Josef Postránecký: Stabilní státní správa přinese i úsměv a vstřícnost

Jedno z nejčastěji se vyskytujících slov v posledních dnech je náměstek. Vzhledem k tomu, že 1. července vstupuje do života služební zákon, je to logické. Co se od tohoto data stane s vrcholovým managementem ministerstev?
Pokud jde o obsazení ministerstev a dalších úřadů, které spadají pod služební zákon, budou k 1. červenci překlopeni všichni stávající vedoucí zaměstnanci do služebního poměru. Náměstci, ředitelé odborů a vedoucí oddělení tedy zůstávají ve svých funkcích.

Aniž by museli procházet výběrovým řízením a skládat úřednické zkoušky?
K 1. červenci zůstávají ve svých pozicích, ale časem budou muset projít výběrovým řízením. U náměstků musí být vyhlášeno do konce letošního roku, v případě ředitelů odborů a vedoucích oddělení do poloviny příštího roku.

Za jakých podmínek budou moci uspět? Zůstalo v zákoně například kritérium nepřetržitého čtyřletého působení ve státní správě v posledních osmi letech?
To byla podmínka pro obsazení nejvyšších míst ve státní správě, jako je například moje pozice nebo posty státních tajemníků. V tomto případě ale půjde o tzv. přesoutěžení, kde zákon stanoví, že výběrového řízení se může zúčastnit jakýkoliv zaměstnanec z oboru služby, pro nějž bude vypsáno. Není tam tedy podmínka délky praxe nebo výkonu funkce.

Jinak řečeno, když nyní ministři zběsile vyhazují náměstky a přijímají nové, aby na důležité pozice dosadili „svoje" lidi, povede to k dočasnému zabetonování státní správy, jak varuje opozice?
Do konce června obsazování vedoucích míst probíhalo podle zákoníku práce, kde žádné podmínky typu délky praxe nejsou stanoveny. Ten, kdo na nich seděl, tam bude i nyní. V budoucnu už je ale bez výběrového řízení nebude možné obsadit.

Jenže ono to vypadá, že tam zůstanou i po něm, neboť bez problémů své posty obhájí. Nebo vy si to nemyslíte?
Ne. Výběrová řízení budou otevřená vůči velkému počtu státních zaměstnanců, takže konkurence bude výrazně větší. A i kdyby stávající vedoucí úředníci uspěli, neznamená to, že budou představenými navěky, neboť každým rokem budou procházet služebním hodnocením, a pokud nevyhoví, okamžitě skončí.

Kdo bude vybírat členy komisí a kdo bude potom úředníky hodnotit?
Počty členů výběrové komise i způsob jejich výběru stanovuje zákon. Kupříkladu komise na náměstky pro řízení sekce bude čtyřčlenná, přičemž dva její členy nominuje ministr a dva státní tajemník daného ministerstva. Služební hodnocení bude vždy provádět přímý nadřízený, v případě náměstků to bude státní tajemník, u ředitelů odborů náměstek, pod něhož budou spadat.

Personální záležitosti bude mít na ministerstvech na starosti právě státní tajemník, tedy nejvyšší úředník resortu. Zarazilo mě, že jejich výběr proběhl bez emocí a politických tahanic, ale také bez tlačenice. Znamená to, že se přihlásili jen kvalifikovaní lidé, o nichž nebylo pochyb?
Když se podíváme na složení státních tajemníků – a 
v tuto chvíli už je mají všechna ministerstva – tak jde vesměs o dlouholeté zkušené úředníky, kteří mají praxi 
z různých úrovní státní správy, ve většině případů spojenou s resorty, kde nyní uspěli ve výběrovém řízení.

Naposledy jste ve středu jmenoval Jindřicha Fryče, státního tajemníka na ministerstvu školství, který tu dříve působil jako náměstek. Můžete jmenovat další byrokratické opory jednotlivých resortů?
Kupříkladu Jiří Kaucký, státní tajemník na ministerstvu vnitra, který je od počátku své profesní kariéry spjat s tímto resortem, byl dlouholetým ředitelem odboru legislativy. Dalším příkladem je Zdeněk Novák na ministerstvu kultury, který zde působil v různých vedoucích funkcích. Takto bych mohl hovořit o naprosté většině státních tajemníků.

Opačným pólem je funkce politického náměstka. Tu nyní „zpopularizoval" Lukáš Wagenknecht, který ji odmítl. Podle něj jde o člověka, který se jen bude dívat z okna. Prezident Miloš Zeman dokonce kvůli ní podal stížnost k Ústavnímu soudu, prý půjde o lidi, kteří nebudou mít na práci nic jiného než si česat pěšinku. Někteří ministři, například Martin Stropnický nebo Jan Mládek, tento post obsazovat nebudou, jiní si zase bez ní chod resortu nedovedou představit. Je to tedy důležitá a nutná pozice, nebo je to jen funkce na okrasu a hlídání koaličního partnera?
Význam této pozice ukáže čas. Zákon stanovuje působnost politických náměstků tak, že budou zastupovat ministry na vládě nebo při jednání výborů a komisí obou parlamentních komor. Nebudou ale stupněm řízení, takže pod sebou nebudou mít žádný odborný aparát. Bude záležet jen na ministrech, jakými úkoly je pověří.

Služební zákon se rodil snad nejobtížněji ze všech polistopadových norem. Přijala ho Špidlova vláda v roce 2002, 
v účinnost vstoupil – ve značně pozměněné podobě – až letos. Jeho hlavním mottem je profesionalizace státní správy a její odpolitizování. Co to bude znamenat pro občany?
Chci zdůraznit, že 1. července občané žádnou zásadní změnu v chodu úřadů nepoznají. Dnešní kroky směřují spíš do organizačních změn a právního postavení úředníků. Zákon nicméně obsahuje věci, které jednoznačně směřují ke zvýšení kvality práce úřadů. Každý úředník bude muset prokázat odbornou způsobilost, každoročně bude hodnocen, a to by v řádu několika let mělo přispět ke zkvalitnění státní správy 
a také k její stabilizaci. Největší význam zákona tak vidím v profesionalizaci a stabilitě výkonu státní správy.

Pro politickou praxi to bude velký zlom, neboť ať se k moci dostane jakákoliv vláda, odborný aparát ministerstev spadající pod náměstky pro řízení sekcí se měnit nebude. Ten by měl připravovat odborné podklady, variantní analýzy pro ministra 
z jakékoliv strany, aniž by se bál o své místo?
Přesně tak. Politická výměna u lidí, kteří budou v režimu služebního zákona, nastat nemůže. Naopak ve skupině politických funkcí obměna možná je, týká se to politických náměstků a poradců. Odborný aparát bude možné měnit jen poté, kdy úředníci nesplní hodnotící kritéria, která požaduje zákon, nebo se dopustí závažného kázeňského přestupku. V případě nejvyšších úředníků je ještě možné skončit ve funkci po uplynutí stanovené lhůty. V mém případě je to šestileté funkční období, 
u státních tajemníků pětileté.

Narazil jste na poradce. Jaký bude jejich vztah třeba k vedoucímu odboru? Mohou za ním přijít a úkolovat ho jménem ministra?
Může za vedoucím odboru přijít, ale nesmí mu dávat žádné příkazy a úkoly. Může ho požádat o informace, které jsou pro něj nezbytné. Není ale stupněm řízení, takže nemůže úkolovat lidi, kteří jsou v režimu služebního zákona.

Co když se bude chovat nestandardně sám ministr a bude po podřízených vyžadovat něco nad rámec jejich povinností, třeba společné sledování jeho televizních vystoupení v nočních hodinách? Budou to moci odmítnout?
Budou se moci bránit. Konkrétně paragraf 85 služebního zákona to řeší tak, že pokud představený či ministr zadá úkol, který je podle podřízeného v rozporu s právními nebo služebními předpisy, úředník na to upozorní. Bude-li na svém zadání představený trvat, musí to úředníkovi dát písemně a ten má povinnost to oznámit náměstkovi pro státní službu, tedy mně. Já pak budu řešit, zda ten úkol byl v rozporu 
s právními či služebními předpisy.

Tento paragraf nahradil původně slibovanou ochranu whistleblowerů, která se nakonec do zákona nedostala?
To, o čem jsem mluvil, není případ whistleblowingu. Paragraf 85 mluví o služebním postupu, jímž lze odmítnout daný úkol, respektive označit, že je v rozporu se zákony. Whistleblowing je ale
v zákonu obsažen díky odkazu na nařízení vlády, které stanoví jeho pravidla. To bylo nedávno schváleno.

O čem hovoří?
O písemném či elektronickém podání, a to i anonymním ohledně upozornění na možné protiprávní jednání úředníků. Za toto podání nesmí být oznamovatel korupce žádným způsobem postižen svým představeným ani nikým jiným.

Zhruba 13 tisíc úředníků pod služební zákon spadat nebude, dál budou v pracovním poměru podle zákoníku práce. Jde 
o různé obslužné profese, politický aparát ministra. Kam budou patřit tiskoví mluvčí?
Pokud budou informovat 
o působnosti ministerstva včetně agendy podle zákona 
o svobodném přístupu k informacím, spadají pod služební zákon. Když pracují jen pro ministra a vyjadřují se 
k politické agendě, zůstávají v pracovně-právním poměru.

Ono to do jisté míry souvisí 
s důležitou náplní vaší práce, to jest návrhem systemizace úřednických míst. Není to tak dávno, co jsme se dovídali o tzv. mrtvých duších na ministerstvech, kdy různé pozice nebyly obsazeny, ale přesto se na ně 
z rozpočtu posílaly peníze. Jak to bude probíhat nyní?
Vláda počátkem června schválila historicky první systemizaci, která se váže na služební zákon. Úředníků je přesně 68 072. Zákon předpokládá, že vláda bude pro každý nový rok schvalovat systemizaci, neboť v průběhu času se mění agendy i kompetence mezi úřady. Možná bude také průběžná změna systemizace, která bude reagovat na aktuální okolnosti 
a potřebu posílit tu či onu část státní správy.

Lidé mají zažitý pocit, že úředník je člověk nevstřícný, komisní a líný, který za přepážkou sedí proto, aby jim znepříjemnil život. Osobně mám převážně jinou zkušenost, ale ten mýtus zkrátka existuje. Může služební zákon toto vnímání úřednictva změnit?
Myslím, že v úřadech státní správy i samospráv v drtivé většině pracují kvalifikovaní úředníci, kteří jsou vůči občanům vstřícní. Tady ale více než jinde platí, že devětkrát přijdete na úřad, který vyřídí vaši žádost bezvadně, ale podesáté se setkáte 
s opačným přístupem a paušálně hodnotíte všechny podle této jedné negativní zkušenosti. Pokud jde o změnu 
v očích veřejnosti, zákon sám ji nepřinese. Ten vytváří jen podmínky, ale vzhledem 
k fungování obdobných norem v zahraničí věřím, že to pomůže i u nás zlepšit vnímání úředníků.
Budou-li mít větší stabilitu, silněji budou chápat, že jejich hlavním úkolem je služba veřejnosti.

Stabilitě úřednictva má pomoci i řada benefitů, jež jejich profesi činí atraktivnější. Jde například o nárok na deset dní placeného volna, další týden dovolené, šest dní studijního volna. Máme kvůli tomu úředníkům závidět?
Znovu zdůrazňuji, že úředníky čeká mnohem více povinností a úkolů než výhod. Musí skládat zkoušku, podstupovat roční hodnocení, mohou být na 60 dní přeloženi mimo pracoviště bez svého souhlasu, v případě trestního stíhání budou zproštěni výkonu služby. Nicméně pokud budou pracovat, vzdělávat se, plnit úkoly včas a nestranně, jednat s občany v duchu pravidel, čeká je perspektiva dlouhého působení ve státní správě a občas i některé benefity. Kupříkladu si budou moci vzít služební volno 
v případě některých rodinných záležitostí, na něž není poskytováno volno dle zákoníku práce. Ale nepředstavujte si, že budou mimo pracoviště každý měsíc. Když jsem si zkušebně propočítal, na kolik dní volna bych měl za svých 17 let ve státní správě nárok podle nového zákona, tak bych mohl vyčerpat 
v souhrnu dva dny za celé toto období.

Jak vás znám ani jste si je nevzal…
Tehdy to nešlo, ale asi bych to volno skutečně nevyčerpal. Mimochodem, když se na úřednické benefity podíváte do zahraničí, tak mnohde kupříkladu dostávají příspěvek na bydlení, ošacení, dojíždění do práce, mají bonusy za průběžné vzdělání či náborové příplatky. Nic takového českého úředníka nečeká.

Zato se nyní intenzivně jedná 
o zvýšení platů ve státní sféře. Zatím to vypadá na tři procenta plošně. Je to dost?
Pohledy na zvýšení byly různé. I já jsem vyjádřil svou představu, ale nikoliv jednorázového zvýšení platu, nýbrž na delší období podle možností státního rozpočtu. Jde ale o politické rozhodnutí.

Dá se říct, jaký je průměrný plat státního úředníka v jednotlivých pozicích? Nedávno jsme se třeba dověděli, že kancléř Vratislav Mynář bere 174 tisíc korun hrubého měsíčně včetně odměn, které za dva roky činily 1,6 milionu korun. Ředitelka premiérovy kanceláře Jana Nagyová měla v roce 2012 prémii 840 tisíc, šéf Úřadu vlády si za Nečasovy tříleté éry na bonusech vydělal 3,2 milionu korun. Budou na tom podobně i státní tajemníci či náměstci pro řízení sekcí?
Kancelář prezidenta republiky nespadá pod služební zákon, takže tady srovnání není možné. V případě náměstků a státních tajemníků jsou ale odměny určitě nižší než uváděný příklad paní Nagyové Nečasové.

Jaký bude moci být poměr mezi tabulkovým platem a prémií?
Zákon stanoví, že výše úřednických odměn během roku nesmí být vyšší než 
25 procent platu.
Když to tedy sečteme, nejvyšší úředníci si přijdou maximálně na 120 tisíc korun měsíčně?
Přesnou výši platů neznám, nemám povinnost ji sledovat. Předpokládám, že někteří úředníci této hranice dosáhnou. Náměstkovské platy jsou ale v průměru výrazně pod hranicí sto tisíc korun.

JOSEF POSTRÁNECKÝ

* Narodil se 26. června 1961 v Mladé Boleslavi.
* Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor ekonomická a regionální geografie, v něm získal v roce 1987 doktorát.
* Působil na Vysoké škole ekonomické a jako výzkumný pracovník v Ústavu prognózóvání.
* Od roku 1998 pracuje ve státní správě, byl náměstkem ministra vnitra pro veřejnou správu, ředitelem odboru rozvoje a strategie regionální politiky na ministerstvu pro místní rozvoj, byl poradcem místopředsedy vlády pro hospodářskou politiku.
* Letos v lednu vyhrál výběrové řízení na post náměstka ministra vnitra pro státní službu. Jeho funkční období je šestileté.