Když se pětapadesátiletý Oldřich Král z Jelenice vydával do jednoho z vítkovských obchodů s elektronikou, nečekal, že se o pár hodin později vrátí domů s prázdnýma rukama a rozzlobený: „Chtěli jsme si se ženou pořídit televizi na půjčku, jak to nabízeli v reklamě. Měl bych na to sice bez problému i v hotovosti, ale proč toho nevyužít, že ano? To, co se ale dělo, to jsem ještě nezažil,“ kroutí hlavou.

Oldřich Král nejprve vyplnil u prodavačky žádost. Ta ji poté odeslala k posouzení jedné z firem, která spotřebitelské úvěry na českém trhu poskytuje. Po chvíli přišla počítačem odpověď. Po přečtení ortelu do té doby dobře naladěnému Oldřichu Královi ztuhl úsměv na tváři. Žádost byla zamítnuta. A důvod? Nebyla vyplněna kolonka s číslem mobilního telefonu. Pan Král totiž žádný momentálně nevlastní, má jen pevnou linku.

Podle informací, které muž dostal, ale bez mobilu zkrátka nikdo úvěr nedostane. „Prý to mají zahrnuto ve smlouvě, říkala ta slečna prodavačka. Jak to uslyšeli ostatní lidé, kteří tam nakupovali, vůbec nechápali. Nakonec jsem řekl nashledanou a odešel,“ konstatuje Oldřich Král.

Podle vyjádření tiskové mluvčí úvěrové společnosti Cetelem, jíž se tento příklad týká, Nikoly Vopršalové, prý vina na jejich straně nebyla. „Podmínkou pro schválení žádosti o poskytnutí úvěru rozhodně není vlastnictví mobilního telefonu. Jedná se o nedorozumění ze strany prodejce. Ve standardním formuláři pro získání úvěru je uvedena kolonka pro uvedení mobilního telefonu, není však povinná,“ tvrdí Vopršalová.

Ať už tak či jinak, k chybě někde dojít muselo. A Oldřicha Krále to stále štve. „Před patnácti lety jsem žádal o klasický úvěr. Tehdy mi ho odmítali dát, protože jsem neměl pevnou linku, ale jen mobil, které tenkrát pořád ještě začínaly. A teď po patnácti letech? Přesně naopak. Půjčku mi nedají, protože nechci mobil a mám jen pevnou linku. Nemám číslo, tak jsem mimo hru. Diskriminovali nás a zničili vánoční sen,“ zakončuje rozhořčeně své vyprávění Oldřich Král a poukazuje na paradoxy mezi minulostí a přítomností.