VYBERTE SI REGION

Najít kronikáře je pro řadu obcí nadlidský úkol

Žďársko - O tom, jak těžké je v dnešní době sehnat kronikáře, by mohli vyprávět představitelé nejedné obce na Žďársku. Řadě z nich se nedaří „zapisovatele historie“ sehnat už několik let.

12.5.2008 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Helena Křížová

„Moc mě to mrzí, ale nikdo nechce kroniku obce psát. Opravdu jsem se snažil někoho vhodného najít, ale bohužel se mi to nepodařilo. Určitě se ale nevzdám a budu shánět dál,“ uvedl starosta obce Křídla Josef Novotný. Stejný problém mají například i ve Škrdlovicích.

„Kronikáře nemáme, nikdo nemá chuť se jím stát. Už to hledání vzdáváme. Události ze Škrdlovic dáváme dohromady, jak se dá,“ řekl starosta Ivan Hořínek. Psaní kronik obcí je podle zákona povinné.

„Jeho nedodržení ale není nijak sankciováno, takže to žádný efekt stejně nemá,“ sdělil pracovník Státního okresního archivu ve Žďáře nad Sázavou Vít Křesadlo. Chybějí nástupci Podle Křesadla si staří kronikáři v regionu stěžují, že nemají žádné nástupce. „Jen občas se objeví nějaký nový kronikář,“ podotkl Křesadlo. Vývoj kronikářství byl v sedmdesátých letech minulého století dost narušen.

„Spousta malých obcí totiž přešla pod větší, a kroniky přestala vést. Hodně se jich také ztratilo. Není tak ani na co navázat. Tato doba se na kronikářství dost podepsala,“ vysvětlil Křesadlo. První republika Naopak „zlatá doba“ kronikářství byla podle Víta Křesadla za první republiky.

„Velmi k tomu přispěl i pocit nově získané samostatnosti. Všechno se tehdy dělo s mnohem větším nadšením. Povinnost psát kroniky je v podstatě stále, ale neexistuje prostředek, jak ji vymoci,“ doplnil archivář. Na Žďársku jsou ale také velmi aktivní kronikáři. „Mezi ně patří například Martin Šikula z Bohuňova, který se vymyká obecnému průměru. Takové nadšení, jako má on, se tak často nevidí,“ tvrdí Vít Křesadlo.

Jeden zápis do kroniky? Sedmdesát hodin práce

Jsou kronikáři méně aktivní, a jsou také naopak ti neobyčejně zapálení a nadšení. Martin Šikula z Bohuňova patří mezi nadšence. Coby učitel s aprobací dějepis – výtvarná výchova byl skoro předurčen k tomu stát se kronikářem.

Jak dlouho jste kronikářem obce?
Byl jsem jmenován v roce 2003, takže už se touto činností zabývám pět let.

Vaše kronika získala dokonce ocenění, o co vlastně šlo?
My jsme se v roce 2006 poprvé zúčastnili soutěže Vesnice roku. Nebudu zakrývat, že právě i na základě kroniky, kterou jsem vedl a která podle názoru mnohých měla naději na úspěch. To už jsem měl v kronice sepsanou i retrospektivu a v neměnnémstylu, včetně výtvarných ilustrací, jsem psal i tehdejší zápisy. Kronika uspěla v kategorii obecních kronik. Úspěch byl o to větší, že se tehdy účastnily čtyřicet tři obce, takže konkurence byla opravdu veliká.

Vaše kronika je ilustrovaná bohatě…
Já jsem celou kronikářskou práci založil na ručním psaní, vycházím z humanistických písem a kaligrafických vzorů. Nadoplnění textu používám i zdobené iniciály. Kronika je doplněna i dokumentační kresbou, jde především o architekturu obce. Po vzoru dávných středověkých knih používám i takzvané bordury, což je vlastně ornamentální rámování stránek. Nepoužívám ovšem pouze motivy rostlinné, ale i předmětné nebo i věcí, které se vztahují k současnosti.

Nenarážíte občas na nepochopení ze strany spoluobčanů?

Žádné velké problémy se psaním kroniky nemám, i když v obci Bohuňov, stejně tak jako v každé jiné, jsou občas určité sousedské spory a napětí. Všechny tyto věci se snažím posuzovat objektivně a zápisy dělat tak, abych se pokud možno nikoho nedotkl a současně abych naznačil, že ne vždy je vše úplně v pořádku. Pokud jde o získávání informací, tak tam většinou problémy nemámvůbec. Spolupráce s místními spolky je většinou vynikající a já jim za to také vždycky děkuji.Avlastně i díky této spolupráci obecní kronika vypadá tak, jak vypadá. Zápisy jsou vyvážené a obsahují všechny složky života v naší obci.

Psaní kroniky je činnost poměrně časově náročná. Kolik hodin nad ní trávíte?
V dobách, kdy jsem tolik zápisy neilustroval a nepoužíval více ozdobných typů písma, tak to bylo rychlejší. Poslední zápis, který je výtvarně velmi bohatý a písmařsky poměrně náročný, zabral asi sedmdesát hodin čistého času.

Lucie Kubíková, Helena Křížová

12.5.2008 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Stát pátrá po majitelích čtyř tisíc domů. Když se nepřihlásí, přijdou o ně

Hodný doktor, ale kritický komunální politik Jiří Biolek zpochybnil pověst Aleny Dernerové jako senátorky a kandidátky. „Velmi mě zklamal,“ řekla Dernerová.
7

"Ona selhala!" - "On manipuluje!" Biolek zaútočil na Dernerovou jako Trump

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Aby smrt nebyla tabu. Vyšla kniha "o posledních věcech člověka"

Ondřej Nezbeda, bývalý uznávaný novinář Respektu, se rozhodl radikálně změnit svoji profesi. Stal se pečovatelem domácího hospice Cesta domů. Své zkušenosti z péče o nevyléčitelně nemocné sepsal do knihy Průvodce smrtelníka: o posledních věcech člověka. Nedávno ji spolu s kolegy z hospice představil na besedě v Knihovně Václava Havla. 

Co by měly děti jíst, aby byly zdravé

Praha - Nutriční specialistka Jana Spáčilová radí, jak děti učit správným stravovacím návykům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies