VYBERTE SI REGION

Mírná nezaměstnanost je pozitivní, míní většina Čechů

Praha - Česká veřejnost nahlíží na určitou míru nezaměstnanosti převážně jako na pozitivní jev, který vede k tomu, že jsou lidé odpovědnější a váží si své práce – to je názor 63 procent občanů.

29.4.2008
SDÍLEJ:

Úřad práce v Ústí nad Orlicí.Foto: DENÍK/Petr Wagenknecht

Většina dnešních nezaměstnaných je často (54 %) považována za lidi, kteří nemají opravdový zájem o práci. Řešení nezaměstnanosti by občané nejraději svěřili do rukou státu. Podle dvou třetin (68 %) Čechů by měl mít stát povinnost zajistit práci každému, kdo o ni stojí. Se zachováváním zbytečných pracovních míst, jako symbolickým bojem proti nezaměstnanosti, však většina veřejnosti (66 %) nesouhlasí.

Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 1. – 8. dubna 2008. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1341 občanů ČR.

Nezaměstnanost jako pozitivní vidí častěji dotázaní příznivci ODS (79 %), Strany zelených (68 %) či stoupenci KDU-ČSL (68 %), živnostníci či podnikatelé častěji (77 %) než zaměstnanci (64 %), a častěji se k němu kloní dobře materiálně zajištění respondenti (73 %). O tom, že určitá míra nezaměstnanosti není pozitivním jevem, jsou naproti tomu přesvědčeni častěji stoupenci KSČM (57 %) a lidé, kteří se považují za špatně materiálně zajištěné (52 %).

Většina: neměstnaní nemají o práci zájem

Vnímání určité míry nezaměstnanosti jako pozitivního jevu dlouhodobě mírně oslabuje. Nejvíce lidí chápalo nezaměstnanost jako jev, který vede k tomu, že si lidé více váží práce, na počátku devadesátých let minulého století (rok 1993 – 82 %), od té doby jejich podíl klesal a od roku 2004 až dodnes se ustálil kolem úrovně 63 %.

Postoj veřejnosti k problému nezaměstnanosti dokresluje i fakt, že mírně převažující část veřejnosti (54 %) se domnívá, že většina nezaměstnaných jsou lidé bez skutečného zájmu o práci. Toto poměrně kritické mínění zaznívá častěji od lidí s úplným středoškolským vzděláním (58 %) a od občanů s dobrým materiálním standardem (63 %). Většinový názor zastávají o něco častěji stoupenci vládní ODS (67 %) či KDU-ČSL (65 %). Mezi příznivci KSČM a ČSSD mírně převažuje podíl těch, kteří si nemyslí, že většina nezaměstnaných o práci zájem nemá (52 % resp. 54 %).

Letošní výsledek je prakticky stejný jako před rokem. Lze říci, že podíl občanů, kteří nezaměstnané vidí v horším světle, rok od roku přibývá, nejedná se však o dramatické změny. Ještě kritičtěji viděli nezaměstnané dotázaní v roce 1993 (58 % jich tehdy tvrdilo, že nezaměstnaní jsou lidé bez skutečného zájmu o práci). Současný výsledek se však tomuto rekordně kritickému mínění velmi přibližuje.

Stát by měl hrát aktivnější roli

Dvoutřetinová většina české veřejnosti (68 %) se přiklání k názoru, že stát by měl při řešení problému nezaměstnanosti zastávat aktivní roli, že by se měl lidem postarat o práci. Čtvrtina respondentů je přitom pevně přesvědčena, že stát by měl mít povinnost zajistit práci každému, kdo chce pracovat. Proti pasivnější roli nezaměstnaných, kterým by státní instituce povinně zajišťovaly práci, je zhruba třetina české veřejnosti.

Největšími zastánci návrhu, že by stát měl mít povinnost zajišťovat každému práci, jsou lidé starší 60 let (73 % z nich), občané se základním vzděláním (77 %) nebo lidé vyučení (73 %), příznivci KSČM (80 %), ČSSD (77 %) nebo KDU-ČSL (74 %) a lidé špatně materiálně zajištění (80 %).

Tento názor zastávají také o něco častěji ženy (72 %), studenti (71 %) a starobní důchodci (73 %). Proti představě, že by stát měl mít povinnost zajistit práci, jsou nejčastěji lidé s vysokoškolským diplomem (41 % souhlasných odpovědí), živnostníci, podnikatelé (49 %), příznivci ODS (48 %) a lidé s dobrým materiálním standardem (45 %).

Názory lidí na povinnosti státu při řešení nezaměstnanosti se v čase příliš nemění. Poněkud větší podíl veřejnosti se pro povinnost státu zajišťovat nezaměstnaným práci vyslovoval pouze na přelomu tisíciletí (v letech 1999 a 2001 – shodně 74 % občanů).

Zbytečná pracovní místa nic neřeší

Na otázku, zda je třeba bránit se nezaměstnanosti i za cenu zachovávání zbytečných pracovních míst, se česká veřejnost vyslovuje poměrně jasně proti (66 %). Mezi odpůrce této představy se řadí mírně častěji vysokoškolsky vzdělaní lidé (73 %), živnostníci, podnikatelé (77 %), příznivci ODS (76 %) a dobře majetkově zajištění občané (75 %). Více příznivců zachovávání zbytečných pracovních míst pro udržování jisté úrovně zaměstnanosti můžeme najít pouze mezi stoupenci KSČM (51 %).

Názory veřejnosti na tuto otázku jsou již několik let v podstatě neměnné (až na mírný výkyv v roce 2001, kdy se proti zachovávání zbytečných míst vyslovily tři čtvrtiny veřejnosti). V první polovině devadesátých let minulého století (v roce 1993) byl však podíl občanů, kteří obhajovali názor, že přebytečná pracovní místa by se měla na úkor nezaměstnanosti zachovávat, mnohem menší (14 %), než je tomu dnes (34 %).

29.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Předseda ODS Fiala: Zemanův projev ukázal na jeho sbližování s Babišem

Praha - Projev prezidenta Miloše Zemana ve Sněmovně při projednávání státního rozpočtu ukázal na jeho sbližování s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Novinářům to dnes řekl předseda opoziční ODS Petr Fiala s tím, že to nepokládá za šťastné pro Česko. Zeman podle Fialy svými závěry popřel některé teze, které sám v projevu přednesl.

Nazí brněnští veslaři nafotili kalendář. Třásli jsme se jak ratlíci, smáli se

Brno /FOTOGALERIE/ – Namísto pravidelného tréninku zapózovali před objektivy fotoaparátů. Veslaři z brněnského ČVK se svlékli při tvorbě týmového kalendáře s cílem rozšířit povědomí o tradičním jihomoravském klubu a zvýšit zájem o veslování.

Devatero originálních adventních trhů

S blížícími se Vánocemi zaplavují náměstí evropských měst stánky s rozmanitými vánočními dárky, dekoracemi i místními specialitami. Ne všechny adventní trhy ale nabízejí tu samou atmosféru. Vánoční atmosféra se dá zažít i za polárním kruhem, pod zemí či na vodě, zjistil hotelový vyhledávač trivago.cz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies