„Neznám jedinou nemocnici, která by nebyla zadlužená. Půjčku nebo kontokorent mají naprosto všechna zařízení," tvrdí šéf Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala. Jinak by prý nezaplatila ani to nejzákladnější – teplo, léky či kvalifikované zdravotníky.

Jeho slova potvrzují i čísla Ústavu zdravotnických informací a statistiky. České nemocnice podle nich splácejí půjčky za miliardy. Nejhůř jsou na tom krajské nemocnice, jejichž úvěry se vyšplhaly nad 2,5 miliardy korun. Největší balík musejí splácet zařízení ve středních Čechách a na jižní Moravě. Řada z nich už proto omezuje vybraná oddělení.

Čtěte také: Nemocnice jako farmy na bakterie. Nakazí se v nich desetitisíce Čechů

Putující pacienti

Jenomže problém se netýká jen menších špitálů. Do dluhové pasti už se propadají i státem řízené fakultní nemocnice. Podle posledních dat dluží téměř miliardu korun. Důvod? I tyto nemocnice mají nastavené stropy. Pojišťovny jim nezaplatí víc, než kolik proléčily v předchozích letech.

Pro zvětšení klikněte na infografiku

Městské, soukromé a církevní nemocnice.Zdroj: Deník„Do těchto nemocnic se přitom stahují pacienti, kterým kvůli neutěšené finanční či personální situaci zrušili oddělení v jejich okresní či krajské nemocnici," vysvětluje lékař I. neurologické kliniky brněnské fakultní nemocnice Martin Bareš. Nemocnice se tak podle něj musí postarat o stále větší počet pacientů, na které platby od pojišťoven nestačí.

„Je pravda, že až 38 procent nemocnic nemá dostatečné finanční zdraví a může mít problémy s řádnou úhradou svých závazků," potvrzují také auditorská společnost Nexia AP a organizace HealthCare Institute, které prověřily 156 českých nemocnic.

Nic na tom nezměnil ani fakt, že v posledních dvou letech nateklo do zdravotnictví mnohem víc peněz – stát začal pojišťovnám platit větší částku za děti, důchod-ce či nezaměstnané, což systému do zdravotnictví přineslo kolem 11 miliard korun navíc. Peníze ušetřila také nižší daň za léky.

Špatně nastavený systém

Podle nemocnic ale prostředky spolykaly hlavně náhrady za zrušené poplatky a také vyšší odměny zdravotníků. „O nějakém zlepšení situace proto nemůže být řeč," zhodnotil stav Stanislav Fiala z nemocniční asociace.

Experti k tomu dodávají, že je české zdravotnictví špatně nastaveno. Vedení resortu se prý stále nepodařilo donutit špitály k tomu, aby se chovaly hospodárně. „Řada z nich třeba stále nakupuje podle nevýhodných smluv, které hrají do karet soukromým firmám," komentuje stav expert na zdravotnictví Pavel Vepřek.

Systém je podle něj pokřiven také tím, že nemocnice dostávají za tutéž práci různé částky. Špitál, který má platby od pojišťoven vyšší, přitom nemusí hospodařit lépe.

Dokládá to i zmíněný průzkum společnosti Nexia AP a HealthCare Institute. „Výše individuální platby nemocnice skutečně není zásadním faktorem, který by ovlivnil její finanční zdraví," uvádějí ve zprávě autoři průzkumu.

Poslanec TOP 09 Jiří Skalický, který je současně pardubickým zastupitelem, tvrdí, že se také některé špitály chovají nelogicky – místo aby se spojily a spolupracovaly, jdou proti sobě. „Nemocnice se nechtějí restrukturalizovat a rozdělit si lůžkové fondy. Každá si chce utrhnout co největší kus pro sebe. Nikdo to neusměrňuje. Systém to ale obrovsky prodražuje," zmiňuje další důvod problémů Skalický.

Nepřehlédněte: Kraj odvolal vedení Baťovy nemocnice. Má nového ředitele