VYBERTE SI REGION

Neberte dětem speciální školy, zlobí se učitelé

Praha – Ombudsman Pavel Varvařovský na vyvažování a okolky moc nedá. Minulý týden pohrozil politikům, že když nebudou závěry jeho zpráv respektovat, z úřadu odejde. Nelíbí se mu například, že zákonodárci schválili úpravu, podle níž bude možné nepřizpůsobivé jedince vykázat z katastru obce. A trvá také na tom, aby romští žáci bez zdravotního handicapu chodili do běžných základních škol.

12.6.2012 85
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Autor: DENÍK/Viktor Janovský

Když pracovníci jeho kanceláře na základě rozsáhlého výzkumu zjistili, že třetinu posluchačů praktických, dříve zvláštních škol tvoří Romové, rozhodl se konat. Vyzval poslance, aby přímo do zákona vtělili zákaz podobné segregace.

„Ochránce doporučuje ministerstvu školství vypustit z vyhlášky možnost zařazení žáka bez postižení do speciální třídy nebo školy bez náhrady, a to pro její rozpor se školským zákonem," píše se ve zprávě. Resortní předpis z loňského roku totiž umožnil dítě na přechodnou dobu umístit do speciální školy nejen kvůli zdravotnímu postižení, ale také znevýhodněnému sociálnímu prostředí. S existencí praktických škol chce vláda podle přijaté strategie skoncovat v roce 2015.

Svět to vidí jinak

Varvařovského postup ale rozlítil speciální pedagogy. „Odvážné závěry Úřadu veřejného ochránce práv, který náš stát kritizuje za péči o romskou minoritu, jsou v příkrém rozporu se závěry výzkumu Agentury pro základní práva ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN," uvádí šéf Asociace speciálních pedagogů Jiří Pilař.

Analýza konstatuje, že se českým Romům na trhu práce relativně daří a jsou na tom nejlépe z 11 evropských zemí, když jich je zaměstnáno 
40 procent oproti 10 až 20 procentům v ostatních státech. Nejlépe je na tom ČR i s úrovní dosaženého vzdělání, kdy podíl středoškolsky vzdělaných Romů dosahuje téměř 
30 procent oproti 15 v dalších zemích. „Asociace odmítá kroky veřejného ochránce práv a jeho týmu. Jsou doprovázeny neznalostí, neodborností a ve svých vyjádřeních ještě více polarizují naši společnost," soudí Jiří Pilař.

Odborníci míní, že speciální školy romské děti nediskriminují, ale naopak jim podávají pomocnou ruku tam, kde běžné školství selhalo. Náměstek ministra školství Ladislav Němec navíc podotýká, že resort se integraci romské menšiny dlouhodobě věnuje. Kupříkladu loni na tento účel do škol poslal
126 milionů korun.

O tom, že si s romskou menšinou české úřady a školy nevědí rady, však svědčí mnohé. Americký velvyslanec Norman Eisen při své návštěvě Šluknovska třeba podotkl, že na mezinárodní scéně jsou Češi známi jako důslední zastánci dodržování lidských práv, zatímco doma je čeká při sociálním začleňování romské komunity ještě mnoho práce.

Bývalý učitel a speciální pedagog Martin Odehnal.Bývalý učitel a speciální pedagog Martin Odehnal pro Deník:

Základní škola dělá z dětí blbce rovnoměrně

Praha /ROZHOVOR/ - Martin Odehnal deset let působil na zvláštní škole. Podle něj do ní chodily děti, které byly chytřejší než učitelka, která je tam poslala. Akorát měly pech.

Ombudsman Pavel Varvařovský při hodnocení speciálních škol podle vás vsadil na schematicky pojatou ideu lidských práv. 
V čem?
Nesouhlasím s přímočarou úvahou, podle níž je v nich vzhledem k zastoupení většinové populace příliš mnoho Romů, a proto by měly zaniknout.

Jenže ta úvaha vypadá opravdu logicky. Speciální školy mají být pro děti se zdravotním postižením. A je jasné, že třetina romských žáků praktických škol není mentálně postižená.
Jsou samozřejmě lokality, kde rodiče vzhledem ke svým zkušenostem absolventů dané školy a znalosti prostředí přivedou dítě do takového zařízení rovnou. To je ale okrajová záležitost. Deset let jsem pracoval jako učitel ve zvláštní škole a v naprosté většině do ní přicházely děti až po několikaletých neúspěších na běžné základní škole. Výše řečená úvaha tedy vypadá jako neprůstřelně logická jen do okamžiku, než odkryjete kontext a celou historii zvláštních škol.

Proč tedy vznikly?
Rozhodně ne pro děti mentálně postižené. Původní dikce školského zákona vymezovala zvláštní školu jako poslední útočiště pro děti, které nejsou schopny úspěšně zvládnout běžnou ZŠ.

Může ale většinová společnost šmahem ocejchovat děti z vyloučených lokalit jako nezpůsobilé k absolvování ZŠ, ačkoli většinou za jejich neúspěchy může rodinné prostředí, nikoli jejich IQ?
Nelze je odsuzovat ke dráze podřadných občanů, to zcela souhlasím. Ale – odsuzuje je k ní fakt, že se vzdělávají ve speciální škole, nebo to, že nejsou schopné prosperovat ve škole běžné? Já bych velmi aplaudoval panu Varvařovskému a podobným iniciativám, kdyby nestavěli budovu od střechy jako v Kocourkově.

Takže chybu vidíte v pojetí výuky na základních školách?
Určitě. Hlavní vzdělávací proud je nastaven tak, že v něm strašná spousta dětí selhává. Už v roce 1998 jsem psal, že česká základní škola není primárně rasistická, ale dělá blbce rovnoměrně ze všech, Romů i neromů, neboť není schopná dostatečně pracovat s odlišnostmi.

Chcete říct, že speciální školy samy o sobě Romy nediskriminují?
Předseda Asociace speciálních pedagogů Jiří Pilař upozorňuje na mezinárodní studii, která srovnávala podmínky Romů v 11 zemích. Dočtete se tam, že čeští Romové mají čtyřikrát menší nezaměstnanost než Romové ve Francii, Německu, Španělsku a Portugalsku a středoškolské vzdělání jich má u nás dvakrát víc než ve jmenovaných státech. V tom případě teze o diskriminačním faktoru speciálních škol neplatí. Podle mne skutečně slouží jako vyrovnávací zařízení. Nesmyslná je představa, že alternativou praktických škol je romský žák, který to přes střední školu dotáhne až na vysokou.

Co by tedy mělo být cílem?
Pro žáky, kteří na základce nestíhají, nebude alternativou maturita a profesorský titul, ale vysvědčení z páté, možná třetí třídy. Pokud se naplní vládní strategie a v roce 2015 budou zrušeny všechny praktické školy, musíme vědět, co s tisíci takových dětí uděláme. Zákaz lehkého mentálního postižení asi fungovat nebude. Ani to, že zčistajasna začnou skvěle prosperovat v téže základní škole, která je kvůli jejich neúspěchům vytěsnila. Zásadně je nebaví proto, že v ní dostávají jen samé pětky a zažívají ústrky. Jde o tzv. syndrom bezmocnosti, kdy prohrávají dříve, než se postaví na startovací čáru. A týká se to i dětí, které jsou chytřejší než paní učitelka, která je do zvláštní školy poslala. Akorát měly pech, protože třeba byly z rodiny, pro niž bylo vzdělání na překážku.

Kde hledat řešení?
Pokud zpráva doktora Varvařovského zapůsobí jako velmi silný podnět k tomu, aby vláda něco udělala se vzdělávací reformou, bude to dobře.

Co zjistil ombudsman.

Autor: Kateřina Perknerová

12.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 85
SDÍLEJ:

Nemáme lékaře. Cizinci pomoci nemohou

Poslanci projednají novelu, která by měla zahraničním lékařům zjednodušit zkoušky.

Zpět na místo činu. Rosický se po 15 letech vrací do Sparty!

Praha - Fotbalová Sparta ohlásila přestupovou bombu. Do pražského klubu se vrací kapitán české reprezentace Tomáš Rosický. Pětatřicetiletý záložník po minulé sezoně skončil po deseti letech v Arsenalu a od mistrovství Evropy se zotavoval ze svalového zranění. Podle zákulisních informací se Spartou podepíše roční smlouvu.

Kdo platí uklízečky nejlépe? Ministerstvo práce

Praha – Nejvyšší kontrolní úřad vydal vynikající návod pro uklízečky, u jakých státních úřadů se mají ucházet o dobře placenou práci. V některých případech vyloženě o nadprůměrně placenou. Zájemkyně a zájemci z řad kosmetiček podlahových krytin by proto neměli váhat, protože zájem o takovou práci musí být po včerejším zveřejnění cen obrovský.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies