VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Největší rána: Jejího syna autistu ve škole nechtěli

Milešovice – Na první pohled veselá a usměvavá žena. Přesto se Lenka Hrazdirová v životě potýkala s nelehkým osudem. Jejímu druhému dítěti ve dvou letech lékaři diagnostikovali dětský autismus. Nevěděla, na co se má připravit. Děti s touto poruchou potřebují neustálou péči a dohled. Při cestě za rodinným štěstím nenarážela jen na problémy 
s úřady, ale především na nepochopení a odmítavost okolí.

6.5.2013 22
SDÍLEJ:

Dnes jedenáctiletý Jeník díky vytrvalosti své matky navštěvuje normální školu a nosí samé jedničky.Foto: LLP / Filip Fojtík

Jeníkovi je dnes jedenáct let. Navštěvuje běžnou základní školu. I navzdory poruše, jíž trpí, nosí domů samé jedničky. A co je vůbec nejdůležitější – za půl roku, kdy chodí do této školy a stýká se s normálními dětmi, udělal velké pokroky. Cesta k tomu ale nebyla jednoduchá.

Lenka Hrazdirová obešla třináct základek, než jejího syna přijali do normální školy. „Ačkoli jsem měla doporučení pro integraci syna do běžné školy, všude mě odmítali. Bylo to hrozné. Pro mě i pro syna," popisuje své zkušenosti.
Kde byl problém? Ředitelé neměli zájem chlapce přijmout kvůli složitým úředním průtahům a zařizování. V obci, kde Lenka Hrazdirová se synem žije, jí ředitelka místní školy integraci nejprve přislíbila, hned další den ale poslala dopis, že chlapce do školy nepřijme. Rodiče ostatních dětí si to prý nepřejí.

Jsi jiný, nepatříš mezi nás

Do Milešovic se Lenka vrátila po rozvodu s manželem, aby byla blíž své rodině, která tu také žije. „Manžel mě opustil krátce po tom, co jsme zjistili, že Jeník trpí autismem. Nebylo to lehké, člověk neví, co má čekat, všechno se mu změní a ještě je na to sám. Proto jsem se vrátila tam, kde mám rodinu," vypráví Lenka. Místo opory se jí však v obci dostalo odsouzení místních.

„Většina rodičů místních dětí si nepřála, aby s nimi Jeník chodil do školy, a také mi to dali patřičně najevo," popisuje. Mrtvé myši na zápraží jejího domu a podobné „dárky" jsou důvodem, proč si pořídila rotvajleřího hlídače. Odmítavý a nepřátelský postoj většiny rodičů zasáhl její rodinu nejvíce. Jejímu synovi totiž nejvíce prospívá právě kontakt s běžnými dětmi.

„Jeník je sice jiný, ale není bez inteligence. Je to chytrý kluk s vysokým IQ, všechny úkoly ve škole, kde má speciálního asistenta, zvládá," vysvětluje Lenka. Kromě výrazného zlepšení, které Jeník nakonec ve Férové škole v Šaraticích prodělal, je pro Lenku také důležité to, že je šťastný. „Když chodil do školy pro autisty a psychicky postižené děti, uzavíral se. Výuka pro něj nebyla nastavená, jeho možnosti byly jinde. Úkoly se mu zdály snadné a situace, kdy nás navíc ve všech těch školách odmítali, v něm živila pocit, že je hloupý," vzpomíná na těžké období Lenka.

Kde je problém

Podobný problém jako Lenka Hrazdirová řeší stovky rodičů v České republice. Ačkoli mají doporučení pro integraci do běžných škol, jsou odmítáni. Trpí tím nejen oni, ale především jejich děti. Důvodem neochoty školských úředníků děti začlenit je převážně finanční situace. Nicméně je to také otázka individuálního přístupu pedagogů.

„Většina lidí nemá chuť ani čas se bránit, když jsou jim upírána jejich práva. Já jsem byla v situaci, kdy se jednalo 
o právo mého dítěte. To byl pro mě hnací motor. A když dneska vidím, že Jeník je spokojený a prospívá, vím, že to mělo smysl," uzavírá svůj příběh Lenka.

Hrdinou může být každý
- Hlavním realizátorem projektu je Liga lidských práv.
- Hrdiny příběhů navrhla v loňském roce veřejnost.
- Nejzajímavější osudy budou otištěny v regionálním Deníku.
- I tomuto příběhu můžete dát svůj hlas na www.hrdinou.cz.

(Kristýna Malíková)

Autor: Redakce

6.5.2013 VSTUP DO DISKUSE 22
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
5 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies