VYBERTE SI REGION

Hub je málo. Sezonu ovlivnilo jarní sucho

Vysočina - Po dlouhých letech se začínají v lesích Vysočiny objevovat druhy hub, které se takříkajíc „odmlčely“. Ve větší míře začaly růst lišky nebo takzvané bílé hřiby.

14.6.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock

Nynější přívalové deště nejsou to pravé ořechové, co by na podhoubí platilo. Velký liják steče po povrchu, vítr taky neprospívá.

"Byl jsem v lese a nenarazil jsem ani na prašivku,“ posteskl si Václav Křivan ze Štěměch. To stejné konstatují lidé z Opatova, tradiční „bašty“ houbařů.

Byť by se mohlo zdát, že prší o sto šest, vyrážet na houby je zatím poněkud předčasné.

„Sem tam se nějaká hřibovitá houba dá najít, například hřib kovář už sporadicky roste, ale v květnu ani v posledních dnech počasí houbám nepřálo, na začátek houbařské sezony si ještě budeme muset tak dva týdny počkat,“ naznačil mykolog Marek Brom z Mykologického klubu Jihlava.

Podle jeho slov začalo jaro poměrně příznivě. Bylo dost vláhy. Jenže v květnu zavládlo netradiční sucho spolu s výjimečně teplými dny. Tvorba plodnic se tak zastavila.

„Aby se začaly tvořit plodnice, je dobré, pokud je nejen určitá půdní, ale i vzdušná vlhkost. Ideální je, když třeba během čtrnácti dnů několikrát zaprší a při tom moc nefouká vítr. A samozřejmě musí být přiměřeně teplo. Podhoubí potřebuje na rozvoj alespoň dva až tři týdny,“ upřesnil Brom.

Přívalové deště houbám nesvědčí

Současné přívalové deště po vyschlé půdě velmi rychle stečou, voda z nich se nestihne dostatečně nasáknout. A co už se vsákne, to se díky vysokým teplotám, a hlavně větrnu odpaří. Konkrétně ve smrčinách se příliš vody z dešťů kvůli hustému porostu do půdy nedostane.

„Samozřejmě se lokálně může stát, že se vytvoří přijatelné podmínky. Třeba u nás na Stonařovsku u Jihlavy by to po posledních deštích mohlo být poměrně dobré,“ doplnil mykolog.

Podle něj je docela zajímavé sledovat, jak se po dlouhých letech opět začínají v lesích Vysočiny objevovat druhy hub, které se takříkajíc „odmlčely“: „Znovu začaly růst ve větší míře lišky nebo takzvané bílé hřiby. To je například velmi oblíbený hřib smrkový či v listnatých lesích jeho příbuzný hřib dubový. To, že nerostly, způsobily emise ve vzduchu a v deštích a z toho vyplývající chemické změny v půdě. Masově se pak objevovaly jiné houby – hřib hnědý nebo hřib žlučník, které jsou k okyselení půdy mnohem tolerantnější. „Protože ale došlo v devadesátých letech minulého století k výraznému obratu a ovzduší je dnes mnohem čistší, můžeme v lesích na Vysočině pozorovat nápadné změny ve výskytu u mnoha druhů hub,“ konstatoval mykolog.

Velký „comeback“ zažívají také kuřátkovité a lošákovité houby.

V přírodě Vysočiny lze prý najít i vyložené rarity, které ale laikovi mnoho neřeknou, zajímavé jsou hlavně pro odborníky.

„Mezi ně patří některé, řekl bych veřejnosti v uvozovkách utajené vzácné druhy dřevokazných hub. Tvoří plodnice málo a dnes se vyskytují už jenom v nejzachovalejších lesích v chráněných územích. Jsou to například druhy houžovec bobří či korálovec jedlový, vázané na jedlové dřevo,“ uzavřel jihlavský mykolog Marek Brom.

Čtěte také: Na houbaře v lesích čekají první hřiby a žampiony

Autor: Hana Jakubcová

14.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
6

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Motorizovaný surf – JetSurf

Motorový surf z Moravy dobyl svět, výroba se blíží továrnám formule 1

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

Fašistický převrat měl začít v Brně. Cíl? Totalitní stát podobný Itálii

Brno - Čtyřiaosmdesát let uplynulo v neděli od neúspěšného pokusu o fašistický převrat v brněnských Židenicích. Událost si na místě připomenou lidé v prvorepublikových uniformách.

Historici bojují za Transgas, žádají ministra o pomoc

Historikové umění z vysokých škol protestují proti kroku ministerstva kultury, které odmítlo prohlásit budovy bývalého Transgasu v Praze za kulturní památku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies