VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nečasova vláda počtvrté odolala hlasování o vyslovení nedůvěry

Praha – Koaliční vláda Petra Nečase ve středu podle očekávání odolala ve sněmovně i čtvrtému pokusu opozice o vyslovení nedůvěry. Opozice vyvolala mimořádnou schůzi kvůli možnému ovlivňování vyšetřování kauzy nákupu vojenských letadel CASA; kritizovala ale také rozpočtovou politiku kabinetu.

18.7.2012 21
SDÍLEJ:

Petr Nečas a Karolína Peake na jednání sněmovny 18. července 2012Foto: čtk

Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 89 poslanců, nutných by bylo nejméně 101 hlasů. Vládu podpořilo také 89 poslanců. Nezdržel se nikdo. Zbylých 22 poslanců nebylo přítomno.

Proti nedůvěře hlasovali přítomní poslanci vládních stran ODS, TOP 09 a Starostů a LIDEM, nezařazený Michal Doktor a také člen opozičních Věcí veřejných Milan Šťovíček, jenž vládu podpořil i v jarním hlasování o vyslovení důvěry. Proti byli přítomní poslanci opozičních ČSSD, KSČM a VV kromě Šťovíčka, a také například nezařazená Kristýna Kočí.

Hlasování předcházela debata, která trvala zhruba šest a půl hodiny.

Základní údaje o dosavadních hlasováních o vyslovení nedůvěry vládě

září 2003 – Přítomno 199 poslanců, proti vládě hlasovalo 98 poslanců, pro vládu 100, jeden se zdržel.
duben 2005 – Přítomno 198 poslanců, proti vládě hlasovalo 78 poslanců, pro vládu 76, 44 se zdrželo.
červen 2007 – Přítomno 198 poslanců, proti vládě hlasovalo 97 poslanců, pro vládu 101.
prosinec 2007 – Přítomno 198 poslanců, proti vládě hlasovalo 97 poslanců, pro vládu 101.
duben 2008 – Přítomno 199 poslanců, proti vládě hlasovalo 98 poslanců, pro vládu 101.
říjen 2008 – Přítomno 196 poslanců, proti vládě hlasovalo 96 poslanců, pro vládu 97, tři se zdrželi.
březen 2009 – Přítomno 197 poslanců, proti vládě hlasovalo 101 poslanců, pro vládu 96.
prosinec 2010 – Přítomno 193 poslanců, proti vládě hlasovalo 80 poslanců, pro 113.
duben 2011 – Přítomno 198 poslanců, proti vládě hlasovalo 84, pro vládu 114.
březen 2012 – Přítomno 198 poslanců, proti vládě hlasovalo 85 poslanců, pro vládu 113.
červenec 2012 – Přítomno 178 poslanců, proti vládě hlasovalo 89 poslanců, pro vládu 89, nikdo se nezdržel. 

Autor: ČTK

18.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 21
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Václav Klaus: Nešlo o vládní krizi, ale o zahájení volební kampaně

Bývalý český prezident Václav Klaus vidí podstatu koaličních hádek v tom, že poprvé zažíváme situaci, kdy jsou ve vládě dvě stejně silné strany. Ty se musejí proti sobě vymezit, aby jim volič uvěřil, že každá chce něco jiného. „Nic hrozivého se neděje, všechny instituce normálně fungují. Nešlo o vládní krizi, ale o bouřlivé zahájení volební kampaně," hodnotí události posledních dní.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies