VYBERTE SI REGION

Ne ústavům. O děti v nouzi se postarají pěstouni

Praha /INFOGRAFIKA/ – Čechy jsou malou zemí v srdci Evropy. Kdyby ale v celé Evropské unii zůstaly jen děti, které vyrůstaly v dětských domovech, rázem by 
z nás byla velmoc. Nelichotivé prvenství, kvůli kterému 
u nás vyrůstá bez vlastních rodičů jedenáct tisíc dětí, by ovšem mohla zvrátit novela, kterou ve středu schválila Poslanecká sněmovna.

15.6.2012 9
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoAutor: Shutterstock.com

Co přinese hlavní změna? Když se dnes v rodině vyskytnou závažnější problémy, přijede policie a odveze děti do ústavu. V téměř polovině případů jsou na vině sociální potíže. Od příštího roku by měla návštěvu policie vystřídat pomocná ruka od státu.

„Sociální pracovníci by měli více pracovat s původními rodinami. Během dvou let by jich buď mělo přibýt, nebo těm stávajícím ubýt byrokratické agendy. Pokud bude dítě 
v ohrožení, mělo by jít hned do náhradní péče. Pokud ta nebude možná, přijde na řadu zařízení pro děti potřebující okamžitou pomoc. Ústavní péče bude až poslední variantou," vysvětluje Miloslav Macela z ministerstva práce a sociálních věcí.

„Objevily se různé fámy, jako že se budou rušit kojenecké ústavy a dětské domovy. My ale chceme posílit pěstounství natolik, že bude dostatek náhradních rodin, abychom dítě do ústavu umísťovat nemuseli," podotýká ministr Jaromír Drábek (TOP 09).

Místo dávek plat

Pěstouni již nebudou nově dostávat pouze dávky, ale plat. „Tento příjem lze zahrnout do důchodu nebo do žádosti o hypotéku," doplňuje poslanec Jan Čechlovský (ODS). Za to na ně ovšem budou kladeny větší nároky. Zájemci projdou psychologickými testy i zkouškou svých rodičovských kompetencí. Ministerstvo předpokládá, že z deseti přihlášených projde nakonec jeden. Nejnižší odměna však bude na rozdíl od současných tří tisíc osm. Zároveň bude pěstoun dostávat mzdu i v době, kdy u něj zrovna žádné dítě bydlet nebude.

Pěstounskou péči nyní podporuje i Běh pro život. „Díky výtěžku z akce bude moci padesát dětí převážně ve věku do tří let, které žijí v ústavní péči, vyrůstat v náhradním rodinném prostředí," říká Jana Lexová z Asociace náhradních rodin ČR. V Praze se přitom poběží 23. června.

Během cesty sněmovnou se do zákona dostalo i několik „vylepšováků".
„Ve chvíli, kdy děti pěstounskou péči opustí, dostanou nově nějakou tu korunu na rozjezd. To zatím platilo jen u dětských domovů. Půjde o jednorázovou částku 25 tisíc korun. Pro srovnání: na Slovensku mají 60 tisíc, u nás děti z domovů dosud dostávaly 15 tisíc. Takže jsme v této ekonomické situaci udělali kompromis," vysvětluje Miloslav Macela.

Do života dostanou 25 tisíc korun

Podle původní verze měli o odměnu přijít pěstouni, kteří se starají o svého příbuzného – zpravidla babičky a dědečkové. Nakonec ale získají automaticky plat všichni, kdo se starají o postiženého nebo více dětí najednou. Ostatní ji dostanou v případě, že si o ni zažádají kvůli špatné finanční situaci.

Na každou pěstounskou rodinu nyní bude roční dotace 48 tisíc korun, určená na podpůrné služby a poradenství. Příspěvek dostane ten, kdo s rodinou uzavře dohodu o výkonu pěstounské péče, tedy obec, kraj nebo pověřená osoba. „Když tedy bude mít obec v obvodu sto pěstounů, přijde jí ročně skoro pět milionů korun na poskytování těchto služeb," dodává Miloslav Macela.

Gracián Svačina ze skupiny „Vteřina poté“.Gracián Svačina ze skupiny „Vteřina poté" řekl pro Deník:

Plazmová televize rodičovskou lásku nahradit nemůže

Praha /ROZHOVOR/ - „Lásku táty a mámy nám nikdo nikdy nenahradil, a ani nahradit nemohl. Naše rodiny často neuměly tíživou situaci vyřešit. Potřebovaly pomoc, ta ovšem do dnešních dnů spočívá v tom, že pro nás – tehdy malé kluky a holky – přijelo policejní auto a odvezlo nás do dětského domova," píše v dopise poslancům Gracián Svačina, vedoucí skupiny Vteřina poté, která sdružuje ty, kdo vyrůstali 
v dětských domovech.

Dvaadvacetiletý Gracián dnes studuje Univerzitu Jana Amose Komenského, a je tak jedním z mála dětí z „děcáku", kterému se podařilo jít na vysokou. Bojuje proto za to, aby byl osud další generace dětí z problematických rodin lepší.

Vyrůstal jste v ústavu. Můžete přiblížit, co ústavní péče obnáší a co je u pěstounů oproti běžné praxi jinak?
Žiju v domově dvanáct let. Největší problém vidím v tom, že si tam děti v podstatě nemohou vybudovat vztah 
s vychovatelem. Já jsem nikdy žádné vychovatelce nevěřil. V domově jsou osmihodinové služby a lidé se stále točí. Vztah s dospělým člověkem je ale pro dítě velmi důležitý. Dětský domov je navíc instituce – vždycky tam bude platit nějaký denní řád. Děti mají zaběhnuté, že se v osm hodin ráno vstává, v devět je snídaně, po škole odpolední klid, pak doba na učení… Všechno je nalajnované. To mi vadí dodnes. K tomu se vše musí vyúčtovávat a z dětí pak rostou takoví účetní.
U pěstounů je rodinné prostředí, dítě má možnost si s nimi vybudovat vztah. Pěstouni se nestřídají, nemají žádné služby. V domově zkrátka mají dnes sice plazmové televize a moderní sedačky, ale to dětem lásku nenahradí.

Některé děti vyrůstají v ústavní péči od malička. Měl jste někdy pocit, že se od ostatních liší?
Přicházely k nám děti z kojeneckého ústavu. Bylo vidět, že se více bojí vytvořit si kamarády, a trvalo dlouho, než k sobě někoho pustily.

Dostal jste možnost žít v pěstounské péči?
Ne. Zaprvé jsem udržoval kontakt se svou biologickou rodinou, zadruhé mi při příchodu do domova bylo deset 
a vůbec jsem nevěděl, co to pěstouni jsou. Později už jsem si na to připadal moc starý, měl jsem v ústavu svoje bratry a neřešil jsem to. Hlavně mi to ale nikdo nikdy nenabídl ani se o tom se mnou nebavil.

Kdyby byl náš systém jinde, myslíte, že by bylo možné, abyste vyrostl se svou rodinou?
Do domova jsem se dostal ze sociálních důvodů. Tenkrát jsem tomu nerozuměl, zkrátka pro mě a moje bratry přijela policie a odvezla nás. Dnes vidím, že kdyby k nám tenkrát chodil klidně na osm hodin denně sociální pracovník a učil moje rodiče, abychom chodili čistě oblékaní a měli co jíst, možnost vyrůstat doma by byla velká. Když je problém v rodině, tam by se měl také řešit.

Změnila se nějak ústavní péče za dobu, co jste žil v dětském domově?
Stále v domově žiji, protože děti mají možnost žít tam až do 26 let v případě, že studují. Za tu dobu se změnilo hodně.
Když jsem tam přišel, bylo nás pět na pokoji a do koupelny se chodilo přes několik pater. Dnes jsou na pokoji maximálně tři a tvoří takzvané rodinné skupiny, kde je maximálně osm lidí. Ti mají svoji kuchyňku, kde si vaří. Už tedy neplatí, že děti neví, jak vypadá chleba, protože ho nikdy neviděly jinak než nakrájený. Stále se ale stát k dětem chová jako k majetku, který může rodině kdykoliv vzít, i když se problém dá řešit jinak.

Napsal jste dopis poslancům. Jaké na něj byly reakce?
Napsal mi předseda poslaneckého klubu KSČM. On se mnou souhlasil v tom smyslu, že je třeba situaci řešit, ale používal falešné argumenty. Reakce vychází z informací, se kterými nesouhlasím. Já myslím, že právě schválený zákon je prvním krokem k řešení. On se k tomu staví tak, že se to vyřeší samo.

Jak se vám líbí výsledná podoba zákona?
Jsem rád, že byli zohledněni pěstouni prarodiče, kteří podle původního návrhu odměnu dostávat neměli. Jde 
o více než polovinu pěstounů, takže je dobře, že nově možnost mají. Tyto odměny jsou dobrým startem pro to, aby se systém začal měnit.

Pěstounská péče.

Autor: Michaela Koubová

15.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

Hnutí ANO sází 
na disciplínu

Zdá se, že žijí přes kopírák. Zprvu nadšení stoupenci Andreje Babiše a jeho protikorupčního hnutí se po čase cítí jako ve svěrací kazajce. Kdo neplní příkazy shora, je nepohodlný.

AKTUALIZOVÁNO
Ilustrační foto

Ústavní soud zrušil soudci podmínku, kterou dostal za nadržování zlodějům

Brno - Bývalý kladenský soudce Vlastimil Matula úspěl u Ústavního soudu se stížností proti podmínce za nadržování zlodějům, kteří ukradli 74 milionů korun. Ústavní soud dnes dřívější rozhodnutí soudů zrušil. Jejich rozsudky byla porušena ústavně zaručená práva stěžovatele na spravedlivý proces a presumpci neviny, řekl soudce zpravodaj Josef Fiala. Případem se znovu bude zabývat pražský obvodní soud.

Linka bezpečí: Dětem chybí základní informace 
o sexualitě

Praha – Rodičům se to asi nebude líbit. Ale každý čtvrtý hovor na Lince bezpečí se o prázdninách týká sexuálních témat. Dětem a mladistvým prostě chybí odpovědi na základní otázky. „Často jsme jediní, komu mohou děti bez obav a s důvěrou položit otázky související se sexualitou," uvedl vedoucí Linky bezpečí Peter Porubský.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.