VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nečas se omluvil, Nagyová jako šéfka kabinetu končí

Praha - Premiér Petr Nečas (ODS) uvedl, že nevěděl o sledování své ženy a dalších osob Vojenským zpravodajstvím. V prohlášení, vydaném poté, co dnes soud poslal do vazby jeho blízkou spolupracovnici Janu Nagyovou, napsal, že takového konání hluboce lituje a omlouvá se všem, kterých se mělo týkat. Zneužití tajných služeb k osobním či politickým účelům by prý nikdy nepřipustil.

15.6.2013 73
SDÍLEJ:

Petr NečasFoto: Deník/Šťastný Dimír

Podle premiéra je logické, že Nagyová, která měla sledování objednat, nemůže pokračovat v pozici šéfky kabinetu. Nečas věří, že dojde k nestrannému a rychlém vyšetření všech okolností souvisejících s případem.

Ostravský městský soud dnes poslal Nagyovou do vazby. Hrozí jí až pět let vězení, je obviněna z podílu na korupci a na nelegálním sledování. Ve vazbě je v souvislosti se zřejmě nelegálním sledováním tří osob, včetně premiérovy ženy Radky, také někdejší šéf Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník. Jeho nástupce Milan Kovanda je stíhán na svobodě.

„Nikdy jsem nerozhodl ani nebyl informován o údajném sledování osob, jejichž jména jsou v současné době skloňována v médiích. Pokud se tak opravdu stalo, považuji to za závažné pochybení. Přestože jsem o tomto konání nevěděl, hluboce toho lituji a omlouvám se všem, kterých se mělo týkat," napsal Nečas v šestibodovém prohlášení, které poskytla ODS.

Premiér také považuje za nepřijatelné, že dva vysoce postavení představitelé Vojenského zpravodajství údajně přijímali pokyny od osoby, které k tomu neměla jakékoliv zákonné oprávnění.

Nečas dal v minulých dnech jasně najevo, že kvůli případu rezignovat nehodlá. V pátek ve Sněmovně uváděl, že Vojenští zpravodajci měli jeho ženu chránit a hovořil o tom, že mohlo dojít ke „kombinací nedorozumění a služební horlivosti" a proto prý možná bylo někde postupováno tak, jak postupováno být nemělo.

Pro odchod je i Zeman

Kvůli kauze žádá opozice jeho okamžitý odchod, vládní strany jednání v rámci koalice. Pro konec vlády se vyslovil také prezident Miloš Zeman. ČSSD vyvolala jednání o vyslovení nedůvěry vládě, Sněmovna se v napjaté atmosféře sejde v úterý.

O nynější situaci premiér průběžně komunikuje s koaličními partnery a čeká společné jednání po návratu z Varšavy. Nečase ve čtvrtek v polské metropoli čeká jednání s premiéry zemí Visegrádské skupiny a také s japonským ministerským předsedou.

Rozvětvená kauza, kterou vypukla po rozsáhlé razii Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) tento čtvrtek, se v jiné části týká také tří bývalých poslanců ODS. Exposlance Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a také bývalého náměstka ministra zemědělství Romana Bočka dnes ostravský soud poslal do vazby. Zatím není jasné, kdy rozhodne o vazbě bývalého poslance Marka Šnajdra.

Nečas v prohlášení upozornil veřejnost, aby rozlišovala různé roviny případu: selhání vojenské tajné služby spojené s osobou Jany Nagyové, kauzu exposlanců a vyšetřování klientelistických vazeb lobbistů a podnikatelů Romana Janouška a Ivo Rittiga.

I nadále prý považuje obvinění tří bývalých poslanců za nesmyslné. „Politické dohody nepovažuji za trestnou činnost. Pokud by tomu bylo jinak, musela by policie a státní zastupitelství vyšetřovat stovky, možná tisíce podobných kauz z minulosti," napsal dnes premiér.

Policie by podle něj měla jasně říci, komu patří zabavené finanční prostředky a zlato, zda pocházejí z trestné činnosti a zda mají nějakou souvislost s doposud obviněnými osobami. „Pokud tomu tak není, měla by veřejnost a média tuto skutečnost jasně reflektovat a nespojovat je účelově s obviněnými osobami," dodal Nečas.

Vizitky osob, které byly obviněny či na ně byla uvalena vazba

Obvinění, na něž byla uvalena vazba:

Roman Boček (43)
Od července 2010 působil do loňského září jako náměstek ministra zemědělství (Ivana Fuksy, od října 2010 Petra Bendla), poté od 1. října usedl do představenstva Českých drah. Předtím zasedal v dozorčích radách Budějovického Budvaru a podniku Lesy ČR. Již dříve působil v představenstvech různých společností (mj. Kotva, a.s., Real Speaktrum, a.s.). V letech 2009 až 2010 byl též členem dozorčí rady ČSA. Od loňského března byl jako náměstek ministra zemědělství pověřen řízením SZIF.

Od roku 2003 do roku 2008 se jako oblastní ředitel a předseda představenstva Oblastní nemocnice Příbram, a.s. podílel na transformaci této nemocnice z příspěvkové organizace na obchodní společnost. V letech 2009 až 2010 byl vrchním ředitelem a náměstkem na ministerstvu dopravy.

Vystudoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (promoval v roce 1996). Poté absolvoval manažerské studium na Business School při VUT Brno, kurz správce konkurzní podstaty a studium MBA na Brno International Bussiness School.

Ivan Fuksa (49)
Vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině, později absolvoval postgraduální studium na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 1990 se angažoval v komunální politice v Příbrami, byl členem zastupitelstva a místostarostou. V letech 2002 až 2006 stál v čele příbramské radnice. Od ledna 2007 do května 2010 zastával funkci prvního náměstka ministrů financí Miroslava Kalouska (nyní TOP 09) a nestraníka Eduarda Janoty. Krátce po zvolení do Sněmovny v květnu 2010 byl jmenován ministrem zemědělství, kterým byl do října 2011.

V médiích se tehdy spekulovalo o tom, že důvodem jeho odchodu z vlády byla Fuksova příslušnost k protinečasovské opozici v ODS kolem Petra Tluchoře. Fuksa patřil mezi poslance, kteří se loni postavili vládnímu daňovému balíčku, nakonec rezignoval na poslanecký mandát. Loni v listopadu překvapivě kandidoval na kongresu ODS na předsedu strany proti premiéru Nečasovi; získal hlasy téměř třetiny delegátů. V lednu zasedl do představenstva státního Českého Aeroholdingu. I vládní politici později uváděli, že post v Aeroholdingu byl pro Fuksu odměnou za to, že odchodem ze Sněmovny umožnil existenci vlády.

Jana Nagyová (48)
Původní profesí účetní se kolem politiky pohybuje od roku 1996, kdy se stala sekretářkou v karlovarské krajském sdružení ODS. Od listopadu 1996 působila osm let jako asistentka senátora Vladimíra Kulhánka, působila zároveň jako oblastní manažerka občanských demokratů v Karlových Varech. Před osmi lety přesídlila do Prahy, kde se stala provozní šéfkou v hlavní kanceláři ODS. Po volbách v roce 2006 si jí tehdejší místopředseda strany Petr Nečas vzal s sebou na ministerstvo práce, kde vedla jeho kancelář.

Do stejné funkce, ovšem na úřadu vlády, zamířila po půlročním intermezzu na ministerstvu obrany Nagyová poté, co se Nečas stal v létě 2010 premiérem. Údajný velký vliv Nagyové na předsedu vlády se stal opakovaně terčem kritiky nejen v médiích, podle informací tisku se například předloni angažovala kolem výběru nového šéfa České televize a byla i v komisi, jež se pokoušela vybrat nového šéfa Lesů ČR. Loni v lednu vzbudilo pozornost zveřejnění výše odměn, které Nagyová dostává, což Nečas označil za politický útok. Kvůli zveřejnění je stíhán mimo jiné bývalý ředitel rozvědky Karel Randák.

Ondrej Páleník (48)
Původně kariérní voják narozený na Slovensku strávil většinu své aktivní služby u výsadkářů v Prostějově. Jako velitel čety se zúčastnil už zahraniční mise během první války v Perském zálivu, v letech 2004 až 2006 českému kontingentu v Afghánistánu. Má za sebou působení ve spojeneckém štábu v Belgii a od roku 2002 vedl pět let elitní 601. skupinu speciálních sil v Prostějově. V roce 2007 se stal šéfem Vojenského zpravodajství a v čele armádní rozvědky vydržel více než pět let, což je nejdelší funkční období ředitele této tajné služby v novodobé historii.

Loni Nečasova vláda Páleníka z čela Vojenského zpravodajství odvolala, média spekulovala o tom, že jedním z důvodů byl Páleníkův blízký vztah k exministrovi obrany Martinu Bartákovi, který čelí podezření kvůli podezřelým vojenským zakázkám. V listopadu pak zamířil Ondrej Páleník do čela Správy státních hmotných rezerv. Letos se jeho jméno objevilo i mezi možnými kandidáty na ministra obrany.

Jan Pohůnek
Je plukovníkem Vojenského zpravodajství.

Petr Tluchoř (45)
Vystudovaný právník je členem ODS od roku 1996, v letech 1999 až 2006 působil v komunální politice v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi. Ve Sněmovně zasedl jako náhradník v roce 2004, od září 2006 řídil poslanecký klub ODS. Jako poslanec se v roce 2010 stal členem správní rady VZP. V květnu 2011 Tluchoř neobhájil funkci předsedy klubu, kterým se tehdy stal Zbyněk Stanjura. Tluchoře před volbou kritizoval premiér a předseda ODS Petr Nečas a vyzval ho, aby nekandidoval.

Na jaře 2011 jej Věci veřejné obvinily z toho, že pomáhal připravovat puč uvnitř jejich strany, což odmítl. Loni se profiloval jako jeden z hlavních vnitrostranických kritiků premiéra Nečase. Na poslanecký mandát rezignoval Tluchoř loni v listopadu podobně jako Fuksa kvůli nesouhlasu s vládním daňovým balíčkem. Po odchodu ze Sněmovny se v médiích objevily spekulace o tom, že Tluchoř zamíří do některé státní či polostátní firmy, nejspíše společnosti ČEZ, to ale on sám odmítl. Začátkem roku řekl ČTK, že pracuje jako konzultant.

Obviněný, který ve vazbě neskončil:

Milan Kovanda (43)
Ředitelem Vojenského zpravodajství, tedy armádní tajné služby, byl jmenován začátkem loňského listopadu. Absolvent vojenské vysoké školy ve Vyškově (1992) byl mimo jiné v letech 2006 až 2010 velitelem 601. skupiny speciálních sil. Od května 2010 do listopadu 2012 působil jako zástupce velitele společných sil. Kovanda má za sebou zahraniční misi KFOR na území Kosova. Třikrát se zúčastnil i alianční operace v Afghánistánu. Je nositelem řady vojenských vyznamenání. Letos v květnu byl povýšen do hodnosti generálmajora.

Obviněný, dnes byla podána žádost na jeho vzetí do vazby:

Marek Šnajdr (38)
Bakalář ekonomie z pražské VŠE se dlouhodobě pohybuje v oblasti zdravotnictví. V letech 1999 až 2006 pracoval ve farmaceutických firmách Merck Sharp & Dohme IDEA a Pfizer, kde byl členem vrcholného vedení. V září 2006 se stal prvním náměstkem tehdejšího ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). Patřil mezi architekty reformy zdravotnictví, vystupoval proti zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví a obhajoval vládní reformní zákony. Od září 2006 předsedal správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Z ministerstva odešel v květnu 2010, kdy se stal poslancem za ODS. Zasedal ve zdravotnickém výboru, jehož byl místopředsedou. Loni na podzim patřil mezi „rebelující" poslance ODS a byl jedním z trojice zákonodárců, kteří před konečným hlasováním o daňovém balíčku rezignovali na mandát. Nedlouho poté odešel i z čela správní rady VZP, jejím členem ale zůstal. Loni v prosinci byl jmenován do dozorčí rady státní společnosti Čepro a letos únoru se stal jejím předsedou.

Zadržený, ale nebyl obviněn:

Lubomír Poul (48)
Vedoucí Úřadu vlády ČR od července 2010. Předtím působil od roku 1996 na ministerstvu průmyslu a obchodu v různých funkcích, v té poslední od roku 2007 jako vedoucí úřadu ministerstva a ředitel sekce správní. Poul vystudoval fakultu elektrotechnickou Vysokého učení technického v Brně (1988–1993) a poté absolvoval dvouletý intenzivní pracovní kurz angličtiny na jazykovém institutu v americkém Bostonu. Od loňského prosince je Poul členem dozorčí rady ČEZ.

Premiér Petr Nečas reagoval k zásahům Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).Tiskové prohlášení premiéra Petra Nečase: Abych vyvrátil dnešní spekulace v médiích, rozhodl jsem se učinit toto vyjádření: 

Nikdy jsem nerozhodl ani nebyl informován o údajném sledování osob, jejichž jména jsou v současné době skloňována v médiích. Pokud se tak opravdu stalo, považuji to za závažné pochybení. Přestože jsem o tomto konání nevěděl, hluboce toho lituji a omlouvám se všem, kterých se mělo týkat. Nikdy bych nepřipustil zneužití zpravodajských služeb k osobním a politickým účelům. Považuji také za nepřijatelné, že dva vysoce postavení představitelé Vojenského zpravodajství údajně přijímali pokyny od osoby, které k tomu neměla jakékoliv zákonné oprávnění. 

Je logické, že po obvinění a následném uvalení vazby na paní Janu Nagyovou nemůže dále pokračovat v pozici vrchní ředitelky Sekce kabinetu předsedy vlády. Věřím, že dojde k rychlému a nestrannému vyšetření všech okolností souvisejících s tímto případem.

Chtěl bych upozornit znovu veřejnost na to, aby v celém případu rozlišovala tři různé roviny: případ údajného selhání několika osob z Vojenského zpravodajství, případ odchodu tří bývalých poslanců ODS z Poslanecké sněmovny a vyšetřování klientelistic­kých vazeb.

I nadále považuji obvinění tří bývalých poslanců za nesmyslné. Politické dohody nepovažuji za trestnou činnost. Pokud by tomu bylo jinak, musela by policie a státní zastupitelství vyšetřovat stovky, možná tisíce podobných kauz z minulosti.

Policie by měla jasně říci, komu patří zabavené finanční prostředky a zlato, zda pocházejí z trestné činnosti a zda mají nějakou souvislost s doposud obviněnými osobami. Pokud tomu tak není, měla by veřejnost a média tuto skutečnost jasně reflektovat a nespojovat je účelově s obviněnými osobami.

O celé situaci průběžně komunikuji s koaličními partnery a předpokládám, že se po mém návratu z jednání ve Varšavě uskuteční společné jednání.

Petr Nečas, premiér a předseda ODS


Autor: ČTK

15.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 73
SDÍLEJ:
Andrej Babiš
50 30

Volební průzkum: ANO drtí rivaly, levicové strany dál ztrácejí

Jiří Paroubek.
31 6

Takže na shledanou, pane redaktore, odešel Paroubek naštvaně ze studia

AKTUALIZOVÁNO

Ze školky se ztratily tři děti. Učitelky ani nevěděly jména, uvedla policie

Pátrání po dětech, které se nepozorovaně oddělily od skupiny ekoškolky pobývající v přírodě, dobře dopadlo, ale věc bude mít dohru. Ke čtvrteční události to v pátek připomněl Tomáš Hulan z ředitelství pražské policie. Podle něj je ale předčasné předjímat, zda případ nakonec skončí u správního orgánu, či dokonce u soudu, anebo se věcí budou zabývat jiné kompetentní orgány.

Lithium je surovina budoucnosti: Zelení podpořili těžbu na Cínovci

Na Mostecku letos poprvé v historii České republiky probíhá klimatický tábor. Severočeští Zelení se ho účastní pod heslem „Uhlí ne, lithium ano!". Jejich experti totiž zhodnotili těžbu lithia pod Cínovcem jako vhodnou alternativu pro budoucnost tohoto tradičně průmyslového regionu. Těžba by také měla přinést nová pracovní místa pro zaměstnance zavřených hnědouhelných dolů.  

Jak brexit proměnil Británii? Ekonomika vázne, voliči by ale neměnili

Právě před rokem Britové odhlasovali, že jejich země jako první v historii opustí Evropskou unii. Tamní média proto bilancují, jak se za poslední rok proměnila nálada ve společnosti, ekonomika a vyhlídky do budoucna.

Lázně u Pasohlávek? Hrozí úplný krach projektu

Plány na výstavbu lázní za dvě miliardy korun u Pasohlávek na Brněnsku dostávají vážné trhliny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies