VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Najít kronikáře je pro řadu obcí nadlidský úkol

Žďársko - O tom, jak těžké je v dnešní době sehnat kronikáře, by mohli vyprávět představitelé nejedné obce na Žďársku. Řadě z nich se nedaří „zapisovatele historie“ sehnat už několik let.

12.5.2008 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Helena Křížová

„Moc mě to mrzí, ale nikdo nechce kroniku obce psát. Opravdu jsem se snažil někoho vhodného najít, ale bohužel se mi to nepodařilo. Určitě se ale nevzdám a budu shánět dál,“ uvedl starosta obce Křídla Josef Novotný. Stejný problém mají například i ve Škrdlovicích.

„Kronikáře nemáme, nikdo nemá chuť se jím stát. Už to hledání vzdáváme. Události ze Škrdlovic dáváme dohromady, jak se dá,“ řekl starosta Ivan Hořínek. Psaní kronik obcí je podle zákona povinné.

„Jeho nedodržení ale není nijak sankciováno, takže to žádný efekt stejně nemá,“ sdělil pracovník Státního okresního archivu ve Žďáře nad Sázavou Vít Křesadlo. Chybějí nástupci Podle Křesadla si staří kronikáři v regionu stěžují, že nemají žádné nástupce. „Jen občas se objeví nějaký nový kronikář,“ podotkl Křesadlo. Vývoj kronikářství byl v sedmdesátých letech minulého století dost narušen.

„Spousta malých obcí totiž přešla pod větší, a kroniky přestala vést. Hodně se jich také ztratilo. Není tak ani na co navázat. Tato doba se na kronikářství dost podepsala,“ vysvětlil Křesadlo. První republika Naopak „zlatá doba“ kronikářství byla podle Víta Křesadla za první republiky.

„Velmi k tomu přispěl i pocit nově získané samostatnosti. Všechno se tehdy dělo s mnohem větším nadšením. Povinnost psát kroniky je v podstatě stále, ale neexistuje prostředek, jak ji vymoci,“ doplnil archivář. Na Žďársku jsou ale také velmi aktivní kronikáři. „Mezi ně patří například Martin Šikula z Bohuňova, který se vymyká obecnému průměru. Takové nadšení, jako má on, se tak často nevidí,“ tvrdí Vít Křesadlo.

Jeden zápis do kroniky? Sedmdesát hodin práce

Jsou kronikáři méně aktivní, a jsou také naopak ti neobyčejně zapálení a nadšení. Martin Šikula z Bohuňova patří mezi nadšence. Coby učitel s aprobací dějepis – výtvarná výchova byl skoro předurčen k tomu stát se kronikářem.

Jak dlouho jste kronikářem obce?
Byl jsem jmenován v roce 2003, takže už se touto činností zabývám pět let.

Vaše kronika získala dokonce ocenění, o co vlastně šlo?
My jsme se v roce 2006 poprvé zúčastnili soutěže Vesnice roku. Nebudu zakrývat, že právě i na základě kroniky, kterou jsem vedl a která podle názoru mnohých měla naději na úspěch. To už jsem měl v kronice sepsanou i retrospektivu a v neměnnémstylu, včetně výtvarných ilustrací, jsem psal i tehdejší zápisy. Kronika uspěla v kategorii obecních kronik. Úspěch byl o to větší, že se tehdy účastnily čtyřicet tři obce, takže konkurence byla opravdu veliká.

Vaše kronika je ilustrovaná bohatě…
Já jsem celou kronikářskou práci založil na ručním psaní, vycházím z humanistických písem a kaligrafických vzorů. Nadoplnění textu používám i zdobené iniciály. Kronika je doplněna i dokumentační kresbou, jde především o architekturu obce. Po vzoru dávných středověkých knih používám i takzvané bordury, což je vlastně ornamentální rámování stránek. Nepoužívám ovšem pouze motivy rostlinné, ale i předmětné nebo i věcí, které se vztahují k současnosti.

Nenarážíte občas na nepochopení ze strany spoluobčanů?

Žádné velké problémy se psaním kroniky nemám, i když v obci Bohuňov, stejně tak jako v každé jiné, jsou občas určité sousedské spory a napětí. Všechny tyto věci se snažím posuzovat objektivně a zápisy dělat tak, abych se pokud možno nikoho nedotkl a současně abych naznačil, že ne vždy je vše úplně v pořádku. Pokud jde o získávání informací, tak tam většinou problémy nemámvůbec. Spolupráce s místními spolky je většinou vynikající a já jim za to také vždycky děkuji.Avlastně i díky této spolupráci obecní kronika vypadá tak, jak vypadá. Zápisy jsou vyvážené a obsahují všechny složky života v naší obci.

Psaní kroniky je činnost poměrně časově náročná. Kolik hodin nad ní trávíte?
V dobách, kdy jsem tolik zápisy neilustroval a nepoužíval více ozdobných typů písma, tak to bylo rychlejší. Poslední zápis, který je výtvarně velmi bohatý a písmařsky poměrně náročný, zabral asi sedmdesát hodin čistého času.

Lucie Kubíková, Helena Křížová

12.5.2008 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies