VYBERTE SI REGION

Napětí v pražské záchrance: dál je rozdělená na dva světy

Praha - Nárůst odborářů o polovinu a kontroly hraničící se zdravým rozumem. Tak popisují aktuální situaci v pražské záchrance nespokojení zaměstnanci. Jejich problém? Údajné praktiky dlouholetého ředitele této příspěvkové organizace Zdeňka Schwarze a jeho okolí.

25.11.2014
SDÍLEJ:

Zdeněk Schwarz, ředitel Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy.Foto: DENÍK/Vít Šimánek

„Je to atmosféra strachu, kterou účelově buduje stávající vedení, aby vytvářelo roztříštěný kolektiv pracující v obavách z vlastního projevu," stěžovali si před měsícem zaměstnanci. Redakci Pražského deníku oslovila zhruba desítka nespokojených.

Zároveň jsme navštívili jednu z odborových schůzí, na které se 60 z 64 přítomných shodlo na tom, že si současný stav „žádá nápravu". Jedním z těch, kteří se odvážili vystoupit veřejně, byl záchranář Dominik Horn. Ten tehdy tvrdil, že vedení činí systematický nátlak na „názorově nepohodlné zaměstnance."

Měsíc poté na náš dotaz reaguje: „Teď jsem to pocítil sám na sobě. Dostal jsem vytýkací dopis, protože jsem se nezapsal do knihy příchodů, odchodů. Musíme se vyjadřovat i k tomu, proč jsme nezhasli na záchodě, když jsme odjeli k pacientovi. Jsou to věci, které se nikdy předtím neřešily," popisuje.

Kontroly přibyly cíleně

Podle záchranáře je zřejmé, že kontroly přibyly cíleně. „Zintenzivnily se totiž zejména na stanovištích, kde slouží lidé, kteří upozorňují na problémy. A tak zatímco na stanovišti letecké záchranné služby od doby evidence Knihy příchodů a odchodů nebyla žádná a ve Stodůlkách od letošního června jediná, na Jižním Městě, ve Slupech nebo jiných stanovištích jsou skoro denně,“ tvrdí Horn.

Jeho tvrzení částečně dokládá emailová komunikace mezi předsedou základní odborové organizace pražské záchranky Janem Fraňkem 
a ředitelem záchranky Zdeňkem Schwarzem, která byla 
v kopii rozeslána i na pražský magistrát, mimo jiné dosluhujícímu radnímu pro zdravotnictví Martinu Dlouhému.

Franěk v ní ředitele 
Schwarze upozornil na „nestandardní chování a kroky některých vedoucích a inspektorů provozu“. „Jde o formu prováděných kontrol a výběr kontrolovaných jednotlivců, ze kterého je možno dovozovat snahu zastrašit ty, kteří se aktivně účastní v současném dění,“ píše Franěk.

Snížení kvality práce

Ředitel Schwarz ale v reakci pochybnosti odmítl. 
„O žádných nestandardních krocích či chování, které popisujete, nevím,“ odepsal předsedovi odborů. Zaměstnanci, kteří si stěžují, podle Schwarze zřejmě podávají „zkreslené informace“.

„Stejně tak zaznamenáváme ze strany některých zaměstnanců jakousi sníženou kvalitu práce i zhoršenou pracovní morálku, což potvrzují kontroly provozu standardně prováděné na všech úrovních a vedoucími zaměstnanci. Rozhodně vylučuji, že by se nějak změnila kontrolní činnost, nebo zvýšila úroveň požadavků na zaměstnance, nebo dokonce soustředila jen na některé, které uvádíte,“ odmítá pochybnosti Schwarz.

Spor na záchrance začal doutnat letos na jaře, když se zaměstnanci dispečinku ředitele Schwarze zeptali, proč nemají – obdobně jako na jiných záchrankách v Česku – proplacené celé dvanáctihodinové směny.

Kandidatura v senátních volbách

Schwarz na to podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví Dagmar Žitníkové, která se 
o věc začala zajímat, reagoval naprosto neadekvátně: zamknutím balkonu, kam chodí dispečerky kouřit, nebo odmontováním kuchyňské linky. Ředitel tuto interpretaci odmítl a Žitníkovou označil za lhářku. Spor dal do souvislosti mimo jiné se svojí kandidaturou v letošních senátních volbách.

Problémy uvnitř organizace ale podle nespokojených trvají delší dobu. „Ředitel Zdeněk 
Schwarz 
s náměstkem Jaroslavem Valáškem mají neomezenou moc a všichni ostatní se jich bojí,“ popsala mimo jiné bývalá vedoucí lékařka Eva Herzová, která z pražské záchranky odešla v roce 2012 kvůli „skryté šikaně“.

Herzová v záchrance zažila vzbouřenou atmosféru už 
v roce 2004. „Tehdy se podepisovaly petice a já se postavila na stranu pana Schwarze. On byl vždycky tvrdý a přísný, takže se nelze divit, že měl odpůrce. Ale co je moc, to je moc, hrnec zřejmě přetekl,“ řekla 
v obsáhlém rozhovoru, který poskytla Pražskému deníku. Sama se prý nediví tomu, že se ozývají nespokojení a přibývá členů odborů.

Početnější členská základna

„Od doby, kdy složil funkci bývalý předseda odborů Pavel Kubeš, vzrostla členská základna o víc jak 60 procent. Tehdy bylo členů odborové organizace 83, dnes je jich 138. A každým dnem se jejich počet rozšiřuje,“ uvádí zdroj Pražského deníku.

Bývalý vedoucí odborů Pavel Kubeš, který stojí na straně ředitele Schwarze, ale tvrdí, že se tak děje pod nátlakem. „Výbor, který je nově zvolený, nemá v té věci žádné zkušenosti. Nechal se zmanipulovat dvěma, třemi zaměstnanci a paní Žitníkovou 
z Odborového svazu zdravotnictví, která organizaci chce řídit,“ říká Kubeš, podle něhož skupina lidí hodlá pražskou záchranku „rozkopat“.

Z dopisu odborářů k zaměstnancům„Hlavním a prvotním cílem je změna přístupu vedení organizace k zaměstnanci. Výjezdové složky a ZOS jsou páteří organizace a v podstatě záchranku tvoří. Tyto složky by se ovšem v žádném případě neobešly bez technického a logistického zázemí (…) Všichni dohromady tvoříme fungující organismus a každý ve své pozici zasluhujeme za odvedenou práci ze strany managementu úctu.

Zaměstnanci nedostatečně projevující loajalitu si však, jak se zdá, zaslouží podle stávajícího vedení především stabilní přísun vytýkacích dopisů a sdělení o odebrání osobního ohodnocení. Vedoucí pracovník v našich podmínkách se až na čestné výjimky definitivně stává osobou navštěvující v nestřežených okamžicích stanoviště, kde hledá podněty pro svá hlášení, inspektor ve své většině rezignoval již úplně na tu část pracovní náplně, v níž pomáhá posádce na výjezdu, a stává se osamělým lovcem. O jeho úlovcích se kořist dovídá nejdříve týden po „lovu" z vytýkacího dopisu (v lepším případě).

Ptáme se, co vedlo vedení ke zpřísnění kontrol? Zhoršila se pracovní morálka zaměstnanců? Změnilo vedení pohled na některé činnosti zaměstnance? Proč zaměstnance předem neinformovalo o změně postojů, aby mohl svou činnost požadavkům vedení přizpůsobit? Domníváme se, že tyto „kontrolní" aktivity nám mají jen připomenout, kde je naše místo. Je to metoda, kterou naše vedení s úspěchem praktikuje již patnáct let. Nad všemi pak nově visí trvalá hrozba „zkvalitnění" v podobě cirkulace. Tak tomu ovšem v demokratické společnosti být nemá."

Dopis byl adresován zaměstnancům pražské záchranky 17. listopadu 2014.

Čtěte také: Lžete, vzkazuje kritikům poměrů v záchrance její ředitel

Autor: Ondřej Leinert

25.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Aston Martin postaví 25 nových exemplářů modelu DB4 GT. Cena je astronomická

Britská automobilka Aston Martin se vrátí k výrobě vozu, jehož život byl původně vymezen lety 1959 až 1963. Příští rok totiž obnoví produkci slavného modelu DB4 GT, v plánu je stavba 25 kusů.

Loučení s tratí do Koutů: končí barevné motoráky i soukromník

Údolí Desné – Největší změna za devatenáctiletou historii nastala v noci ze soboty 10. na neděli 11. prosince na Železnici Desná. Osobní vlaky zde přestala provozovat soukromá firma, nahradily ji České dráhy.

Žloutenka stále řádí. Chybí vakcíny, hlásí nejen lékárny

Vyškov – Jde o agresivní infekci, člověka může zabít za pár hodin od prvních příznaků. Mnoho nakažených se i po vyléčení po celý život potýká s následky, jako jsou třeba amputace končetin nebo hluchota. K nejohroženějším patří děti. Přestože je možné se proti meningokokovi typu B očkovat, vakcíny chybí. Na Vyškovsku podle dětské lékařky Anežky Bahníkové z Vyškova už zhruba čtyři až pět měsíců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies