Návrh na podání ústavní žaloby se předkládá podle jednacího řádu organizačnímu výboru. Výbor zasedá dnes v podvečer. Výbor posoudí formální správnost žaloby. Pokud je v pořádku, žalobu projedná plénum na nejbližší schůzi. V tomto případě by to ale prý muselo být do 7. března, kdy Klausovi končí mandát. Aby ji Senát postoupil Ústavnímu soudu, musí ji podpořit nadpoloviční většina přítomných členů horní komory.

Klaus v Bratislavě novinářům řekl, že na informace ohledně návrhu ústavní žaloby reagovat nebude. Minulý týden odmítl spekulace o tom, zda byla amnestie v souladu s ústavou a pravomocemi hlavy státu. Klaus podotkl, že by ji vyhlásil stejným způsobem znovu.

Podat na Klause žalobu má podle Janečka smysl navzdory tomu, že nynějšímu prezidentovi končí funkční období příští týden. „Tady nejde o potrestání Klause. Tady jde o principy právního státu, které byly zásadním způsobem tímto zločinem narušeny," myslí si Janeček.

Nedovede si prý představit, jak by v ČR mohl ještě někdo věřit ve spravedlnost a demokracii, pokud by amnestie prošla bez povšimnutí. „To by byl zásadní a velmi špatný precedens. Léčili bychom se z něj možná desítky let," řekl. Janeček dodal, že podle něho negativní čin, který Klaus udělal, se nyní v konečném důsledku otočí proti němu samotnému.

Chybně spočítané podpisy

Kolem aktuálního počtu podpisů pod návrhem žaloby panovaly nejasnosti. V době, kdy Janeček ohlásil nutných 27 podpisů, jich bylo o jeden méně. Upozornili na to předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) i senátní tisková tajemnice Pavlína Heřmánková. Přiznal to i Janeček. „Ve chvíli televizního vystoupení bylo podpisů jen 26, někdo to omylem špatně spočetl," řekl.

O možnosti žalovat prezidenta Klause pro velezradu se v uplynulých letech už hovořilo, vždy to ale skončilo jen u úvah. Například v době, kdy v roce 2009 Klaus odkládal podepsání lisabonské smlouvy o fungování EU, mluvil o porušování české ústavy a prezidentského slibu tehdejší místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL), který zmínil i možnost obžalovat hlavu státu z velezrady. Už na jaře 2004 pak o stejné žalobě uvažoval i tehdejší litoměřický lidovecký senátor Zdeněk Bárta, který prezidenta vinil z toho, že pomalým výběrem kandidátů na ústavní soudce blokoval činnost této instituce.

Janeček dnes předal předsedovi Senátu Milanu Štěchovi petici s výzvou k podání žaloby. Podepsalo ji přes 73.000 lidí. Petice zamíří k posouzení do příslušného výboru.