Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejhezčí dárek? Udělat něco pro druhé

S Vánocemi a koncem roku přichází čas rozjímání, tradiční bilancování a ohlédnutí za uplynulými dvanácti měsíci. Vzpomíná se na to dobré, ale i na to zlé. Právě horší momenty chtějí lidé v novém roce napravit. Regionální Deník vám přináší čtyři inspirativní příběhy lidí, kteří dobro a pomoc pojali jako svůj dlouhodobý smysl života.

23.12.2014 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

Rekordman v Česku i Evropě. Daroval přes 330 litrů krve

Nymbursko – V devatenácti letech se rozhodl, že bude dávat krev, později k tomu přidal i krevní plazmu a krevní destičky. Dnes je v invalidním důchodu a zdravotní sestry mu při odběrech vzácných tělních tekutin napíchly jehlu více než 550krát. Což by stačilo na zaplnění 330litrového sudu.

Zdeněk Duběnka s oceněním, které dostal od prezidenta Miloše Zemana.

Zdeněk Duběnka s oceněním, které dostal od prezidenta Miloše Zemana. Foto: Deník/Milena Jínová

„Krev se mi rychle obměňuje. Dříve se mohla dávat do šedesáti let. Posunuli to do pětašedesáti. Primář ve Střešovicích mi říká, že u mě bude výjimka, protože kdybych s tím najednou skončil, mohlo by to prý se mnou seknout," říká Zdeněk Duběnka s tím, že mu budou muset odběry zastavit postupně, aby se mu nenarušila krvetvorba. „První rok budu dávat třeba patnáctkrát, další rok už jenom desetkrát. Takže když tady ještě budu, mohl bych se dostat i na tu šestistovku," doplňuje.

Na odběry jezdí každých čtrnáct dní, jubilejní 555. bude mít příští rok. K dárcovství ho prý přiměla maminka, která také patřila k dlouhodobým dárcům. Na krev chodí Zdeněk Duběnka bezplatně a mrzí ho, že někteří jeho kamarádi za to berou peníze. „Já dávám zadarmo. Nic mi to nedělá, navíc nikdy nevím, kdy to budu já nebo moje žena potřebovat," říká Duběnka.

Rekordman mezi českými, ale i evropskými dárci žije v malém drážním domku mezi Rozkoší a Kostomlaty nad Labem. Soukromé nádražíčko pojmenoval Hrabství Duběnkov. Za jeho životní poslání, které si sám vybral, ho letos medailí I. stupně za Zásluhy o stát ocenil prezident Miloš Zeman.

MILENA JÍNOVÁ

Začalo to opravou zdí. Pak kostel dostal střechu, nyní už má věž i zvon

Plzeňsko – Ruina uprostřed polí. Tak vypadal gotický kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 13. století nedaleko Hlinců ještě před čtrnácti lety. Díky nadšení a nesmírné pracovitosti dobrovolníků v čele s Petrem Jiráskem se chrám, který je považován za jeden z nejstarších v Čechách, proměnil k nepoznání a stal se magnetem nejen pro turisty.

Petr Jirásek u zachráněného kostela.

Petr Jirásek u zachráněného kostela. Foto: Deník/Vlastimil Leška

„Chtěli jsme pouze zachránit obvodové zdi stavby, které na místě zbyly, vyčistit okolí a umístit sem informační tabuli. Pak se nám to ale vymklo z rukou, zkrátka jsme museli v práci pokračovat," vypráví Jirásek, jak to začalo.

Nadšence nezastavily ani povodně v roce 2002, které narušily už tak chatrnou statiku obvodového zdiva. Podle Jiráska jim velká voda naopak pomohla, protože díky ní získali půlmilionovou dotaci. Chrám, nacházející se na místě zaniklé vesnice Dolany, se dva roky nato dočkal také zastřešení. „Za velmi silný moment považuji září roku 2005, kdy byla při slavnostní bohoslužbě střecha kostela osazena novou věží," vzpomíná.

Kromě věže má chrám i nově odlitý zvon, původní dva velké zvony Petr a Pavel byly totiž kvůli špatnému stavu zvonice odvezeny už v roce 1878. Dnes se v gotickém kostele konají mše, kulturní i společenské akce, na které zamíří ročně až tři tisíce lidí.

KLÁRA MRÁZOVÁ

Na univerzitě mu chyběl dobročinný spolek. Tak ho založil

Brno – Studuje finanční matematiku a podnikovou ekonomii, přesto se začal před dvěma lety zajímat o problémy postižených a pacientů, kteří se o sebe nedokážou postarat. „Četl jsem knížky a projížděl internet. Zjistil jsem, že mezi brněnskými studenty žádná podobná organizace není. Proto mi začalo být těch, co pomoc tolik potřebují, líto," vypráví čtyřiadvacetiletý student Daniel Vodrážka. Postupně se k němu připojilo asi 130 dalších kamarádů, hlavně studenti Masarykovy univerzity. A založili spolek Mise naděje.

Student Daniel Vodrážka při akci, kdy studenti z Mise naděje rozdávali onkologickým pacientům papírové růže s povzbuzujícími hesly.

Student Daniel Vodrážka při akci, kdy studenti z Mise naděje rozdávali onkologickým pacientům papírové růže s povzbuzujícími hesly. Foto: Deník/Racek Attila

Dnes má Mise naděje jedenáct dobročinných projektů. Zaměřuje se hlavně na pomoc lidem s vážnými onemocněními, s poruchou autistického spektra, kromě toho se snaží pomáhat chudým a dětem z dětských domovů, například doučováním. „Právě začínáme s projektem na výuku finanční gramotnosti dětí z dětských domovů. Slýcháme od pracovníků příběhy, jak se dostaly do dluhových pastí, protože nevěděly, jak hospodařit s penězi, a peníze utratily za nepotřebné věci. Nikdo je to nenaučil," přibližuje student.

Spolek zatím nemá dárce ani sponzory, studenti si vše platí z vlastní kapsy. Daniela třeba podporují jeho rodiče. „Pokud je to v mých silách a možnostech, budu se vždycky snažit těmto lidem pomoct alespoň organizačními schopnostmi," uzavírá.

VERONIKA GECOVÁ

Škola v ghettu, do které se dnes studenti vrací rádi

Jáchymov – Učit začínal na základní škole v Jáchymově, pak dlouhá léta žil a pracoval v Klášterci nad Ohří. V roce 2002 se vrátil, ale do zcela jiné školy. „Vrátil jsem se do školy s ne dobrou pověstí. Byla tu vyloučená lokalita se silnou kumulací romského etnika," popisuje ředitel Jan Musil, co stálo na začátku jeho snažení.

Jan Musil přišel na to, jak vzdělávat děti ze sociálně slabších rodin.

Jan Musil přišel na to, jak vzdělávat děti ze sociálně slabších rodin. Foto: Deník/Zdeněk Hnízdil

„Po mém příchodu jsme hned začali řešit problém číslo jedna a tím byl odliv dětí. Z dřívějších 250 jejich počet postupně klesl na 112 a hrozil i zánik školy. Zlom přišel přibližně před sedmi lety, kdy jsme nevěděli, jak školu zviditelnit a přitáhnout sem lidi. Přišel nápad na zřízení komunitní školy s inkluzivním vzděláváním, tj. vzděláváním rovným všem, bez ohledu na sociální zázemí nebo etnikum," vypráví Musil.

Dnešní ředitel Základní školy Marie Curie-Sklodowské vynakládá všechny své síly na to, aby i dítě z nejchudší rodiny nebo nejméně nadané dítě mělo šanci získat kvalitní základní vzdělání bez pocitu méněcennosti či úzkosti. Sestavil proto vzdělávací koncepci školy tak, aby vycházela z přirozeného prostředí žáků a aby pro ně byla co nejvíce prospěšná. „Inkluzi chápali někteří kantoři jako zásah do jejich rituálů a metod. Postupně se nám tu ale podařilo zbudovat a získat špičkové inkluzivní zdroje v podobě nově vybavených učeben a podařilo se nám tu ustálit i kvalitní a zapálený učitelský sbor. Odměnou jsou i pravidelné návštěvy bývalých žáků," říká Musil, který je jedním ze zakladatelů a lídrů krajské platformy pro inkluzivní vzdělávání iniciované Nadací OSF Praha společně s Krajským úřadem Karlovarského kraje.

Dnes je v jáchymovské škole 40 až 50 procent sociálně znevýhodněných žáků, díky spoustě práce, dotacím, vstřícnosti radnice i rodičů dnes mohou všichni využívat až sto kusů výpočetní techniky.

ZDENĚK HNÍZDIL

Autor: Redakce

23.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

U Hrabyně se 18. září sesunula část gabionové stěny u silnice I/11, fotografie z 25. zaří 2017.
2 7

Spadlá gabionová zeď na Opavsku? Na řešení nemá nikdo zájem, říká expertka

Školní třída. Ilustrační foto.
7 10

Přestaňte brát žáky, kteří na maturitu nemají, žádá ministerstvo střední školy

Štech sebral klubům a sportovištím letošní dotace. Unie sportu protestuje

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zrušilo pro letošní rok dotace určené tělovýchovným jednotám a sportovním klubům na údržbu a provoz sportovních zařízení. Uvedl to dnes v dopise ministr školství Stanislav Štech. Vysvětluje, že Program IV měl zásadní rozpory již v samotném vyhlášení a dotace se z něho nerozdělí. Česká unie sportu (ČUS) si hodlá stěžovat.

Před parlamentem na Zélandu se upálil český emigrant. Zřejmě na protest

Muž původem z bývalého Československa se minulý týden upálil před budovou parlamentu v novozélandské metropoli Wellingtonu. Motiv činu policii není znám, mohlo by se ale prý jednat o spory muže s bývalou manželkou, které se týkaly práva péče o děti. 

Pohřby neměla ráda. U mě stačí svíčka a šampaňské, říkávala Květa Fialová

Ještě před třemi lety při oslavě půlkulatin v Městských divadlech pražských (MDP), v nichž účinkovala (v posledních letech jako host) skoro šedesát let, oplývala chutí do života.

Dvojí kvalita potravin? EU proti ní hodlá bojovat

Evropská komise dnes vydala pokyny, které státům mají pomoci v boji s nekalými obchodními praktikami. Podle nich bude možné rozhodnout, jestli firma nabízí v různých zemích stejný výrobek různé kvality a porušuje tím právní předpisy EU. Na vypracování metodiky srovnávacích potravinářských testů komise vyčlenila jeden milion euro. Porušení legislativy bude možné řešit na evropské úrovni v rámci sítě pro ochranu spotřebitelů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení