VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Neúčinná antibiotika: v Unii ročně 25 tisíc obětí

Praha - Časté a zbytečné používání u člověka i zvířat pomohlo mikrobům vytvořit si rezistenci. Nadějí zůstává vývoj nových způsobů, jak je zničit.

27.6.2011 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock.com

Již 43 lidí připravila o život zmutovaná bakterie E. coli. Proč? Vůbec na ni neplatí hned několik druhů antibiotik. A nejde o problém ojedinělý – bakterií odolných proti lékům je stále více.

Ročně kvůli tomu jen v Evropské unii zaplatí životem 25 tisíc lidí.

„Nedojde-li ke změně, hrozí návrat infekčních onemocnění jako v době před objevem antibiotik,“ varuje Alena Šteflová, ředitelka kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v ČR.

Nejsou to jen životy, čím platíme. Ročně stojí podle WHO boj s odolnými bakteriemi 1,5 miliardy eur. Navíc pacienti musejí v nemocnici zůstat mnohem déle.

Na chřipku neplatí

Odnášíte si recept na antibiotika z každé návštěvy u lékaře kvůli chřipce? Pak jste si příliš nepomohli – právě naopak. Nejenže vám antibiotika na virové onemocnění nepomohou, ale navíc tak můžete zvýšit odolnost bakterií.

Podle průzkumu Evropské komise bral v roce 2009 alespoň jednou za rok antibiotika každý třetí Čech. Kolik z nich bylo oprávněně, můžeme jen odhadovat. Někteří odborníci mluví o desítkách procent zbytečných receptů.

#nahled|http://g.denik.cz/1/6f/infografika_antibiotika_01_denik_flash_big.jpg|http://g.denik.cz/1/6f/infografika_antibiotika_01.jpg|Kolik antibiotik se v Česku spotřebovalo v roce 2010.#

Proti evropskému průměru jsme na tom v braní antibiotik však ještě dobře – těmito léky totiž řešilo nemoc během roku 2009 40 procent lidí v EU.

„V řadě států se dokonce dají koupit antibiotika bez receptu,“ upozorňuje na jednu z příčin problému doktorka Nedret Emiroglu z úřadu WHO pro Evropu.

Rostoucí rezistence bakterií má i další příčiny. Zvyšují ji totiž i antibiotika podávaná zvířatům.

„Antibiotika se používají v potravním řetězci, především jako růstové stimulátory v živočišné potravinářské výrobě. Tato praxe je zakázána v EU, ne však v jiných částech Evropy. Někdy se u zvířat používá větší množství antibiotik než u lidí,“ varuje WHO.

Z potravního řetězce se odolné bakterie šíří i do nemocnic. Právě zde způsobují nejvíce problémů. Infekci si totiž odtud odnese každý dvacátý pacient. Proto minulý týden podepsal ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) iniciativu WHO Čistá péče je bezpečnější. Ta se mimo jiné zaměřuje na řádné mytí rukou zdravotníků – právě nedostatečnou hygienou se totiž mikrobi často přenášejí.

Na lepší časy se antibiotikům rozhodně neblýská. Vývoj je totiž drahý a farmaceutické firmy se do něj rozhodně nehrnou. Přírůstků na tomto poli tedy bude jako šafránu.

#nahled|http://g.denik.cz/1/6f/infografika_antibiotika_02_denik_flash_big.jpg|http://g.denik.cz/1/6f/infografika_antibiotika_02.jpg|Celková spotřeba antibiotik v České republice.#

Léky z včel i larev

Naděje pro pacienty se však skrývá jinde. Vědci totiž pracují na vývoji látek, které by mohly antibiotika nahradit. Inspirují se přitom v přírodě – takzvané antimikrobiální peptidy jsou totiž součástí imunity všech organizmů.

„Peptidy zabíjejí mikroby jiným mechanismem. Antibiotikum naruší jejich genový aparát, který si ale teď vytvořil rezistenci. Peptidy mají možnost narušovat bakteriální obálku, ta se rozbije a obsah vyteče ven, čímž je bakterie zahubena,“ vysvětluje Václav Čeřovský z Ústavu organické chemie a biochemie.

Čeští vědci se specializují na vyhledávání účinných látek u hmyzu.

„Zkoumáme například jed z divokých včel. Velmi účinné peptidy jsou také u larvy, která se používá k vyžírání ran. Ta se totiž pohybuje ve velmi infekčním prostředí, takže se musí umět bránit. A to jí umožňují právě peptidy,“ dodává Václav Čeřovský.

Na výzkumu peptidů pracují i vědci ze zahraničí – například v Americe již probíhá druhé klinické testování. V praxi bychom tedy nový lék mohli mít za pět až deset let.

Jindrák: Odolné bakterie jsou v českých nemocnicích jako doma

Podle Vlastimila Jindráka,předsedy Subkomise pro antibiotickou politiku České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, se antibiotika předepisují zbytečně.

Rezistence bakterií k antibiotikům narůstá. Kde se s odolnými mikroby setkáme nejčastěji?
Problém je hlavně v nemocnicích. V zemích EU umírá ročně 37 tisíc lidí v souvislosti s infekcí, která vzniká při poskytování zdravotní péče. Tyto infekce jsou nezřídka vyvolány rezistentními bakteriemi. Podíváme-li se na srovnání v rámci Evropy, zjistíme, že výskyt některých multirezistentních nemocničních bakterií, odolných k většině dostupných antibiotik, je u nás častější než v jiných zemích. Vzácně se lze setkat i s tzv. panrezistentními bakteriemi, kde nejsou k dispozici žádná účinná antibiotika.

Proč?
Souvisí to s tím, jak často pacientovi antibiotika podáváme, kolik lidí je dlouhodobě hospitalizovaných a opakovaně se u nich objevují infekce, takže antibiotika berou dlouhodobě či opakovaně. Také to záleží na tom, jak jsme schopni zabránit šíření rezistentních bakterií z pacienta na pacienta – tedy jak umíme organizovat prevenci a kontrolu infekcí v nemocnicích. A tady máme co zlepšovat.

Zmínil jste panrezistentní bakterie. Odolnost proti antibiotikům se tedy různí?
Proti některým antibiotikům vzniká rezistence rychle a ochotně, takže během několika málo let se jejich účinnost ztrácí. Jiné léky jsou naopak velmi stabilní a odolnost vzniká jen velmi pomalu. Liší se to také podle toho, o jakého mikroba jde. Víme, že původce angíny – streptokok, je na celém světě velmi citlivý na penicilin – rezistence tady neexistuje, ačkoliv jde o nejstarší antibiotikum vůbec. Oproti tomu stafylokoky získaly odolnost už po několika letech po zavedení penicilinu do klinické praxe. Mnohdy může používání některých skupin antibiotik vyvolat rezistenci proti zcela jiným látkám. Obecně je problém vzniku rezistence větší u širokospektrých antibiotik. Ta mají větší selekční potenciál, eliminují tedy s větší intenzitou citlivé mikroby a dávají prostor těm odolnějším.

Takže se může stát, že i když člověk nikdy dříve antibiotika neužíval, při bakteriální infekci mu nezaberou?
Bakterie se na člověka může přenést z různých zdrojů. Některé mikroby se objevují i u zvířat – třeba Escherichia coli, která žije ve střevě člověka nebo zvířete. Pokud hospodářská zvířata dostávají antibiotika často, rezistence bakterií vzniká už u nich. Mohou tedy přicházet kmeny, které nemají nic společného s tím, jak s antibiotiky zacházíme u lidí. Rezistentní není pacient, ale bakterie, to je častý omyl. Ty se stávají odolnými, a my tak ztrácíme účinnou léčbu.

A co předepisování antibiotik u lékaře, kde se stává nejčastěji chyba?
Jednak se jimi léčí onemocnění virového původu, a na ty antibiotika neúčinkují. Takto zbytečné jsou až desítky procent předpisů antibiotik. Někdy se také dávají na základě provedeného mikrobiologického vyšetření, které je ale špatně interpretováno – reaguje se tedy na něco, co nemá souvislost s onemocněním pacienta.

Předepisují se také nevhodná antibiotika?
Roli hraje to, jak lékař podléhá reklamním aktivitám výrobců léků. To souvisí s volbou antibiotika, které použije. Často se setkáváme s tím, že se vynechávají základní léky, které doporučujeme a které jsou v Česku stále dobře účinné. Dává se přednost drahým, širokospektrým a někdy i epidemiologicky rizikovým antibiotikům, které snáze vyvolávají rezistenci bakterií.


Čtěte také: Berete antibiotika? Zabírají méně a méně

Autor: Michaela Koubová

27.6.2011 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Do babyboxu v Rychnově někdo odložil chlapečka

Body, jak ho znaly naše babičky. Na snímku ho představuje správkyně skanzenu Hana Zvalová
3

Ve skanzenu nahlížejí babičkám pod sukně

DOTYK.CZ

Města duchů. Navštivte reálná místa, kde vám může jít i o život

Pokud jste viděli film o Jamesi Bondovi Skyfall, pak si jistě vybavíte scénu, kdy hlavní záporná postava Raoul Silva nutí agenta 007 sestřelit z hlavy jeho milenky panáka alkoholu. To vše mezi betonovými ruinami budov, ze kterých snad mrazí ještě více, než ze samotné scény. Nejde však o počítačem vytvořené kulisy. Hašima, opuštěný ostrov u břehů Japonska, skutečně existuje. Stejně jako další „města duchů" po celém světě. Tady jsou některá z nich.

Andrej Babiš: Havel měl u nás zavést prezidentský systém

Hnutí ANO se chystá na sněmovní volby, v sobotu a neděli si zvolí nové vedení a brzy už také představí svou vizi rozvoje České republiky v příštích dvaceti letech. Jeho předseda Andrej Babiš v rozhovoru s Deníkem tvrdí, že Česko by se mělo inspirovat v zahraničí a vzít si z něj to nejlepší – americký většinový systém, švýcarskou přímou demokracii a německý parlamentní jednací řád.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

Facebook je zajatcem politiky

Baracka Obamu dostal Facebook do Bílého domu. Zdeňka Škromacha bazénková selfie z politiky vylila. Jak si politické celebrity vedou na této sociální síti?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies