Názvy jihomoravských obcí často vyvolávají úsměv

„Podnětů k pojmenování bylo mnoho. Často se osada jmenovala podle svého zakladatele nebo majitele. Nebo podle obyvatel. Například jméno Zábrdovice označuje ves lidí žijících za brdem,“ uvedl Pavel Štěpán z Ústavu pro jazyk český.

K jihomoravským obcím, které název odvozují od jejich původního pána, patří například Nosálovice, z níž je dnes vyškovská čtvrť. „Označení vzniklo z osobního jména Nosál, což byl kdysi zřejmě vlastník vsi,“ objasnila název historička Muzea Vyškovska Renata Kotulánová.

I tak mnoho takovýchto názvů může náhodným návštěvníkům vykreslit úsměv na tváři. Například původ jména obce Svinošice na Blanensku se nabízí. Podle Marty Rackové, která tam žije od narození, se dětem ze Svinošic ve škole spolužáci z okolních obcí občas smáli a spojovali si název se sviní. Skutečnost je však jiná. „Dědeček vždycky tvrdil, že Svinošice jsou od toho, že se tady svinovala pole. Tedy provzdušňovala,“ vysvětlila Racková.

Posměšné reakce může vyvovat i název obce Čučice na Brněnsku. Málokoho asi napadne, že asi pochází od vína. „Jsou dvě možnosti. Buď má obec název podle majitele, kterému kdysi patřila. Tomu ale moc nevěřím. Nebo podle vína, které se tu pěstovalo. Latinsky se totiž tomuto planému vínu říkalo čučo,“ popsal starosta Čučic na Brněnsku Peter Polák.

Z latiny pochází i název další obce, Vlkoše na Hodonínsku. „Tradovala se pověst, že na vyvýšeném místě, kde dnes stojí kostel, bylo houští a tam měli doupě vlci. Později jsme ovšem zjistili, že to není pravda. Vlkoš pochází z latinského názvu Vlkus, jehož význam však neznáme,“ vysvětlila Pavla Šoustková z obecního úřadu.

S mnoha názvy si tak lidé neví přesně rady a pouze hádají, co by mohly asi znamenat. Například vznik jména Kurdějov na Břeclavsku je problematický. „Název obce vznikl z osobního jména Kurděj, což byla nějaká významná osoba, jejíž původ už se nedá zjistit,“ uvedl.

Nabízí ale i jiné varianty. „Říkalo se také, že vesnice kdysi vymřela na nemoc, ale nevím, jestli to byly zrovna kurděje,“ pousmál se Rozboud. Jde ale nejspíš pouze o pověst, která se mezi některými lidmi ujala.

U některých jmen ale neznalého člověka vůbec nenapadne jak vznikla. „Zajímavý je název brněnské čtvrti Jundrov. Až z historických dokladů zjistíme, že ve třináctém století zněl původní název Judendorf, tedy německy židovská ves,“ upřesnil Štěpán.

Na jihu Moravy není výjimečné ani pojmenování obcí podle povolání nebo povahy obyvatel vsi. Stejně tak zajímavé názvy, které mohou být i přitažlivé například pro turisty. Až eroticky lákavým jménem se může pochlubit malá vesnička Rozkoš, ležící na samé hranici znojemského okresu s krajem Vysočina. „Je možné, že i tohle zajímavé jméno sem táhne chalupáře. Vždyť ze sto šesti stavení v obci jich vlastní dvaatřicet právě oni,“ podotkl Bohumil Texl z Rozkoše. Jméno podle něj vzniklo z názvu jedné ze tří historických místních hospod. „Stávaly tady hospody Kratochvíle, Peklo a právě Roskosch. Někdy se také psávalo Roskoss,“ upřesnil Texl.

Rozkoší je po České republice více, stejně jako i jiných obcí se stejným názvem. „Některé motivy pojmenování byly velmi časté. Na Moravě jsou typické názvy obcí odvozené od slova ořech nebo bobr. Tedy Ořechovy, Bobrové nebo Bobrovníky,“ doplnil Štěpán.

Původ názvu obcí často neznají ani odborníci.

klikněte pro zvětšení

Chrudichromy: chudí a chromí
Lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný. Název tehdy nového Jakubiskova filmu mohl před patnácti lety některé lidi v Chudichromech na Blanensku urazit. Podle lidové pověsti totiž měli právě zde bydlet chudí a chromí. „Ti, kteří název naší obce neznají, mají občas problém jej i vyslovit nebo napsat,“ pousmál se starosta Josef Kovář. Majitelka krejčovské firmy Iva Unčovská se s udivenými pohledy a dotazy při vyslovení názvu obce setkává často. „V životě jsme to neslyšeli, říkají většinou cizí lidé. Ráda jim pak o názvu něco povím,“ dodává.

V Hajanech u Brna se propadala hlína
Lidé tam jsou ve dne vzhůru. I když jméno Hajan vzdálených deset kilometrů od Brna každému hned připomene sloveso hajat, tedy spát. Název vesnice však mohl vzniknout jinak. „Po původu názvu pátrám už dlouho, ale zatím marně. Kdysi se tu často propadala hlína společně s lidmi. Je tedy možné, že se vesnice jmenuje podle toho, že tam teď hajají,“ spekuloval Josef Vykutil ze zastupitelstva obce. Literatura uvádí další důvod: Hajany mohly získat jméno podle svých obyvatel, kterým se v minulosti říkalo hajané, respektive hajěné. Tedy lidé bydlící v háji nebo u háje.

Hustopeče nazvali podle bohatých lidí
Usopek, Uzpec, Hustopetz. A nakonec Hustopeče. Název města na Břeclavsku má podle zdejšího historika Aleše Janšty slovanský základ. Podle něj pravděpodobně vzniklo podle jména Usopek. „Měl to být nějaký bohatší člověk, asi zeman. Velmi naivní jsou názory, že tam hodně svítilo sluníčko, nebo se pekly husy,“ míní Janšta. V nejstarším písemném dokladu z roku 1247 se místo nazývá Uzpec a o deset let později Hustopetz. „Ve čtrnáctém století žil jakýsi Vilém, který už měl přídomek z Hustopečí. Podílel se třeba i na založení Uherského Hradiště,“ dodal Janšta.

Kněždub je darem od Přemyslovců
Již z názvu obce Kněždub na Hodonínsku je patrné, že se vznikem tohoto jména měly co do činění duby. Co však znamená předpona Kněž na začátku? Odpověď leží ve starých kronikách z obce i okolí. „Kněždub založili v polovině třináctého století zřejmě mniši z velehradského kláštera. V místě tehdy rostly dubové lesy. Proto název Kněždub – duby, které patří kněžím,“ poznamenal kněždubský starosta Libor Grabec. Mniši podle kněždubské kroniky dostali lesy darem od tehdy vládnoucích Přemyslovců spolu s dalšími majetky a výsadami.

Marefy: Vesnici dali název Němci
Pro cizí zní cizokrajně, obyvatelé Maref na Vyškovsku se však názvu své obce nediví. „Kdysi tu byl dvůr, proto se německy říkalo Marienhof a česky zkomoleně Marefy,“ řekla třeba Anna Sladká. Za pravdu jí dává vedoucí bučovického muzea Jiří Setinský. „Marefy pochází z německého výrazu Maierhof nebo Marienhof, což je panský dvůr. Vesnici totiž pravděpodobně založili němečtí kolonisté ve třináctém století. Zajímavé je, že přímo ve starém slovanském sídelním prostoru, což nebývá úplně obvyklé,“ informoval Setinský.

Přeskače: Lyžáky? Ne, spíš zmole
Lyžařské boty neboli přeskáče by člověk v Přeskačích na Znojemsku sháněl marně. Spíše by tu našel starý tkalcovský stav, nebo kopečky v okolí. „Jsou dvě teorie, jak název obce vznikl. Podle první z nich v obci pracovali původně tkalci. A součástí jejich tkalcovských stavů byl člunek, který přeskakoval mezi nitěmi,“ řekl místostarosta obce Jiří Němec. Druhá teorie vychází ze zvlněného terénu v okolí Přeskačí. „Kolem vsi je spousta zmolí. Takže když sem někdo šel, neměl vůbec lehkou cestu. Musel neustále přeskakovat různé strouhy,“ dodal Němec.