VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Desítky nacionalistů přišly uctít památku expremiéra Kramáře

PRAHA - Desítky nacionalistů přišlyv sobotu 26. květnado pravoslavného kostela Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech uctít památku prvního československého premiéra Karla Kramáře.

26.5.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Premiér, který zemřel před sedmdesáti lety, je tam pohřben v kryptě se svou chotí Naděždou. Odpoledne se dvacítka nacionalistů sešla u hrobky v obci Lobkovice u Neratovic v den úmrtí spisovatele a politika Františka Palackého. Obrozenec a historik je autorem mezi pravicovými extremisty oblíbeného hesla "Nic než národ".

"Nebál se (Kramář) nikdy prohlásit za nacionalistu a chtěl, aby jsme se nacionalisty stali my všichni," prohlásil u jeho hrobu známý nacionalistický aktivista Jan Skácel.

Připomněl myšlenky rusofilského premiéra, který tvrdil, že Češi a Slováci bez slovanského a demokratického Ruska neuhájí za žádných okolností svůj svobodný stát. "My nechceme zatáhnout Slováky do chomoutu centralistického státu. Oni sami si musejí nalézt v novém státě své opodstatnění a svůj vlastní život," citoval Skácel slova, která Kramář pronesl před schválením československé ústavy.

Cestu k pravoslavnému kostelu od stanice metra Želivského, kudy ke hřbitovnímu kostelu nacionalisté nejčastěji přicházeli, hlídali policisté a legitimovali každého podezřelého chodce. Pietní akt v Praze stejně jako v Lobkovicích, kde akci monitorovali mělničtí policisté, se ale obešel bez incidentu.

Karel Kramář (1860 až 1937) byl prvním předsedou vlády Československé republiky. Byl dlouholetým předsedou Národně demokratické strany. V roce 1934 založil stranu, kterou nazval Národní sjednocení a přihlásil se k heslu obrozence a historika Františka Palackého "Nic než národ".

František Palacký (1798 až 1876) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze. Je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví. Palacký pod vlivem Hegelovy dialektiky považoval za hlavní linií českých dějin neustálý zápas Slovanů a Němců. Těmto dvěma principům také přiřadil určité charakteristiky. Pro ten německý byla typická podnikavost, řemeslná dovednost, politická organizovanost, ale také výbojnost a náboženská agilnost. Naopak pro Slovany měla být typická rovnost, mírumilovnost, ale i sklon k anarchii.

Rusofil Kramář organizoval všeslovanské sjezdy v Praze v roce 1908 a v Sofii v roce 1910. Byl tvůrcem politické koncepce novoslovanství, které mělo vést ke sblížení všech Slovanů na základě rovnoprávnosti. Uvažoval i o slovanské federaci. Za 1. světové války působil v domácím odboji. Byl zatčen a odsouzen k trestu smrti. Ten mu byl ale později změněn na 20 let vězení.

Kramářovu památku už v pátek uctila pravoslavná církev. Bohoslužby se účastnil ruský velvyslanec Alexej Fedotov a diplomaté Slovenska a Běloruska. Premiér Mirek Topolánek nechal k jeho hrobce poslat květiny.

26.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
5

Za německé dálnice budou od roku 2019 platit i osobní auta

Volkswagen Touareg.
AUTOMIX.CZ
10

Sháníte ojeté SUV? Těmto kouskům se raději vyhněte

Dalík obnovu řízení nenavrhl, informace soudu byla chybná

Odsouzený lobbista Marek Dalík obnovu trestního řízení v kauze nákupu pandurů nenavrhl. Pražský městský soud v pátek dementoval svou předchozí informaci o podání návrhu, kterou původně uvedl v justiční databázi a následně i potvrdil. Podle mluvčí soudu Markéty Puci vznikla chyba tak, že právník v jiné, nesouvisející kauze zaslal soudu omylem návrh na obnovu řízení pod spisovou značkou Dalíkova případu.

Proti falšování. Pěstování česneku ohlídá zákon

/INFOGRAFIKA/- Český česnek je unikátní vyšším podílem silic, které mu dávají unikátní chuť a říz. Nad jeho sadbou mají bdít odborníci.

Záhadná smrt v boleslavské nemocnici. Podezřelá ošetřovatelka je ve vazbě

Skon osmaosmdesátileté pacientky Klaudiánovy nemocnice policie vyšetřuje jako možnou vraždu. Z té je podezřelá jednadvacetiletá ošetřovatelka.

AKTUALIZOVÁNO

Madona z Veveří patří církvi, rozhodl znovu soud

Gotický obraz Madony z Veveří patří církvi. V pátek o tom opět rozhodl pražský městský soud, ke kterému se spor vrátil po dovolání Národní galerie (NG). Obraz byl desítky let součástí expozice galerie, v rámci církevních restitucí na něj vznesla nárok římskokatolická farnost Veverská Bítýška. Páteční rozhodnutí je pravomocné.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies