VYBERTE SI REGION

Návrh na zrušení amnestie nemá šanci, shodují se právní experti

Praha - Návrh Městského soudu v Praze na zrušení amnestie nemá šanci na úspěch, shodují se odborníci na ústavní právo. Podle nich ji vláda nemusela předem projednávat, na což míří hlavní výtka návrhu sepsaného soudcem Kamilem Kydalkou.

23.1.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Martin Divíšek

Vyplývá to ze středečních vyjádření oslovených odborníků na ústavní právo. Amnestii pouze kontrasignoval premiér Petr Nečas, což je podmínka její platnosti.

Aleš Gerloch z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze uvedl, že v případě amnestie je ústava jednoznačná. „Rozhodnutí by nebylo platné bez spolupodpisu předsedy vlády, ale nevyžaduje se projednání vládou," řekl.

Ústavní soud by měl podle něho návrh odmítnout. „Soud může přerušit řízení a obrátit se na Ústavní soud, pokud má zato, že zákon, podle kterého má rozhodovat, odporuje ústavnímu pořádku. Ale amnestijní rozhodnutí prezidenta není zákonem. Je vůbec otázkou, jakou má přesně povahu," dodal Gerloch.

Vysokoškolský pedagog také uvedl, že rozhodnutí je v podstatě politické, i když má určitou právní formu. „Ústava tudíž předpokládá, že za něj odpovídá vláda. Je věcí Sněmovny, nakolik vyvodí hlasováním o důvěře nebo nedůvěře vlády tuto odpovědnost," sdělil.

Vláda podle něj sice rozhoduje ve sboru, ale ústava některé otázky vyjímá a předseda vlády má určité pravomoci výlučně, přičemž spolupodpis amnestie je jednou z nich. Sněmovna kvůli amnestii hlasovala o nedůvěře vládě 17. ledna, opozice ale neuspěla.

Ve stejném duchu jako Gerloch se vyjádřil také odborník na české ústavní právo Jan Kysela z Univerzity Karlovy a Jan Bárta z Ústavu státu a práva Akademie věd. Podle nich amnestijní rozhodnutí vyžaduje spolupodpis předsedy vlády, to, že jej premiér s kabinetem neprojednal, není důvod k neplatnosti. Kysela dále uvedl, že je zcela na předsedovi vlády, zda návrh prezidenta řeší se svými poradci, vládou nebo s nikým.

Podle Kysely je řada jiných kontrasignovaných rozhodnutí, u kterých spolupodpis vláda neprojednala. „Je to spíš věcí ústavní či politické praxe a vztahu vlády a premiéra, jestli jí o těch rozhodnutích říká předem, následně nebo vůbec. Podle mě je to něco, co podmínku platnosti či neplatnosti nijak nedává," řekl.

Jan Bárta považuje za špatný fakt, že vláda spolupodpis neprojednala, protože rozhoduje ve sboru a navenek za ni jedná premiér. Není to ale podle něho důvod k neplatnosti samotného rozhodnutí.

Hlavní vada amnestie podle Městského soudu v Praze spočívá v tom, že ji podle dostupných informací předem neprojednávala vláda. Návrh soudce Kydalky poukazuje na to, že zodpovědnost za premiérův podpis nese celá vláda.

Podle Nečase se při vyhlašování nynější amnestie postupovalo naprosto stejně jako při amnestiích v letech 1993 a 1998. Případné rozhodnutí o neústavnosti takového postupu by prý zpochybnilo i starší amnestie.

Rozhodování kolem amnestie podrobil nedávno kritice předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle něj se tak prezident Václav Klaus s premiérem Nečasem nedrželi dlouholetých zvyklostí.

Marvanová: Amnestie by mohla vyvolat žaloby k evropskému soudu

Pokud Ústavní soud (ÚS) nezruší druhý článek amnestie prezidenta republiky, podle nějž by mělo být zastaveno trestní stíhání případů rozsáhlé hospodářské a majetkové trestné činnosti, mohli by se poškození z těchto trestných činů obrátit na Evropský soud pro lidská práva.

Na setkání s novináři to ve středu řekla advokátka Hana Marvanová, která se podílela na přípravě návrhu stížnosti 30 senátorů podané ÚS. Podle ní by obětem těchto trestných činů pomohlo i to, kdyby soud druhý článek amnestie nezrušil, například kvůli retroaktivitě tohoto kroku, ale alespoň konstatoval, že je protiústavní.

Podle Marvanové by jen zastavení trestního stíhání u 18 největších případů, například firmy H-Systém nebo krachu Union banky, již podruhé poškodilo desetitisíce jidí, škody jdou do miliard. Vymáhání peněz v civilních soudních řízeních by však bylo vysoce komplikované, vleklé a s nejistým výsledkem. Poškození lidé by si pak mohli oprávněně stěžovat u Evropského soudu pro lidská práva. „Byla by to ostuda a obrovský problém pro Českou republiku. Hrozily by souhrnně miliardové sankce za náhradu újmy za nespravedlivý proces," uvedla Marvanová s tím, že by evropský soud mohl také druhý článek amnestie shledat v rozporu s mezinárodní úmluvou proti praní „špinavých peněz", neboť stíhaným osobám by omilostněním jejich nyní obstavený majetek zůstal.

I kdyby Ústavní soud druhý článek nezrušil, ale prohlásil by ho za protiústavní, mohly by se podle Marvanové o takový výrok opřít soudy při posuzování jednotlivých případů amnestie. Pouze však v případech, kdy již není definitivně rozhodnuto o zastavení trestního stíhání. Lidé by také měli argument ÚS, že byla poškozena jejich práva, čímž by se měla zabývat vláda, hledat možnosti nápravy a požadovat náhradu škody po vinících. „Jestliže státní představitelé způsobí škodu, měla by se po nich vymáhat," míní advokátka.

Podle místopředsedkyně Senátu Miluše Horské by se právní argumenty shromážděné při přípravě stížnosti senátorů mohly využít i při budoucí úpravě ústavy. „Na toto téma bude v Senátu slyšení 21. února a myslím, že to bude začátek těchto debat. O změně ústavy se uvažuje z vícero stran," řekla Horská. Podle Marvanové by možnost zastavit trestní stíhání do pravomocí prezidenta patřit vůbec neměla.

Autor: ČTK

23.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies