Přestože média v uplynulých týdnech stále upozorňovala na to, že se od 1. dubna otáčí daňová povinnost a čtyřprocentní daň bude nově platit kupující místo prodávajícího, už to neplatí.

Minimálně do léta bude daň (dříve nazývaná z převodu nemovitostí) platit dál prodávající. Respektive prodávající a kupující se mohou dohodnout, kdo peníze berním úřadům pošle.

Lhůta se posunula

Návrh, aby daň platil výhradně ten, kdo nemovitost kupuje, na konci října do sněmovny doputoval jako takzvané zákonné opatření ze Senátu. Organizační výbor sněmovny ale projednání zařadil až na stávající schůzi. Navíc i v rámci projednávání v rozpočtovém výboru se sešly pozměňovací návrhy a lhůta na jejich vypořádání se tak z organizačních důvodů posunula až na jaro.

„Rozpočtový výbor projednání pravděpodobně ukončí hlasováním o pozměňovacích návrzích dne 30.3. 2016. Je tedy zřejmé, že účinnost nebude k 1.4. a bude muset být posunuta pozměňovacím návrhem. Domnívám se, že pak je možný termín účinnosti od 1.7. 2016," potvrdil včera regionálnímu Deníku předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD).

Daň z nabytí nemovitostí patří mezi daně, které se v posledních letech mění vůbec nejčastěji. Konkrétně: v roce 2012 byla daň ve výši tři procenta, o rok později čtyři procenta a zároveň Nečasova vláda uvažovala o určení povinnosti pro kupujícího (dnešní návrh). V roce 2014 se rovnou změnil název celé daně, v roce 2015 se zrodil stávající návrh a hlasovat se o něm bude letos.

Porostou ceny?

Změn je tolik, že se v tom chvílemi přestávají orientovat i odborníci. „S ohledem na řadu dopadů, které takové kroky mají, by se politici napříč sněmovnou měli jasně domluvit na jednotném postupu, aby každé volební období obchod s nemovitostmi neprocházel takto dramatickými zásahy," apeluje Michal Klusák, hlavní právní analytik Katastr365.cz.

Pro představu – na tuzemském trhu je aktuálně k prodeji asi 200 tisíc nemovitostí a celkové roční inkaso daně je do 11 miliard korun. Vláda si od přetočení daně směrem ke kupujícímu slibuje větší jednoznačnost a snazší výběr. Návrh zákona totiž mimo jiné ruší institut takzvaného ručitele. Když jeden nezaplatil, padla povinnost na protistranu. Dalším argumentem vlády a ministerstva financí je sjednocení české daně se zeměmi EU. Tam většinově platí právě kupující, výjimkou je kromě Česka třeba Slovensko i Slovinsko. Například v Německu či Rakousku se o daň „podělí".

Jak podotýká právník Michal Klusák, pokud bude daň platit kupující, neznamená to, že by prodávající zlevnil. „Úpravou zákona, ať už ji poslanci dříve nebo později přijmou, zcela jistě dojde ke zvýšení nákladů na pořízení nemovitosti," míní Klusák. Zmiňovaných 200 tisíc lidí, kteří aktuálně prodávají nemovitost, se nechová jako stádo.

ODS navrhuje daň zrušit

„Očekávat, že by tak velká skupina obyvatel samovolně snížila ceny o čtyři procenta, jen proto, že jim odpadne povinnost hradit daň z nabytí, je prakticky vyloučené. Je daleko logičtější, že soukromí prodávající s cenami nebudou dělat vůbec nic a zůstanou stejné," odhaduje Klusák.

A protože změna je život, poslanci dostanou na stůl zanedlouho i další návrh – z dílny opoziční ODS. Ta navrhuje daň rovnou zrušit bez náhrady.