VYBERTE SI REGION

Nejde jen o dlouhověkost, ale o kvalitu života

ČR /ROZHOVOR, GRAFIKA/ - Karel Čapek jistě považoval svou hru Věc Makropulos za vrchol fantazie. Jeho sen o dlouhověkosti se ale s každým rokem a vědeckým objevem stává reálnější. Podle předpokladů bude v roce 2050 každý pátý člověk starší šedesáti let.

20.10.2011 8
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Umí si ale Češi podzim života užít? A jak docílit zdraví a psychické pohody? Podle Moniky Golkové, jediné certifikované lékařky s anti-aging specializací v České republice je jedním z hlavních předpokladů dlouhého života vyvážená kvalitní strava. Velkou roli však hraje i genetika, socializace a aktivní přístup.

V čem spočívá váš obor?
Anti-aging medicína je poměrně mladý lékařský obor, usiluje o to, aby se lidé dožili vysokého věku, ale ve zdraví – v dobré fyzické i psychické kondici. Využívá vyšetřovacích metod, které člověka prověří ze všech stran, zjistí, co organismu chybí, ještě před propuknutím samotné nemoci a srovná organismus do celkové balance.

Kdy je ideální doba, aby se člověk dokázal „omladit“?
Je to medicína pro všechny, ale když člověk přijde v mladším věku tedy ve třiceti nebo pozdní dvacítce, je to mnohem lepší, než například v 85, kdy už má řadu problémů a nemocí, které už se nedají vrátit zpátky. My jsme schopni posunout biologický věk orgánů o deset, patnáct, maximálně o 20 let.

V kolika letech se hovoří o stáří?
Dneska není 65 nebo 70 let žádný věk, lidé jsou vitální a cítí se dobře. O stáří se opravdu hovoří až po 85 letech, tedy v takzvaném čtvrtém věku. Důležité je, aby se prodlužoval především kvalitní věk, aby si lidé mohli užívat to, na co dříve neměli čas a byli po všech stránkách v pohodě.

Nemáte dojem, že u nás zatím aktivní program na stáří chybí?
S tím souhlasím, protože když člověk cestuje po světě nebo vidí zahraniční důchodce, zjistí, že mají úplně jiné možnosti. Více cestují, mají daleko širší kulturní vyžití, nemají problém chodit na koncerty do divadel, klidně odletí do jiné země. Podnikají nejrůznější poznávací zájezdy. Myslím si, že bude potřeba, aby i tady některé skupiny založily podobné spolky.

V Česku pořád panuje přesvědčení, že babička by měla hlavně hlídat děti, ale ty dnešní babičky už takové tolik nejsou. Jak já to vidím, tak ony si chtějí trošku užívat i svůj život. Samozřejmě milují vnoučata, ale chtějí mít i to svoje.

Dlouhověkost.
Dlouhověkost.

Není právě aktivita to nejdůležitější pro mladého ducha?
Podstatné jsou právě sociální kontakty, společenské vyžití a cíl života, protože člověk pořád potřebuje mít nějaké plány a činnosti. Jakmile nemá co dělat, je to konec. Důležité je vzdělávání, například na univerzitách třetího věku.

Myslíte si, že dlouhověkost je dána i genetickou výbavou?
Je to kombinace. Genetika je opravdu velice důležitá, ale tvoří přibližně padesát procent, zbytek záleží na životním stylu a prostředí. Existuje japonský ostrov Okinawa, kde žije nejvíce lidí, kteří se dožívají přes sto let. Určitě je to dáno geneticky, ale i výživou. Konzumují hodně ryb, nepřejídají se. Například Francouzi zase pijí hodně červeného vína, které má velký obsah resveratrolu a stimuluje geny dlouhověkosti.

Co si myslíte o babských radách jako je panák slivovice?
Na každé z těchto rad obvykle něco je. Například štamprdlík něčeho tvrdého po ránu opravdu podporuje kardiovaskulární zdraví. Na druhou stranu někomu to vyloženě škodí. U většiny lidí je to ale v omezeném množství vyloženě zdravé. Stejně tak i víno. Středomořská kuchyně je zase známá tím, že obsahuje hodně olivového oleje, ryb a cereálií. Olivový olej je prospěšný díky nenasyceným mastným kyselinám, které mají protizánětlivé účinky, stejně jako například rybí tuk. Podporuje zdraví očí, mozku, cév.

Myslím si, že zdravá, vyvážená, variabilní strava je základ, takže pokud by lidé opravdu jedli dobře, nebudou potřebovat žádné další doplňky stravy nebo vitamíny.

To nám Čechům příliš nejde, že?
Fakt, že jsme měli prvenství v rakovině tlustého střeva, jasně dokazuje, že nemáme kvalitní stravovací návyky. Když člověk vidí, že se k nám oficiálně dováží strava horší kvality, uvědomí si, že ani to zdraví nijak neprospívá.

S prodlužujícím se věkem vzrůstá i aktivní věk. Kdy je podle vás ideální čas pro odchod do důchodu?
Prací se tělo opotřebovává a samozřejmě má nárok na odpočinek. Nejideálnější by byly cykly, kdy lidé pracují dejme tomu do třiceti, pak mají rok nebo dva volno, a pak se znovu vrátí do práce. Tělo by se dokázalo zregenerovat, člověk by si odpočinul, načerpal nové informace a vědomosti.
Adekvátní věk na odchod do důchodu je kolem 65 let. Pokud je ale práce velmi fyzicky náročná, mělo by to být dřív, jelikož to lidé zkrátka nemohou vydržet.

Barbora Vaníčková

20.10.2011 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bugatti už prodalo 220 nových Chironů. Kupci na auto mohou čekat i tři roky

Od představení modelu Chiron v březnu letošního roku už automobilka Bugatti našla kupce pro 220 exemplářů tohoto nástupce legendárního Veyronu. Z auta se však zatím raduje jediný zákazník, všichni ostatní ještě musejí čekat.

Zmlátil dvě ženy. Zdržely jej ve prý ve frontě u pokladny

Pardubice - Z výtržnictví obvinila pardubická policie 47letého muže, který měl zmlátit dvě ženy. Jednu vážně zranil.

EET padá na zákazníky, restaurace zdražují

Berounsko - V jaké míře zasahuje nová povinnost elektronické evidence tržeb hospodským do provozu restaurací? Je jim na obtíž, nebo se s ní po sedmi dnech už sžili? Na Berounsku převažují zastánci prvního názoru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies