VYBERTE SI REGION

Náměstkyně ministra Bartáková: Přijít můžeme až o deset miliard

Praha /ROZHOVOR/ – Evropské peníze pomáhají rozvoji českého průmyslu, dopravní infrastruktury, tvorbě nových pracovních míst a také českým učitelům 
a žákům. Právě v oblasti vzdělávání má ale Česko obrovské problémy s čerpáním bruselských miliard. O důvodech tohoto stavu Deník hovořil s novou náměstkyní ministra školství pro evropské fondy Petrou Bartákovou.

30.5.2014 11
SDÍLEJ:

Petra BartákováAutor: Deník/Martin Divíšek

Nízká účast při volbách do Evropského parlamentu prokázala, že problematika EU je lidem vzdálená, eventuálně si ji promítají do zpráv o rozkrádání evropských fondů. Jak je možné, že jsme se ani po deseti letech nenaučili účelně vynakládat miliardy z Bruselu? Co je na tom tak náročného?
Přílišná byrokratizace je všeobecně vnímaný problém nejen směrem k Bruselu, ale
i k evropským fondům. Úskalí je složitost pravidel a jejich nejasný výklad v čase. To vnímám jako největší nástrahu zejména pro budoucí programové období, a proto je nutné se zainteresovanými resorty vést debatu směrem k jednoznačnosti výkladů pravidel 
a vyjasnění rolí poskytovatelů evropských dotací v českém legislativním prostředí. Z debat s příjemci vím, že zmíněné bariéry brání vyšší míře čerpání, respektive zapojení příjemců do dalších projektů.

Co děláte pro jejich odstranění?
Snažíme se o snižování administrativní zátěže pro příjemce dotací a tím o pokles chybovosti v rámci projektů. Chtěli bychom navázat na úspěšné programy „EU peníze základním školám" a „EU peníze středním školám", které měly skutečně plošný dopad. U nich se podařilo žádosti výrazně zjednodušit, takže školy měly možnost získat prostředky pomocí tzv. šablon, kdy se zapojilo přes 90 procent všech škol. V souvislosti s problematikou evropských fondů je nutné uvést, že veřejnost je málo informována o jejich skutečném přínosu. Přitom touto cestou vznikla nejen 
v programech ministerstva školství spousta nových pracovních míst, školy byly dovybaveny technikou, vysoké školy a vědecké instituce mohly investovat. Je škoda, že se o pozitivech, jež s sebou evropské prostředky přinášejí, lidé častokrát ani nedovědí.

Na postu náměstkyně pro evropské fondy jste teprve pár týdnů. Přesto už jste musela řešit akutní situaci v programu Věda a výzkum pro inovace. Podle ministra školství Marcela Chládka hrozí, že přijdeme o deset miliard korun. Jak je to možné?
Situace v Operačním programu Věda a výzkum pro inovace (VaVpI) je skutečně vážná. Ztráta, která hrozí na konci roku 2014, je zapříčiněna několika faktory: zdlouhavým schvalováním tzv. velkých projektů, center excelence, které tvoří 32 procent alokace VaVpI, a dále novelou zákona o veřejných zakázkách. Z pohledu čerpání přinesla podstatný problém, neboť řada dodavatelských zakázek ve VaVpI se týká oblasti specifických technologií, kde je omezený počet dodavatelů 
a pravděpodobnost obdržení jedné nabídky je vysoká. Ceny těchto technologií se pohybují od jednotek až po stovky milionů korun a zpomalení tempa realizace mělo klíčový dopad na objem čerpání a jeho zpomalení.
Neméně závažný moment, který se projevuje zejména nyní, je pozdní využití úspor z projektů. Ty měly být včas proměněny v další výzvy tak, aby bylo možné peníze znovu čerpat na jiné aktivity. Na jedné straně tak ztratíme finanční prostředky v roce 2014, protože finance nebyly včas poslány do terénu, aby mohly být proplaceny. Na straně druhé kvůli této ztrátě již nemůžeme další aktivity realizovat, neboť nám finance de facto došly. V konečném důsledku bude o avizovanou ztrátu snížena celková částka, která byla pro VaVpI určena. Pozdní vyhlášení výzev, například v listopadu 2013, kýžený efekt již mít nemohlo. Vzhledem k časové náročnosti hodnocení, které ve VaVpI trvá zhruba sedm měsíců, bylo jasné, že většina prostředků bude proplacena až v roce 2015.

Chcete říct, že ministři Josef Dobeš a Petr Fiala vypsali výzvy, o nichž věděli, že nebudou moci být pokryty prostředky z českého státního rozpočtu?
Chci tím pouze říci, že výzvy měly být vypsány dříve. Pokud by k tomu došlo o čtyři až šest měsíců dříve, jejich efekt by byl zásadní pro snížení ztráty v roce 2014. Informace, kterými vedení ministerstva disponovalo v listopadu 2013, již naznačovaly, že riziko přezávazkování, tedy dopadu na státní rozpočet, je značné. Časovost v tom hraje naprosto zásadní roli.

Je namístě obava, že chybějící čtyři miliardy znemožní pobyt špičkových amerických a dalších zahraničních vědců v ČR? Asi znáte příklad Hendrika Küppera, specialisty na biochemii rostlin, který odešel z univerzity v Kostnici a koupil si dům v Českých Budějovicích, kde měl pracovat 
v ústavu Akademie věd ČR. Po zastavení finanční podpory teď neví, co si počít, a hledá jiné cesty, jak svůj výzkum realizovat. Není to hrozná ostuda?
Plně si uvědomujeme možné negativní dopady a při rozhodování jsme je na vedení ministerstva velice důkladně zvažovali a nadále se je snažíme minimalizovat. 
S žadateli v rámci zrušené výzvy komunikujeme a pokoušíme se nalézt řešení. Víme, že po schválení nového Operačního programu Věda, výzkum a vzdělávání by tato aktivita měla být podpořena jako jedna z prvních. Projekty, které mají směřovat k excelenci ve výzkumu a vývoji, považujeme z dlouhodobého hlediska za podstatné a vnímáme, že přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Jak ale bylo řečeno, kvůli současné finanční situaci 
a letošní ztrátě až deset miliard korun bude krácena celková částka určená pro tento program a finance už de facto nemáme. Veškeré aktivity by musely být hrazeny ze státního rozpočtu, a to z financí určených na vědu a výzkum pro celý tento sektor.

Nenastanou podobné problémy při financování center excelence, jako jsou Biocev, Eli, Ceitec?
Na tato centra byly prostředky vyčleněny už před třemi lety, tudíž problém s financováním neexistuje.

Jsou podobné problémy i v druhém programu, tedy Vzdělání pro konkurenceschopnost?
Tam tento problém naprosto nehrozí. Od roku 2011 bylo přijato několik opatření, která ztrátu v tomto roce eliminovala. Nehrozí zde ani přezávazkování a dopad na státní rozpočet.

Evropské fondy přitom jednoznačně českému školství pomáhají, díky nim se podporuje technické vzdělání, jazyková výuka, informační technologie. Prostřednictvím jednoduchých šablon se do mimopražských škol dostaly čtyři miliardy korun. Bude tato užitečná pomoc pokračovat?
Jak jsem již zmiňovala, 
z tohoto modelu chceme vycházet v příštím programovém období a navázat na jeho úspěch. V současné době začínáme s přípravou tak, aby bylo možné čerpat co nejdříve, to znamená v první polovině roku 2015. Tento model bychom rádi přenesli i mimo regionální školství a zjednodušili tak administrativu i pro další příjemce.

Z finanční podpory jsou téměř vyloučeny pražské vysoké školy. Teď se vládě povedlo dojednat změnu, takže by měly získat aspoň 2,5 miliardy. Rektor UK Tomáš Zima však mluví o potřebných 16 miliardách. Je šance ještě rozhodnutí zvrátit ve prospěch VŠ sídlících v Praze?
V rámci vyjednávání příštího operačního programu se snažíme, aby Praha mohla být podpořena. Hlavní město vnímáme jako přirozené jádro země s výrazně nadregionálním působením jeho ekonomiky, které se promítá do ostatních míst ČR. V oblasti výzkumu, vývoje a inovací je tato skutečnost ještě významnější kvůli koncentraci výzkumných kapacit v Praze. Díky této unikátní pozici mají vybrané investice do pražských vysokých škol význam pro celý výzkumný a vzdělávací systém, potažmo pro rozvoj celé země. Při vyjednáváních s Evropskou komisí se budeme maximálně snažit, aby tuto naši argumentaci zohlednili.

Autor: Kateřina Perknerová

30.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:

Iráčané z Česka dostali v Německu časově omezený církevní azyl

Berlín/Praha - Evangelická jednota bratrská v německé obci Herrnhut poskytla církevní azyl 17 iráckým křesťanům, kteří se po odmítnutí standardní žádosti o azyl měli z Německa vrátit do Česka. Dnes o tom na svých webových stránkách informoval deník Sächsische Zeitung. Církevní společenství působící nedaleko Zhořelce se k tomuto kroku rozhodlo, protože Iráčanům podle něj hrozí deportace do Iráku, kde by byl jejich život v ohrožení.

V JAR zatkli Krejčířovu partnerku, prý ho chtěla osvobodit

Johannesburg - Přítelkyně Čecha Radovana Krejčíře, Marissa Christopherová, byla zatčena společně s jedním z dozorců z věznice v Jihoafrické republice, kde je Krejčíř nyní vězněn. Údajně připravovali Krejčířův útěk z vězení, uvedl dnes jihoafrický server IOL. Policie však spiknutí včas odhalila. Oba zadržení dnes stanuli před soudem, obžalováni jsou mimo jiné z maření soudního rozhodnutí, korupce a konspiračního jednání.Chris­topherová všechna tato obvinění podle svého právníka odmítá.

AKTUALIZOVÁNO
Michaela Marksová

Ministerstvo připraví návrh, který má garantovat mzdy řidičů autobusů

Praha – Ministerstvo práce a sociálních věcí připraví legislativní návrh, který by garantoval mzdy řidičů ve veřejné autobusové dopravě. Po dnešním jednání zástupců vlády, zaměstnavatelů a odborů s krajskými tripartitami to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Dopravní odbory kvůli nízkým platům řidičů linkových autobusů hrozí stávkou. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) kvůli tomu svolala na 3. srpna pracovní schůzku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.