VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Za péči o dědečka stát ženě nic nedá

PLZEŇ - Plzeňačka Renata Květoňová čtyři roky pečovala o svého dědečka. Poslední rok byl zcela závislý na její péči. Starala se o něj 24 hodin denně a nemohla tedy ani do zaměstnání. Od státu ale nedostane žádné peníze.

16.8.2007 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Tomáš Ježek

Nový zákon o sociálních službách měl lidem pomáhat, ale je nedotažený.

Od státu, konkrétně ministerstva práce a sociálních věcí, však za to nedostane ani korunu, ačkoli poslanci při schvalování nového zákona o sociální péči tvrdili, že právě takto obětaví lidé by měli být finančně zvýhodněni.

„Stát na mně vlastně ušetřil dvakrát. Nemusel dát podstatně víc peněz ústavu, protože jsem tam dědečka nedala a pečovala o něj doma. A ani mi neuhradil zvýšený příspěvek na péči ve výši 28 tisíc korun, na který jsem měla nárok,“ říká Květoňová. Doplatila na nedostatky nového zákona o sociálních službách, který je účinný od začátku letošního roku. Podle průzkumu Deníku mezi plzeňskými sociálními pracovníky je dost nedotažený.

„Místo, aby stát ocenil, že jsme nedali dědu do ústavu, kde je péče několikanásobně dražší, tak nás takhle nechá na holičkách,“ stěžuje si žena, které prý už nejde o peníze, ale o princip.

Podle vyjádření mluvčího zmíněného ministerstva Štěpána Černouška je problém zejména v tom, že ministerští úředníci podcenili množství žádostí a nezajistili dostatek posudkových lékařů. Právě kvůli tomu se protáhlo vyřizování žádosti o zvýšení příspěvku na péči o dědečka, kterou Květoňová podala na sociální odbor letos 6. února. Podle zákonných lhůt měla být vyřízena za dva měsíce, ale vše se protáhlo na půl roku. Starý muž však mezitím zemřel. A zákon je neúprosný: „Nevyplacené příspěvky na péči jsou součástí dědického řízení. Mohou je dostat jen nejbližší příbuzní, což je manželka nebo děti. Podmínkou ale je, aby žili s nemohoucím ve společné domácnosti. Paní Renata tedy nic nedostane,“ uvádí Libor Pečenka ze sociálního odboru MO Plzeň 2.

„Naštěstí jsem začala pracovat ve firmě svého manžela, ale nedovedu si představit třeba samoživitelku s dětmi, která by se starala o svého dědečka. Navíc by neměla ani právo na podporu v nezaměstnanosti,“ vyjmenovává paní Renata.

Na vině jsou prý posudkáři

Za to, že se přiznání příspěvku na péči zpozdilo, mohou posudkoví lékaři spadající pod Úřad práce v Plzni. „Některé žádosti řeší i čtyři měsíce,“ uvedl Libor Pečenka ze sociálního odboru druhého plzeňského obvodu, který žádosti na úřad práce od žadatelů shromažďuje a zasílá je posudkovým lékařům. „Nyní evidujeme přes 300 nevyřízených žádostí,“ dodal Pečenka. Stejně je na tom i čtvrtý plzeňský městský obvod, kterému u posudkářů leží 136 žádostí, tři jsou dokonce lednové a 12 je únorových.

Úřad práce přijme lékaře

Podle Magdalény Čadové z Úřadu práce Plzeň-město je důvodem zpožďování mnohonásobné navýšení počtu žádostí. Od července 2006, odkdy nově úřad práce agendu vyřizuje namísto správy sociálního zabezpečení, do konce roku 2006 dostal úřad 742 žádostí, zatímco v prvním pololetí letošního roku jich bylo už 2956. Většinou jsou to právě žádosti o příspěvek na péči. Těch sem doručili 1834. „Proto právě dnes přijal úřad práce na poloviční úvazek dalšího posudkového lékaře,“ vysvětlila Čadová. Ani to však nebude stačit, což přiznává i mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpán Černoušek.

Tolik žádostí nepředpokládali

„Lékařská místa na posudkové službě úřadů práce jsou obsazena pouze ze 65 procent. V této situaci nelze splnění termínů i se sebevětším nasazením posudkových lékařů dodržet. Bohužel, ač je posudková služba připravena přijmout další posudkové lékaře, zájemci o tuto práci nejsou,“ vysvětlil mluvčí s tím, že od začátku roku 2007, kdy vešel v platnost zákon o sociálních službách a tím možnost uplatnit žádost o příspěvek na péči, došlo na posudkovou službu celkem přes 106 000 žádostí. „Takovéto množství žádostí jsme vůbec nepředpokládali, bylo odhadováno asi poloviční množství,“ doplnil Černoušek. Podle něj nebyl pětině žadatelů žádný příspěvek přiznán.

Poradil praktik

Paní Renata žádost o zvýšení příspěvku na péči podala na podnět praktického lékaře, který zdravotní stav jejího dědečka sledoval. „Kdo se o svého stařečka někdy staral, ví, že jste často na pokraji sil. Staří lidé jsou jako malé děti. Ale nikdy si nedovedu představit, že bychom dědečka dali do ústavu. S tím člověkem jsem něco prožila, tak ho neodložím jako psa,“ svěřila se mladá žena.

16.8.2007 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dálnice D8, ministr dopravy Ťok, premiér Sobotka
20

Buďte trpěliví, prosí řidiče Ťok

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies