Žáci, kteří excelují v testech obecných studijních předpokladů, mají zájem o matematicko-fyzikální a přírodovědné obory, méně schopní o pedagogické. Jedničkáři na středních odborných školách by na víceletých gymnáziích měli čtyřku.

Nejméně zábavným předmětem napříč středními školami je němčina. To je několik pozoruhodných závěrů projektu Vektor, který představila vzdělávací společnost SCIO. Studie zkoumala vývoj znalostí i vztahu k výuce u žáků 655 středních škol v letech 2005–2007.

„Mezi prvním a posledním ročníkem středoškolského studia se rozdíly mezi školami zvětšují: osmiletá gymnázia zvyšují svůj náskok před čtyřletými, čtyřletá před obchodními akademiemi a středními průmyslovými školami," říká Bohumil Kartous ze SCIO.

Analýza, která umožňuje srovnání postoje žáků ve čtyřletém období i jednotlivých proudů středoškolského vzdělání, potvrzuje řadu známých bolestí českého školství.
Jedničky za šprtání

„Dívky dostávají lepší známky, protože jsou pilnější a orientované na znalosti, zatímco kluci dávají přednost dovednostem a nekladou důraz na tak precizní přípravu," vysvětluje ředitel SCIO Ondřej Šteffl.

Zdánlivě banální věta má dalekosáhlé důsledky. Je známo, že čeští školáci se propadají v mezinárodních srovnávacích testech vědomostí. Nejhůř jsou na tom ve čtenářské gramotnosti a přírodovědných znalostech, tedy 
v oborech, kde je třeba hlavně porozumět textu a pochopit souvislosti.

Pokud analytici SCIO došli k závěru, že vůbec největší propast mezi výsledkem a vztahem k předmětu je u matematiky, není divu, že letošní státní maturita právě z tohoto předmětu byla pohromou. Matematika totiž dlouhodobě patří k předmětům, které pedagogové neumějí přitažlivou formou podat.

V době, kdy běží generálka plošných testů z češtiny, matematiky a cizího jazyka u žáků 5. a 9. tříd ZŠ, může být podobná studie významným pomocníkem. Především při tvorbě standardů čili té sumy učiva, kterou by každý žák měl zvládnout a jež by se pak mělo testovat. Totéž platí o státní maturitě, jejíž definitivní podoba se teprve hledá.
Pro zřizovatele SŠ, tedy kraje, je pak cenná informace, že pověst střední školy a úspěšnost při přijímání na prestižní vysoké školy jsou klíčové k přilákání žáků s vysokými studijními předpoklady.