Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hub je málo. Sezonu ovlivnilo jarní sucho

Vysočina - Po dlouhých letech se začínají v lesích Vysočiny objevovat druhy hub, které se takříkajíc „odmlčely“. Ve větší míře začaly růst lišky nebo takzvané bílé hřiby.

14.6.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock

Nynější přívalové deště nejsou to pravé ořechové, co by na podhoubí platilo. Velký liják steče po povrchu, vítr taky neprospívá.

"Byl jsem v lese a nenarazil jsem ani na prašivku,“ posteskl si Václav Křivan ze Štěměch. To stejné konstatují lidé z Opatova, tradiční „bašty“ houbařů.

Byť by se mohlo zdát, že prší o sto šest, vyrážet na houby je zatím poněkud předčasné.

„Sem tam se nějaká hřibovitá houba dá najít, například hřib kovář už sporadicky roste, ale v květnu ani v posledních dnech počasí houbám nepřálo, na začátek houbařské sezony si ještě budeme muset tak dva týdny počkat,“ naznačil mykolog Marek Brom z Mykologického klubu Jihlava.

Podle jeho slov začalo jaro poměrně příznivě. Bylo dost vláhy. Jenže v květnu zavládlo netradiční sucho spolu s výjimečně teplými dny. Tvorba plodnic se tak zastavila.

„Aby se začaly tvořit plodnice, je dobré, pokud je nejen určitá půdní, ale i vzdušná vlhkost. Ideální je, když třeba během čtrnácti dnů několikrát zaprší a při tom moc nefouká vítr. A samozřejmě musí být přiměřeně teplo. Podhoubí potřebuje na rozvoj alespoň dva až tři týdny,“ upřesnil Brom.

Přívalové deště houbám nesvědčí

Současné přívalové deště po vyschlé půdě velmi rychle stečou, voda z nich se nestihne dostatečně nasáknout. A co už se vsákne, to se díky vysokým teplotám, a hlavně větrnu odpaří. Konkrétně ve smrčinách se příliš vody z dešťů kvůli hustému porostu do půdy nedostane.

„Samozřejmě se lokálně může stát, že se vytvoří přijatelné podmínky. Třeba u nás na Stonařovsku u Jihlavy by to po posledních deštích mohlo být poměrně dobré,“ doplnil mykolog.

Podle něj je docela zajímavé sledovat, jak se po dlouhých letech opět začínají v lesích Vysočiny objevovat druhy hub, které se takříkajíc „odmlčely“: „Znovu začaly růst ve větší míře lišky nebo takzvané bílé hřiby. To je například velmi oblíbený hřib smrkový či v listnatých lesích jeho příbuzný hřib dubový. To, že nerostly, způsobily emise ve vzduchu a v deštích a z toho vyplývající chemické změny v půdě. Masově se pak objevovaly jiné houby – hřib hnědý nebo hřib žlučník, které jsou k okyselení půdy mnohem tolerantnější. „Protože ale došlo v devadesátých letech minulého století k výraznému obratu a ovzduší je dnes mnohem čistší, můžeme v lesích na Vysočině pozorovat nápadné změny ve výskytu u mnoha druhů hub,“ konstatoval mykolog.

Velký „comeback“ zažívají také kuřátkovité a lošákovité houby.

V přírodě Vysočiny lze prý najít i vyložené rarity, které ale laikovi mnoho neřeknou, zajímavé jsou hlavně pro odborníky.

„Mezi ně patří některé, řekl bych veřejnosti v uvozovkách utajené vzácné druhy dřevokazných hub. Tvoří plodnice málo a dnes se vyskytují už jenom v nejzachovalejších lesích v chráněných územích. Jsou to například druhy houžovec bobří či korálovec jedlový, vázané na jedlové dřevo,“ uzavřel jihlavský mykolog Marek Brom.

Čtěte také: Na houbaře v lesích čekají první hřiby a žampiony

Autor: Hana Jakubcová

14.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tomáš Procházka
9

Komentář Tomáše Procházky: Klíčové volby. Německo hot, Česko čehý

Ilustrační foto
2 8

Číně dochází trpělivost. Omezí vývoz ropných produktů do KLDR

Švestky z městské zahrádky. Ze stromů lze ovoce česat zdarma

Sklizeň podzimního ovoce je v plném proudu. Kdo chce získat české plody, může využít nabídku sadařů, kteří mívají výhodnější ceny než běžné obchody. Pražané však mají i jinou možnost: natrhat si jablka, hrušky i švestky zdarma v sadech hlavního města.

DOTYK.CZ

Před 79 lety vláda vyhlásila mobilizaci. Lid absolutně pevný, chválil Beneš

Přesně ve 22.20 byla rozhlasem vyhlášena všeobecná mobilizace Československé republiky. Onoho 23. září 1938 bylo řádně horko nejen za hranicemi, kde chřestil zbraněmi Hitler, ale i uvnitř vlasti, v Sudetech. Dobrá polovina sudeťáků mobilizace neuposlechla. A do osudného Mnichovského diktátu zbýval pouhý týden.

Když nemáte máslo, tak tam dejte sádlo. Deník srovnal ceny alternativ k máslu

/INFOGRAFIKA/ Při pohledu na titulní strany deníků či strkanice v obchodech by se mohlo zdát, že Česko zasáhla máslová apokalypsa. Čtvrtkilová kostka se prodává v průměru za 52 korun, za poslední dva roky cena narostla skoro o 15 korun. Výrazně prý proto zdraží i vánoční cukroví.

Soud se zastal „zakleknuté firmy“. Bude Česko platit milionové odškodné?

Daňoví poplatníci by se v blízké budoucnosti mohli „prohnout“ a nechtěně zaplatit stovky milionů korun jako odškodné soukromé firmě za přílišnou horlivost úředníků a celníků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení