Nečas: Centrum včasného varování bude součástí obrany NATO
Praha – Zvažované centrum včasného varování, o němž jednají ČR a USA, bude součástí protiraketové obrany NATO.
ČTK
Diskutovat (11) 30.7.2010 14:17
Zařízení by pravděpodobně obsluhovali Češi, a nebude tedy zřejmě nutné kvůli tomu s USA uzavírat novou mezinárodní smlouvu. Novinářům to v pátek řekl premiér Petr Nečas. USA podle něj navrhly, že do projektu investují dva miliony dolarů (38 milionů korun) v letech 2011 až 2012.
Zařízení by podle Nečase shromažďovalo výstupy z družicových senzorů, a pomáhalo tak odhalovat odpálené rakety mířící na území NATO. Nejde o základnu ani „supervojenské zařízení“, ale spíše o technicko-administrativní objekt, na jehož obsluhu by stačilo několik lidí, uvedl Nečas.
O tom, že Pentagon požádal americký Kongres o prostředky na zřízení „centra předběžného varování“ v Česku, v pátek informovaly Hospodářské noviny (HN). ČR dříve jednalo s USA o umístění radarové základny v Brdech. Po nástupu prezidenta Baracka Obamy ale USA projekt přehodnotily a začaly se spojenci v NATO jednat o novém systému protiraketové obrany v Evropě.
Zaorálek: Radar v Brdech a nové centrum spolu nesouvisejí
Praha – Centrum včasného varování, které by mohlo stát v Česku, je podle stínového ministra zahraničí ČSSD Lubomíra Zaorálka součást zcela jiného protiraketového systému, než měl být radar, který chtěli Američané stavět v Brdech. Zaorálek tak reagoval na dnešní tiskové konferenci v Lidovém domě na informace Hospodářských novin, podle nichž USA oficiálně potvrdily, že Česko bude součástí jejich projektu protiraketové obrany v Evropě.
Hospodářské noviny s odkazem na ministerstvo zahraničí uvedly, že by mělo jít o dvě kanceláře s počítačovým a dalším technickým vybavením, kde by se shromažďovala data o nepřátelských raketách. Obsluha, kterou by tvořili čeští vojáci, by analyzovala cíle raket, případně rozsah území, kam by dopadly trosky raket po jejich sestřelení spojeneckou protiraketovou obranou. Základna v Česku by mohla být prvním prvkem celého protiraketového projektu, jehož výstavba je rozplánována do roku 2020
Zatímco radar v Brdech měl být podle Zaorálka součástí obrany proti raketám dlouhého doletu, centrum, o kterém se nyní hovoří, má být součástí obrany proti střelám krátkého a středního doletu, která se už delší dobu plánuje v rámci Severoatlantické aliance. Na projektu pracují především Francie, Německo, Velká Británie a Itálie. Radar v Brdech měl být naopak vojenskou základnou jiného státu na českém území, proto by o něm musela rozhodnout sněmovna. „Není k čemu se připojovat, Česko už je součástí projektu jako člen aliance,“ uvedl stínový ministr s tím, že zřízení centra v Česku považuje za marginální záležitost.
Podíl Česka na projektech aliance není podle Zaorálka otázkou souhlasu českého parlamentu nebo celonárodní debaty a nebude to ani předmětem diskuse v sociální demokracii, která s radarem v Brdech nesouhlasila. „Já si myslím, že my rádi přijmeme úkoly, které plynou z něčeho, na čem jsme se v alianci dohodli, že je důležité,“ uvedl s tím, že půjde o věcnou debatu odborníků. „Nás to zajímá věcně, odborně, není to primárně politická debata,“ zdůraznil.
ČSSD by podle Zaorálka rozhodně vadila dvoustranná dohoda s USA. Soudí ale, že se o ní ani nebude usilovat. Půjde o věc všech členů aliance a pravděpodobně se bude hledat pro všechny členské země NATO nějaká účast, nějaký podíl, uvedl.
Stínový ministr soudí, že vinu na tom, že se hovoří o radaru v Brdech a o centru předběžného varování jako o součástech téhož projektu, má česká vláda, která o věci neinformuje opozici ani veřejnost.
-6°C
-4°C
-2°C
