„Realisticky to vidím tak, že když začneme teď – což začneme – tak v prvním čtvrtletí příštího roku může monitoring začít naplno fungovat," uvedl Štern.

Alternativní trest domácího vězení existuje v českém právu od ledna 2010, momentálně si jej odpykává 126 lidí. Vězně zatím nekontroluje nepřetržitě elektronika, ale namátkově pracovníci Probační a mediační služby (PMS).

Amnestie

Termín zavedení náramků do praxe se už několikrát odsouval. Zakázka, kterou loni ministerstvo zrušilo kvůli úbytku vězňů v důsledku amnestie, měla mít hodnotu 275 milionů korun. Tato částka zahrnovala prvotních 500 a v konečné fázi až 2000 náramků, jejich pětiletou údržbu a také dodávku technického řešení a monitorovacího centra.

„Vzhledem k předpokládané hodnotě původní zakázky bylo zcela správné ji zastavit, protože v kontextu situace po amnestii by byla předražená," věří Štern. Zrušení tendru navrhoval ze své tehdejší pozice ředitele PMS.

Dohled probačního úředníka

Ve spojitosti s náramky se diskutuje i o tom, že by mohly v budoucnu nahrazovat vazbu. Náměstek však upozornil, že soudy v současné době relativně často využívají možnosti nahradit vazbu dohledem probačního úředníka. Loni takto postupovaly v téměř šesti stovkách případů. Z mediálně sledovaných kauz například i ohledně vazby exposlance Davida Ratha.

„U případného nahrazení vazby elektronickým monitoringem bude třeba provést analýzu stávajícího právního stavu i zahraničních úprav včetně posouzení ekonomické výhodnosti celé věci," řekl Štern. Odborníci na trestní právo se podle něj také musí vyjádřit mimo jiné k otázce, pro jaký ze tří typů vazby by se její náhrada náramky měla využívat.