„Investice do obrany v České republice jsou příliš nízké, a proto jsem podpořil vládu, aby hledala způsoby, jak postupně zvýšit tyto investiční výdaje," uvedl Rasmussen na tiskové konferenci po jednání se Sobotkou. „Jako generální tajemník jsem skutečně znepokojen škrty v oblasti obranných výdajů. Pokud se chceme podílet na kolektivní obraně, musíme investovat," apeloval dánský politik na českou vládu.

Pokles výdajů na armádu

Česko vydává na armádu těsně přes procento HDP, aliance přitom požaduje nejméně dvě procenta. Tento cíl nicméně neplní většina členů paktu. „Pokud by současný trend pokračoval i nadále, bude neustále obtížnější najít ty správné zdroje k pokračování v modernizaci české armády," varoval Rasmussem. Na druhou stranu pochválil české ozbrojené složky za jejich příspěvek k mezinárodním operacím zejména v Kosovu a v Afghánistánu.

Sobotka potvrdil, že si je jeho vláda vědoma problému velkého poklesu výdajů na armádu, které se od roku 2008 snížily zhruba o čtvrtinu. „Popravdě řečeno mezi členskými státy NATO je to téměř nejvýraznější pokles," poznamenal. „Chtěl bych ale odmítnout, že by Česká republika nebyla schopná plnit své závazky, že by nebyla schopná dostát svému členství v Severoatlantické alianci," zdůraznil Sobotka, podle něhož není Česko v NATO vnímáno jako „nějaký černý pasažér".

Hodnocení obranných plánů

Podle zprávy, na kterou dnes upozornily Hospodářské noviny, však aliance současný stav české armády hodnotí nebývale kriticky a varuje, že v případě nezvýšení investic do obrany bude mít Česko vážné problémy poskytnout přiměřený příspěvek do aliančních operací. Sobotka dnes sice popřel, že by s Rasmussenem o tomto dokumentu jednal, jeho existenci ale ČTK potvrdil zdroj z ministerstva obrany.

Podle zdroje zatím jde jen o návrh konečného hodnocení obranných plánů ČR za období 2013–2014. Připustil ale, že je výrazně kritičtější vůči české armádě než v minulých letech. Kromě nedostatečné výše obranného rozpočtu v něm NATO kritizuje nízký podíl prostředků určených na investice. Aliance na ně doporučuje vynaložit 20 procent armádního rozpočtu, Česko nyní dává méně než deset procent.

Rasmussen, který NATO vede od roku 2009 a letos ve funkci skončí, se dnes vyslovil také pro společné nákupy v rámci aliance, díky čemuž by členské země ušetřily. Současně zdůraznil nutnost efektivního vynakládání prostředků alianční armády. „My potřebujeme změnit přístup k armádním akvizicím, posílit koncepční rozhodování, posílit tlak na efektivitu vojenských výdajů a také ty vojenské výdaje musí mít přiměřenou velikost, aby naše armáda byla do budoucnosti schopnosti podílet se na společné obraně v rámci NATO," vyjmenoval Sobotka výzvy pro českou armádu.

Generální tajemník se dnes v Praze setkal i s prezidentem Milošem Zemanem. Pogratuloval mu k 15 letům členství Česka v NATO a poděkoval mu za účast českých vojáků v aliančních misích.