VYBERTE SI REGION

Sněmovně vládne Němcová, dostala všech 118 koaličních hlasů

Praha /AKTUALIZOVÁNO/ - Nový politický styl se ve čtvrtek ve sněmovně projevil především tím, že budoucí vládní koalice dala opozici nesmlouvavě najevo, kdo v ní příští čtyři roky bude pánem.

24.6.2010 86
SDÍLEJ:

Miroslava NěmcováFoto: DENÍK/archiv

Svými 118 hlasy zvolila do čela dolní komory Miroslavu Němcovou (58), jíž nominovali občanští demokraté. Sociální demokraté s podporou komunistů prosazovali Lubomíra Zaorálka, ale ten získal jen 79 hlasů.

Němcová chce naplňovat dva ze základních cílů koalice, tedy šetřit a uskutečňovat politiku jako službu. Spořit by se mělo jak na počtu sněmovních funkcionářů, tak například na zahraničních cestách.

„Ráda bych usilovala o to, aby se styl v Poslanecké sněmovně změnil právě ke korektnímu jednání a slušnější atmosféře,“ ujistila po svém zvolení Němcová. Jenže její kolegové to zřejmě nepochopili. Ještě před hlasováním o jejím postu se nedohodli na předsedovi mandátního a imunitního výboru. Neprošli kandidáti KSČM Vojtěch Filip ani ČSSD Jeroným Tejc. Prý proto, že ještě není zřejmé, kolik nakonec bude ustaveno výborů a kdo by je měl vést. V závěru jednacího dne se dohodli na tom, že jich bude 17 místo dosavadních 18. Původně se mluvilo o jejich redukci na dvanáct.

Boj o post pro KSČM

Ostrá hádka se poté rozpoutala o to, zda mají mít mezi místopředsedy dolní komory zastoupení i komunisté. Ti navrhovali, aby čtvrtý post obsadil jejich šéf Vojtěch Filip. „Hlasy voličů jsou si naprosto rovné a občané, kteří je dali naší straně, mají stejné právo mít svého zástupce ve vedení sněmovny jako všechny ostatní strany,“ uvedl předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik. To ale pravice odmítla. „Výrazem demokracie a politické kultury je, že KSČM svého místopředsedu mít nebude,“ uvedl Stanislav Polčák z TOP 09, který je jedním z horkých favoritů na budoucího ministra spravedlnosti. Odsudek z koaličních řad si vysloužil též středočeský hejtman David Rath, který plédoval za poměrné zastoupení.

Dodal, že pokud je omezení místopředsednických postů skutečně motivováno úspornými důvody, měly by být jen dva. Lídr VV Radek John kontroval, že nejde jen o šetření, ale také o výraz jistého názoru a směřování stran, které sestavují vládu. Jeho slova se beze zbytku naplnila. Poslanci dle původních dohod vybrali za zástupce Němcové Vlastu Parkanovou (TOP 09), Kateřinu Klasnovou (VV) a Lubomíra Zaorálka (ČSSD).

Vizitka první místopředsedkyně ODS Miroslavy Němcové (57), která byla zvolena předsedkyní Poslanecké sněmovny:

Datum a místo narození: 17. listopadu 1952 v Novém Městě na Moravě.
Vzdělání: absolventka Střední zemědělské technické školy v Havlíčkově Brodě.
Působení v politice: členkou Poslanecké sněmovny je nepřetržitě od roku 1998, dvě volební období byla místopředsedkyní sněmovny (od 2002, od 2006 první místopředsedkyně); v minulosti byla například i místopředsedkyní poslaneckého klubu ODS; po rezignaci předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD) byla letos v dubnu pověřena vedením Poslanecké sněmovny a dnes byla zvolena její předsedkyní.
Působení v ODS: na nedávném kongresu ODS byla překvapivě zvolena první místopředsedkyní strany; členkou ODS je od roku 1992, v letech 2002 až 2006 byla místopředsedkyní strany, v minulosti byla i ministryní kultury stínové vlády ODS.
Ostatní:
- v letech 1974 až 1992 pracovala v Českém statistické úřadu, od roku 1992 vlastní ve Žďáru nad Sázavou knihkupectví;
- v letech 1994 až 2002 působila jako členka zastupitelstva ve Žďáru nad Sázavou;
- v roce 1996 neúspěšně kandidovala za ODS do Senátu (volební obvod číslo 51 Žďár nad Sázavou), neuspěla ve druhém kole;
- před volbami do sněmovny v roce 1998 se překvapivě stala jihomoravským volebním lídrem ODS, když ve stranických primárkách porazila i ostřílené politiky; podle tisku jí pomohla především její absolutní loajalita vůči tehdejšímu předsedovi strany Václavu Klausovi v době skandálu se stranickými sponzory v roce 1997;
- v roce 2002 kandidovala na předsedkyni ODS, neuspěla již v prvním kole;
- v roce 2006 neuspěla při volbě předsedy Poslanecké sněmovny, když nezískala ani hlasy všech poslanců koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených.(čtk)

Němcová je první ženou v čele sněmovny, ČNR již vedla Burešová

Miroslava Němcová, která dnes byla zvolena šestou osobností v čele Poslanecké sněmovny samostatné České republiky, je také první ženou v této funkci. Žena v čele českého zákonodárného sboru však stála již v dobách federace. Porevoluční předsedkyní České národní rady (ČNR), která byla předchůdkyní dnešní Poslanecké sněmovny, byla Dagmar Burešová (Občanské fórum, později Občanské hnutí, 1990-92).
ČNR vznikla v roce 1968 v souvislosti s přechodem tehdejšího Československa na federativní uspořádání. Prvním předsedou byl zvolen Čestmír Císař, který tuto funkci vykonával do listopadu 1969. Poté ČNR předsedali Evžen Erban (1969-81), Josef Kempný (1981-89) a Jaroslav Šafařík (1989-90).

Přehled předsedů Poslanecké sněmovny od roku 1992
(řazeno podle období; stranická příslušnost uvedena k době, kdy politik stál v čele sněmovny):

Milan Uhde
(ODS; 1992-1996) - předsedou tehdejší České národní rady se stal jako reprezentant nejsilnější strany, ve funkci vydržel celé čtyři roky. Vládu tehdy sestavila ODS (po volbách měla 66 poslanců), KDU-ČSL (15 poslanců), ODA (14 poslanců) a KDS (10 poslanců). Uhde tehdy získal 99 ze 185 odevzdaných hlasů.

Miloš Zeman
(ČSSD; 1996-1998) - šéfem sněmovny se stal jako předseda nejsilnější opoziční strany. Kabinet po volbách sestavila koalice ODS (68 poslanců), KDU-ČSL (18) a ODA (13), neměla ale potřebnou nadpoloviční většinu. Zeman v tajné volbě získal 103 ze 187 odevzdaných hlasů a později ČSSD podpořila vznik vlády tím, že při hlasování o důvěře její poslanci opustili sněmovnu, a snížili tak potřebné kvorum.

Václav Klaus (ODS; 1998-2002) - do čela sněmovny jej vynesla opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS, díky níž vznikla jednobarevná menšinová vláda sociální demokracie vedená Zemanem. Ve volbách tehdy ČSSD získala 74 poslanců, ODS 63, součet se rovná počtu poslanců, kteří volili Klause předsedou sněmovny.

Lubomír Zaorálek (ČSSD; 2002-2006) - zástupce nejsilnější vládní strany byl předsedou sněmovny zvolen až ve druhém kole, v prvním pro něj hlasovalo jen 99 poslanců. Potřebných 101 hlasů získal až na druhý pokus. Vládní koalici tehdy vytvořila ČSSD (70 poslanců) a ve volbách společně kandidující KDU-ČSL (21 poslanců) a US-DEU (10 poslanců).

Miloslav Vlček
(ČSSD; 2006-2010) - první předseda, který nevydržel celé funkční období, rezignoval letos v dubnu kvůli aféře kolem údajně zneužité dotace a půjčky. V čele sněmovny stanul až po bouřlivém povolebním vyjednávání jako kompromisní kandidát navržený ČSSD, která ve volbách skončila se 74 poslanci na druhém místě. Ve volbě tehdy získal 174 ze 197 hlasů. Vládu nakonec po neúspěšném pokusu o menšinový kabinet občanských demokratů vytvořila ODS (81 poslanců) s KDU-ČSL (13) a Stranou zelených (6), důvěru získala vláda díky hlasům dvou poslanců zvolených za ČSSD. V březnu 2009 jí sněmovna vyslovila nedůvěru a vláda podala demisi.

Miroslava Němcová
(ODS, od 2010) - předsedkyní sněmovny byla zvolena poté, co se vyjednávači budoucí vládní čtyřkoalice ODS (53 poslanců), TOP 09 (41) a strany Věci veřejné (24) dohodli, že funkci nepřenechají nejsilnější opoziční straně. Tou je ČSSD, která volby se ziskem 56 mandátů vyhrála, ale nebyla schopná sestavit vládní koalici. Němcová, která v tajné volbě dostala 118 z 200 hlasů, byla pověřena vedením Poslanecké sněmovny již po rezignaci předsedy sněmovny Vlčka letos v dubnu.(čtk)

Autor: Kateřina Perknerová

24.6.2010 VSTUP DO DISKUSE 86
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies