Nejvyšší soud tento verdikt zrušil a nově vyměřil 12letý trest, když u většiny stíhaných činů potvrdil Bartákovu vinu. Ty zbývající se budou opětovně projednávat. Uplatněným námitkám v převážné většině nelze vyhovět, poznamenala předsedkyně dovolacího senátu Věra Kůrková – není je ale možno ani zcela odmítnout.

Vězněný lékař, který tvrdí, že mu bylo upřeno právo na spravedlivý proces, a opakovaně prohlásil, že pražské soudy podlehly tlaku veřejnosti a médií volajících po exemplárním trestu, tedy nepochodil s požadavkem, aby byla celá jeho kauza znovu posouzena, a to po přesunutí z Prahy k Vrchnímu soudu v Olomouci. Znovu projednávat se budou jen některé sporné skutky – a v celém rozsahu kauzy méně podstatné: údajný pokus o znásilnění jedné z asistentek, Bartákovo chování během společných služebních cest a jednání žalované jako nebezpečné vyhrožování. Ty mají být podle pokynu brněnského dovolacího senátu projednány opětovně, bude se jimi ale znovu zabývat pražský městský soud.

Současný verdikt nemusí být konečný

Nejzávažnějším skutkem, který má být znovu posuzován, jsou Bartákovy údajné hrozby jedné z dívek, že ji prostřednictvím svých kontaktů znemožní a nikdo ji nezaměstná; dokonce měla být zamčená v kanceláři. Nejvyšší soud má za to, že toto jednání nebylo spojeno s pokusem o znásilnění a nešlo o reakci na nesouhlas poškozené se sexuálním chováním, ale vzešlo z toho, že dotyčná za vypjatých okolností pohrozila ukončením pracovního poměru. Ve spise jsou ale obsaženy jiné, podstatně těžší delikty, u kterých soud o Bartákově vině nemá pochybnosti.

Současný zmírněný verdikt nicméně ještě nemusí být konečný. Prvoinstanční trestní senát v Praze po novém projednání vyjmenovaných skutků rozhodne, zda trest opět zpřísní, anebo ponechá v platnosti „brněnských" 12 let (to v případě, pokud by upustil od uložení souhrnného trestu). Státní zástupce Jan Mrlík vysvětlil, že obě varianty jsou podle zákona možné.

Barták sexuální kontakty nepopírá

Verdikt dovolacího senátu, který pro něj neznamená vítězství a musel mu přinést zklamání, sám Barták nijak nekomentoval. Rozhodnutí vyslechl s kamenným výrazem pokerového hráče – a když ho eskorta vězeňské zásahovky odváděla z jednací síně, dotazy reportérů přešel mlčením. Odpovědí se novináři nedočkali ani od advokáta Martina Köhlera.

To, že měl sexuální kontakty se ženami, které zaměstnával jako asistentky, Barták nepopírá. Trvá ale na tom, že všechny od počátku věděly, že poskytování „osobních služeb" bude součástí jejich úkolů – a také s tím byly ze zištných důvodů srozuměny. Lékař vytrvale odmítá, že by se vůči nim dopouštěl hrubostí, měl na svědomí výhrůžky, či dokonce násilí; podle vlastních slov se k nim choval jako džentlmen, které mladé dámy rozmazloval jednak nadstandardním platem (odvíjejícím se právě od toho, že měly být šéfovi k dispozici v kanceláři i v posteli), jednak zvaním na obědy a večeře i rozmanitými dárky například v podobě šperků. Těmi prý chtěl asistentky potěšit, ale také dopomoci tomu, aby ho při společenských příležitost lépe reprezentovaly. Potíž s ním jako s náročným šéfem měly prý jen ty, které nezvládaly své úkoly kvůli problémům s drogami, s alkoholem nebo v důsledku psychické nevyrovnanosti.

„Ne všechny si stěžovaly," prohlásil Barták u pražského městského soudu, a to nikoli bez náznaku hrdosti. Desítka bývalých asistentek (a také matka jedné z nich, jíž měl přijet vyhrožovat) ale proti němu vypovídala v roli poškozených. Podle jejich svědectví bylo každodenní realitou líbání a běžné bylo i osahávání; na služebních cestách, ale někdy i na pracovišti, pak docházelo i na sex. Ten si prý lékař vynucoval naléháním, vyhrožoval společenským znemožněním při zneužití svých konaků na osobnosti, o nichž asistentky věděly, že s nimi skutečně ve styku je; podle verdiktu se ale nerozpakoval uchýlit ani k vyhrožování fyzickou likvidací, a dokonce k násilí. Nebo si pomohl alkoholem, někdy ještě doplněným omamnou látkou nenápadně přimíchanou do pití. Kauzu ostatně odstartovalo lékařovo chování k asistentce během společního pobytu na Filipínách spojené před třemi roky se sexuálním násilím, mlácením a omezováním pohybu; do případu tehdy vstupoval nejenom dívčin přítel, ale osobně se angažovali také nejvyšší představitelé velvyslanectví i ministerstva zahraničí.

Organizování vražd?

Tohle všechno Barták odmítá jako lživé nařčení, podle jeho slov možná v některých případech motivové mstou, především ale snahou získat peníze z požadovaného odškodnění. Hovoří o komplotu, kdy prý ve skutečnosti šlo o boj o vliv a moc v rámci elitního uskupení osobností Lví klub, jehož byl Barták funkcionářem – a jehož prostřednictvím měl otevřené dveře k četným osobnostem o oblasti kultury, politiky, ale třeba i justice či například církevních kruhů.

Bartákovy kauzy ale zřejmě hned tak neskončí. Ve fázi vyšetřování je případ údajného organizování vražd tří lidí, kdy vězněný lékař prostřednictvím dalších trestanců prý chtěl v Praze nechat popravit muže z okruhu Lvího klubu, kteří proti němu vypovídali u soudu – a podle jeho názoru ho tak pomohli dostat za mříže.

(zw)