VYBERTE SI REGION

Náramky pro domácí vězně budou až příští rok

Praha - Ministerstvo spravedlnosti nedostalo peníze od Evropské unie, do zavedení náramků bude odsouzené k domácímu vězení hlídat probační a mediační služba. Kvůli tomu přijme devadesát nových lidí.

14.1.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

Elektronické hlídání domácích vězňů bude zavedeno podle ministerstva spravedlnosti příští rok, původně se mluvilo o letošku. Ministerstvu se nepodařilo získat na projekt peníze z Evropské unie, bude hrazen jen ze státního rozpočtu. Úřad nyní dokončuje zadávací dokumentaci pro výběr dodavatele elektronického monitoringu domácích vězňů, řekl na čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru náměstek ministryně Pavel Staněk.

Domácí vězení zavedl od ledna nový trestní zákoník. Soudy zatím tento trest podle dostupných informací uložily v jednom případě. Odsouzené bude hlídat do zavedení elektronických náramků probační a mediační služba. V souvislosti s trestem domácího vězení přijme 90 lidí, podle Staňka je asi polovina úředníků již vybrána.

Elektronický monitoring vězňů by chtělo ministerstvo zavést v roce 2011. „Netroufám si říci, zda to bude na začátku, nebo na konci roku,“ podotkl Staněk. Tendr se může podle něho protahovat, jde o lukrativní zakázku. Kolik bude zavedení náramků stát, Staněk nesdělil. Evropská komise projekt neschválila a nepřispěje na něj. „Narazili jsme na to, že elektronický monitoring je v mnoha zemích a kritérium inovativnosti se těžko plnilo,“ řekl ředitel probační a mediační služby Pavel Štern.

Elektronické hlídání jednoho domácího vězně bude podle něho stát 300 až 400 korun za den. Ve vězení je to 1000 korun. „Je to pro mě nepřijatelná částka. Dokázal bych si představit částky řádově nižší,“ podotkl k „ceně“ hlídání domácího vězně poslanec Jeroným Tejc (ČSSD). Staněk řekl, že konečná suma by mohla být nižší. Domácí vězeň by měl platit podle odhadů ministerstva 1000 až 1500 korun měsíčně.

Nyní bude mít probační a mediační služba jednoho až tři úředníky výhradně na domácí vězení v každém středisku. Podle Šterna budou zjišťovat informace o obviněných pro státní zástupce a pro soud, aby mohli posoudit, zda by byl případný trest domácího vězení pro konkrétního člověka vhodný. „Když bude soudce konzultovat předem uložení trestu, jde o apriorní rozhodnutí o vině,“ upozornila Zuzka Bebarová Rujbrová (KSČM). Podle Šterna ale jeho lidé dělají tyto věci od vzniku služby, soudce neovlivňují.

Někteří poslanci poukazovali na to, že lidí na hlídání domácích vězňů bude málo, když třeba v Praze má mít služba tři nové pracovníky. Domácí vězně nebudou hlídat jen noví zaměstnanci, ale všichni, řekl ředitel služby.

Prvním odsouzeným k trestu domácího vězení se stal šestačtyřicetiletý muž z jihočeských Loučovic, a to za výtržnictví a ublížení na zdraví. Českokrumlovský soud muži uložil za napadení známého své družky roční domácí vězení. Podle odhadů ministerských úředníků by se mohlo domácí vězení týkat v prvních dvou letech kolem 1500 lidí.

Autor: ČTK

14.1.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký velvyslanec Andrew Schapiro
19 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Orkán Kyrill před deseti lety ničil i zabíjel

Vichr, který se v lednu 2007 prohnal celou Evropou, po sobě zanechal spoušť.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies