VYBERTE SI REGION

Nechci oživovat, žádají první čeští pacienti

Praha – Každý má nyní možnost odmítnout v případě vážného úrazu nebo nevyléčitelné nemoci lékařskou péči. A doktoři jeho přání musí vyslyšet

25.4.2012 6
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Osmašedesátiletá paní Marie bojuje s rakovinou. Statečně. Nechtěla by se ale dostat do situace, kdy bude jen bezmocně ležet připojená k přístrojům. Nyní si může předem určit, kdy a za jakých okolností ji lékaři nemají oživovat. „Až to se mnou bude špatné a dostanu k tomu třeba infarkt, možná nebudu chtít, aby mě nahazovali zpátky," uvažuje nemocná Marie.

Předem vyslovené přání se netýká jen oživování. Jeho prostřednictvím může pacient odmítnout jakoukoliv zdravotní péči v případě, že už o sobě nebude schopný rozhodovat, a to včetně Alzheimerovy choroby. Dosud sice bylo takové přání možné, zdravotníci ho však nemuseli respektovat. Nově jim to ukládá zákon.

„Ze své praxe mohu říct, že se dříve vyslovené přání nejčastěji vyskytuje u Svědků Jehovových, ale postupně se začínají objevovat i přání typu DNR (Do Not Resuscitate, tedy neresuscitovat)," vysvětluje lékař a právník Jan Skácel z advokátní kanceláře Dáňa, Pergl a Partneři.

Odpojení? Zatím 
jen někde

Předem daný souhlas však má svá omezení. „Pokud bude pacient v kómatu, není možné ho jen tak odpojit. Stejně tak pokud se lékaři dostane přání do ruky, až když už začne pacienta ošetřovat. Souhlas se totiž netýká možnosti, kdy by lékař aktivně způsobil smrt. Oproti tomu, pokud bude mít nemocný srdeční zástavu, zdravotníci by ho na jeho přání neměli oživovat," vysvětluje Martin Šalek, mluvčí Nemocnice Na Bulovce Praha.

Jenže ani podle právníka Jana Skácela není hranice mezi aktivním a pasivním způsobením smrti příliš jasná. „Najdou se právníci, a je jich spíše většina, a dost možná i lékaři či jiní odborníci, kteří budou tvrdit, že odpojení od přístrojů aktivním ukončením života není."

Jeho slova potvrzuje i pražská Nemocnice Na Homolce. „Budeme respektovat i přání pacienta, které by vedlo k odpojení od přístrojů. Pouze ale na základě přesně specifikovaných podmínek a okolností, za nichž by si daný pacient přál být odpojen. Takovou situací by mohl být například vegetativní stav, při němž se jedná o těžké a nevratné poškození mozku," vysvětluje mluvčí Homolky Jitka Kalousková.

Co tedy dělat, pokud máte o dříve vyslovené přání zájem? Nejdříve je třeba, abyste od svého praktického nebo jiného lékaře dostali ústní i písemné poučení. Souhlas s ověřeným podpisem pak pořídíte u notáře. Pokud chcete mít jistotu, že vaše přání bude respektováno, mějte ho vždy při sobě nebo si ho nechte založit do zdravotní dokumentace.

Souhlas má platnost pět let a lze ho vyslovit i během hospitalizace. Podat ho pochopitelně nesmějí děti a nesvéprávní.

Eutanázie

Eutanázie

Primářka Oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče v Praze Motole Jarmila Drábková: Určit hranici mezi životem a smrtí je těžké

Pětileté trvání předem daného souhlasu je příliš dlouhé. Medicína i sám člověk se za tu dobu mohou velmi změnit, míní lékařka Jarmila Drábková.

Může to, že teď mají pacienti možnost prostřednictvím dříve vysloveného přání odmítnout léčbu, přinést problémy?
U nás schází znalosti i diskuse mezi lidmi, kteří nejsou 
s problémem správně seznámeni. I část lékařů tápe a nerada nastoluje podobné otázky, protože rozhodnutí dělají osoby, které se dosud cítí 
v dobrém stavu.

Člověk se může rozhodnout, že nechce oživovat. Co když se ale jeho vůle dostane lékaři do ruky příliš pozdě?
Je třeba počítat s tím, že svědkové ani posádka záchranné služby nebudou před resuscitací hledat, zda máte ověřené rozhodnutí uloženo v náprsní kapse. I v USA, kde se respektují předem vyjádřená přání velmi pečlivě, se takový pacient resuscituje a transportuje do nemocnice, kde se následně rozhodne o dalším postupu podle jeho předchozích přání a vyjádření rodiny. Nejasné případy vedly dokonce k tomu, že si někteří Američané dali vytetovat na hrudní kost „Nepřeji si srdeční masáž ani defibrilaci".

Platnost souhlasu je pět let. Je takové omezení namístě?
Doba pět let je příliš dlouhá. Resuscitační medicína se dále vyvíjí a lidé s postupujícím věkem i konfrontací s chorobami mění názory rychleji. Rozhodování na pět let v rychlém vývoji medicíny je iluzorní pro mladé i pro seniory.

Jarmila DrábkováUzavírají lidé v zemích, kde je předem vyslovený souhlas právně zakotven, taková přání často?
Takzvanou Living Will pro rozhraní života a náhlé smrti například ve Skandinávii či v USA vysloví plnohodnotně a s přesnou specifikací situace a svého stavu jen naprosté minimum lidí. Nejčastěji jsou to vzdělaní muži.

A co možnost eutanázie?
Dnešní medicína umí zachránit život, ale jen v části případů vrátit pacienty 
k předchozímu zdravotnímu stavu. Pokud je člověk schopen rozhodování, může si zvolit, že nechce být dál léčen – odmítne infuzi i výživu do sondy a přeje si spát až do konce. Jeden takový případ v Německu rozbouřil diskusi. Mladá žena po autohavárii kvůli poranění míchy ochrnula a požádala o eutanázii. Lékaři ji odmítli s poukazem, že se může naučit pracovat s ústní myší na počítači atd. Trvala na svém a pozvala známou, která jí podala cyankáli. Náhlé úmrtí bylo nejen překvapením, ale i podkladem pro diskusi lékařů, právníků či filozofů. Všichni projevili soucit, ale jednotné stanovisko pro podobné případy nebylo možno dát.

České nemocnice nejsou zcela jednotné v tom, zda budou respektovat přání pacienta odpojit od přístrojů.
Mezi lékaři jsou i podle evropských dotazníků názory na hranici život–smrt různé. V případě odnětí dýchacího přístroje s podáním kyslíku a morfinu se názory liší a všichni lékaři na něj nejsou připraveni. Takové rozhodnutí o rozhraní mezi životem a smrtí jiného člověka je bezprostředně osobní, ovlivňuje rodinu i atmosféru pracovníků oddělení. Musí být pečlivě zapsáno do dokumentace i s důvody, které k němu vedly.

Měla by mít možnost za nemohoucího pacienta rozhodnout rodina?
Pacienti, kteří jsou v trvalém bezvědomí závislí na dýchacím přístroji, ale dříve platně nevyjádřili své stanovisko k této konkrétní situaci, jsou zvláštní kategorií. Rodina u nás nemá právo za ně rozhodovat. Ale i v USA, kde je rozhodnutí blízkých respektováno, je rodina o hranici život–smrt schopna rozhodnout jen v polovině případů – častěji u seniorů než u vlastních dětí. Obdobná by nepochybně byla situace 
i u nás. (mk)

Autor: Michaela Koubová, Miroslava Chlebounová

25.4.2012 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bunkr Waltrovka.
31

OBRAZEM: Výstavba v Praze odhalila opuštěné bunkry

Hostinec U Brabců.
2 11

Hostinec U Brabců se možná vyhne demolici, Praha 9 ho chce odkoupit

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Na Moravě se budou tvořit sněhové jazyky, v Čechách hrozí silný mráz

Praha - Na většině území Moravy se mohou do středečního večera tvořit od středních poloh sněhové jazyky, vedle toho na východě a severovýchodě Čech hrozí v noci na středu silný mráz. Teploty tam mohou spadnout pod minus 12 stupňů Celsia. Informoval o tom dnes Český meteorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj bude mrznout v celém Česku ale minimálně do konce týdne.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies