Některé vinohrady už nízké teploty nepřežily

Vysokoškolský pedagog se specializací na víno Josef Balík říká o současném studeném počasí:

Mráz vínu uškodí, ale snad ho nezničí úplně

Praha – Nynější extrémní mrazy přidělávají tuzemským vinařům pořádné vrásky na čele. Pokud teploty klesnou pod 22 stupňů pod nulu, vážně hrozí, že umrzne dřevo vinné révy. „Zatím napjatě čekáme,“ říká v rozhovoru pro Deník docent Josef Balík, šéf Ústavu posklizňové technologie Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity.

Současné mrazivé teploty jsou pro vinaře rizikem. Jak moc hrozí, že nám některé vinohrady jednoduše umrznou?

Zatím nevíme a jsme v očekávání. Na nějaké soudy je ještě brzo. Faktem je, že dnešek (v pondělí – pozn. red.) byl z hlediska jižní Moravy zřejmě nejstudenější. Teploty se běžně pohybovaly kolem minus 18 stupňů a v mrazových dolinách to nejspíše bylo ještě méně. Je to dost. Určitě dojde k určitému nachlazení či poškození některých oček. Zatím ty teploty ale naštěstí nebyly tak extrémní, aby bylo poškozeno přímo dřevo. Tam dochází k poškození při méně než minus dvaceti. Nicméně ve vinařské oblasti Čech už tyto teploty dosaženy byly, což může být špatné. Uvidíme, zda to po té loňské, kdy úrodu zničil jarní mráz, nebude druhá katastrofa. Znovu opakuji, že některá očka budou nachlazená, ale věřím, že se něco ujme a bude to jakási přirozená probírka, která povede ke kvalitě. Jenom je třeba doufat, že nepřijdou nějaké jarní mrazíky.

Mráz funguje ale i opačně. Hodně vinařů letos čekalo až do ledna, aby začali sbírat ledová vína, která se lisují ze zmrzlých hroznů. Dá už teď odhadnout jejich kvalita?

Některým se šikovně podařilo sklidit ledová vína už před Vánocemi, ale platilo to pro malé lokality, kde se podařilo zvládnout potřebnou teplotu minus sedm a méně. Takže někteří sklidili víno ještě v době, kdy byly hrozny v relativně dobré kondici. Věřím, že ti, co sklízeli až v lednu, z toho nějakou tu krásu také získají. Ovšem pro vinaře to bude těžké, protože takto pozdě sklizené bobulky jsou už hodně vysušené, a tudíž z nich málo vylisujete. Takto sklizená vína budou nejspíše hodně kvalitní, ale bude jich málo.

Česko už zná stovku nejlepších vín roku, která se veřejnosti od konce února představí v Salonu vín ve Valticích. Nejvíce je z ročníku 2009, až poté rok 2010. Tedy dva úplně jiné ročníky, co od toho má konzument čekat?

Největší očekávání je právě v tom, že když tam někdo přijde, může zažít něco absolutně nesrovnatelného. Srovnat si rozdíly z těchto dvou nesrovnatelných ročníků. To je něco, co se nepodaří každý rok. Rozdíly jsou přitom markantní i pro běžného konzumenta. Kupříkladu bílá vína z roku 2009 jsou velmi bohatá, pitelná a už dnes jsou takzvaně hluboce nazrálá. Zato vína 2010 vynikají určitou čerstvostí a svěžestí kyselinky. Mají také obrovskou čistotu, aromatičnost a odrůdovost, tedy dá se v nich odrůda dobře rozpoznat. Jsou to navíc typičtí reprezentanti naší oblasti Čech a Moravy. My jsme si trochu zvykli v předcházejících teplých ročnících, že vína kyselinky neměla, a teď jsou tam znát a jsou pikantnější. A to je právě to, co naše vinařství vždycky zdobilo. Mimochodem už se těším na příští ročník, protože pro červená vína možná bude ročník 2011 ročníkem století. Někteří vinaři říkají, že taková vína, hlavně barvy, za svůj vinařský život ještě nezažili.

JAN KLIČKA