k místu. Ona migruje podle potravy. Teď se třeba přesunuje do dubových porostů. Takže když je rok, jako je tomu třeba letos, kdy je hodně žaludů, jsou rozryté louky. Například loni žaludy nebyly, takže louky byly naprosto čisté," uvedl myslivec z Benešovska.

Prasata způsobují pouze problémy

„Z hlediska ekologie jako vědy, černá zvěř přemnožená není. Správná definice by byla, že černá zvěř je na takových stavech, kdy způsobuje problémy zemědělskému hospodářství," řekl Luděk Králíček.

Ten míní, že kdyby byla divoká prasata přemnožená, v jejich populaci by propukaly epidemie chorob. A to se neděje.

„Přemnožení jsou třeba lidé. Ty mají cukrovku, HIV a spoustu dalších chorob. Ale černá zvěř je velice vitální a zdravá. Způsobuje nám pouze problémy," poznamenal Luděk Králíček a dodal. „Ona chce také žít. Nás je tady v republice přes deset milionů. Černé zvěře se odhaduje, že jí může být v době odlovu tak 300 tisíc až půl milionu kusů. Ale pořád se ještě nedostala na hranici, kdy by se projevovaly nějaké stresy z přemnožení."

Škody způsobené černou zvěří, jak se bránit?

Máte pozemek v honitbě? Jste členem honebního společenstva? Honitbu má v nájmu myslivecké sdružení? Škody způsobené černou zvěří se každoročně opakují a ten, kdo za ně odpovídá je bagatelizuje či dokonce popírá?

Jednou z variant takového vlastnictví pozemku je, že ho máte v honitbě a nejste členem honebního společenstva. Druhou pak, že máte pozemek v honitbě a jste členem honebního společenstva.

V prvé variantě se neděje nic, ale ve druhé nastupuje odpovědnostní vztah vůči ostatním tedy i nečlenům honebního společenstva. To v zásadě znamená, že pokud nájemce, tedy ve většině případů myslivecké sdružení, vlastníku honebního pozemku neuhradí škody způsobené černou zvěří, nastupuje odpovědnostní vztah na vlastníky honebních pozemků, kteří jsou členy honebního společenstva. A to v poměru velikosti jejich podílů. Tedy vlastníci honebních pozemků a současně členové honebního společenstva jsou jakýmisi ručiteli mysliveckých sdružení, pro případ, že tito nebudou plnit.

Uplatňovat náhradu škody za škody způsobené černou zvěří po nájemci honitby, jimiž jsou jednotlivá myslivecká sdružení, může každý vlastník honebního pozemku. Musí se ale dodržet lhůty a ty jsou velice tristní.

Pokud objevíte na svém honebním pozemku rytí od prasat, důležité je zdokumentovat rozsah poškození v přítomnosti soudního znalce, Policie ČR, notáře, prostě několika svědků.

Proč? Myslivci jsou velkou lobbistickou skupinou, která si na našich pozemcích často dělá co chce, a škody, byť jsou viditelné bagatelizuje a popírá. Vám ale čas letí, protože máte jen 15 dní na to, abyste doporučeným dopisem informovali myslivecké sdružení o škodách, které vám vznikly. Důležité je si uvědomit, že většina mysliveckých sdružení vyzvedává poštu až v posledním dni lhůty, tedy po 10-ti dnech, tedy ve skutečnosti máte jen 5 dní, abyste zdokumentovali, zavolali soudního znalce a písemně informovali. Jinak je konec. Pokud toto zvládnete, máte jedno z dílčích vítězství za sebou.

Nastupuje 60 dní, do kdy byste se s mysliveckým sdružením měli dohodnout o náhradě škody a do 90 dní můžete podat žalobu, pokud se nedohodnete.

Autorka příspěvku Karolína Franco, zemědělec

Autor: Martina Křečková

18.10.2014
SDÍLEJ:
Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Šárka Strachová ve slalomu SP v Záhřebu.
7

Konec. Slalomářská mistryně světa Strachová se rozloučila s lyžařskou kariérou

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

Byty pro chudé v Brně: Projekt je překvapivě úspěšný, hodnotí opozice

Cestu z ubytovny hledají jen těžko kvůli počtu dětí, romskému původu nebo tomu, že nemohou našetřit na kauci. Padesátka takových rodin hledá pomoc v brněnském projektu rychlého zabydlení. Poslední z nich se mají ubytovat ještě v tomto měsíci.

Českou televizi chce řídit dvanáct lidí včetně současného šéfa Dvořáka

Do výběrového řízení na funkci generálního ředitele České televize se přihlásilo 12 zájemců. Je mezi nimi i současný ředitel Petr Dvořák, který televizi vede od podzimu 2011. Mezi uchazeči o místo je i bývalý šéfredaktor zpravodajství ČT Karel Novák nebo exšéf televize Prima Martin Konrád. První kolo volby proběhne 12. dubna, nového ředitele rada zvolí 26. dubna.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies