VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nemocnice Motol a fond Klíček se chtějí dohodnout mimosoudně

Praha - Fakultní nemocnice Motol a Nadační fond Klíček, který v areálu nemocnice působí, požádaly o odročení soudu, který měl tento týden řešit žalobu na vystěhování Klíčku. Organizace se chtějí během října dohodnout na další spolupráci tak, aby žalobu nemusel řešit soud. V pondělí to řekly zástupkyně obou stran. Klíček 23 let využívá prostory v areálu nemocnice pro ubytování rodičů hospitalizovaných dětí. Nemocnice s ním letos ukončila spolupráci a k soudu podala žalobu na vyklizení prostor.

3.10.2016
SDÍLEJ:

Nemocnice Motol. Ilustrační foto. Foto: DENÍK. Martin Divíšek

Obě strany v pátek podepsaly dohodu, na jejímž základě může Klíček v areálu zůstat do konce října. „Dali jsme si říjen na to, abychom mohli nastavit takovou spolupráci, která by vyhovovala oběma stranám. Pokusíme se dohodnout, uděláme pro to všechno," řekla mluvčí nemocnice Pavlína Danková.

První noc vyjde rodiče na stokorunu 

Klíček nemocnici předložil několik návrhů, jak by si budoucí spolupráci představoval. „Doufáme, že nemocnice brzy stanoví termín pro jednání," řekla Markéta Královcová z nadačního fondu.

Nemocnice v minulosti Klíčku k užívání místností udělila písemné povolení, nájemní smlouvu s fondem však v písemné podobě neuzavřela. Klíček pokoje vybavil a provozuje je na vlastní náklady, nemocnici ale za nájem ani energie neplatí. První noc v ubytovně Klíček vyjde rodiče a blízké nemocných dětí na stokorunu, každá další pak na 50 korun.

Klíček podporuje petice 

Nemocnice ukončení spolupráce zdůvodňovala novou legislativou, která přísněji upravuje nakládání s veřejným majetkem. Fond ale tvrdí, že změna zákona dalšímu provozu ubytovny nebrání. Podle Dankové chce mít nemocnice prostory ve své správě.

Motol také v minulosti poukazoval na to, že poskytuje stejné ubytovací služby. Obsazeno má průměrně asi 25 ze 60 lůžek. Podle některých rodičů ale v nemocniční ubytovně na rozdíl od pokojů Klíčku není dostatečné zázemí. Za zachování Klíčku také vznikla v minulých měsících petice, kterou podepsalo přes 13 tisíc lidí a kterou v září projednal petiční výbor Sněmovny.

Čtěte také: 

Autor: ČTK

3.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies