VYBERTE SI REGION

Nezvyklí mazlíčci v Česku: pumy i obří šneci

Praha - Krokodýl v koupelně? Hroznýš obtočený kolem svého pána při sledování televize v obýváku? Zní to jako z hororu, ale v Česku je to klidně možné. A nikoho to příliš nerozruší. Češi jsou totiž velcí milovníci domácích zvířat, nějakého mazlíčka má nadpoloviční většina z nich.

4.10.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Pancer Václav

Ačkoliv podle aktuálního průzkumu společnosti Focus, Marketing & Social Research jde stále nejčastěji o psa či kočku, přibývá chovatelů, kteří si raději pořizují exotičtější zvířata. Na internetu tak lze najít inzeráty nabízející třeba opice, lamy nebo kočkovité šelmy.

Kajman ve vaně

Například Martin Pechát z Postoloprt ve svém bytě vytvořil terárium, v němž kromě několika želv chová i kajmana trpasličího. „Důležitý je dostatečný prostor a teplo. Voda by měla mít od 26 do 28 stupňů Celsia. Pod tepelným zdrojem, který kajmanovi nahrazuje vyhřívání na sluníčku, je optimální teplota 36 °C, voda je neustále filtrována.

Péče o něj a údržba nádrže mi trvá denně tři až čtyři hodiny,“ popisuje Pechát, který o kajmanovi nebo krokodýlovi snil od dětství. S chovem začínal tak, že měl kajmana ve vaně. „Když jsme se ale chtěli vykoupat, nebylo moc příjemné, že jsme ho museli pokaždé nejdříve vylovit,“ usmívá se chovatel. Teď už si kajman spokojeně hoví v nové velké nádrži umístěné v obývacím pokoji.

Na šneka stačí 10 minut denně

Mezi exotickými živočichy jsou ale i tací, kterým stačí minimální péče. Mezi ty patří například největší suchozemský šnek oblovka velká, který dorůstá až 30 centimetrů. „Péče o ně zabere každý den maximálně 10 minut. Potřebují jen teplotu 28 až 30 stupňů a 90% vlhkost vzduchu,“ říká Petra Ščuková z Prahy, která pro ostatní chovatele těchto afrických šneků založila stránky www.achatinaweb.cz.

Kromě samotné péče však musejí chovatelé exotických zvířat počítat také s tím, že na jejich hobby se často vztahují přísnější pravidla než u psů a koček. Některé druhy zvířat, například primáti a kočkovité šelmy, se musí povinně registrovat na krajském úřadě. U dalších, například u papoušků či některých druhů suchozemských želv, musejí majitelé vést přesnou evidenci chovu a být schopni prokázat původ zvířat. Při vážném prohřešku, například organizovaném obchodování s ohroženými druhy, hrozí provinilcům až osm let vězení či vysoká pokuta.

Ani malá zvířata nejsou bez rizika

Podle veterinářů jsou mezi chovateli exotických zvířat nejoblíbenější zejména drobnější živočichové, chovaní v malých teráriích a voliérách. Většina z nich je neškodná, ale rozhodně to nelze říci o všech. Podle dat Českého statistického úřadu v letech 1994 až 2008 totiž po kontaktu s jedovatými hady, ještěrkami, pavouky či štíry zemřelo pět Čechů. Osmnáctiletý student obchodní akademie Martin Kreysa ze Stříbra však na jedovaté pavouky nedá dopustit. Ve svém pokoji totiž chová čtyřicet kusů různých druhů jedovatých tarantulí. Při kontaktu s nimi však raději používá rukavice. „Zvláště pro oslabené lidi třeba s alergiemi jsou totiž tito pavouci velmi nebezpeční,“ vysvětluje mladý chovatel.

Veterináři a zkušení chovatelé se ale shodují, že komplikace často přináší spíše chov větších zvířat. Majitelé totiž často až příliš pozdě zjistí, že se o dospělého jedince nedokáží postarat. „Jestli si někdo myslí, že bude mít doma roztomilé zvířátko, se kterým si bude hrát, velice se mýlí,“ varuje Stanislav Rek z Hukvald na Novojičínsku, který ve velkém kotci na zahradě chová americkou pumu. Jeho slova potvrzuje také další chovatel Miroslav Lenc z Horažďovic v Plzeňském kraji, který chová pár těchto šelem. „Puma americká je kotětem do dvou let. V dospělosti váží až metrák,“ upozorňuje majitel zvířat, jež sežerou čtyři kila masa denně.

Exotičtní mazlíčci
ROZHOVOR

Veterinář Martin Sobota: Exotických zvířat je v Česku hodně, jen se o nich neví

Veterinář Martin Sobota z Karlových Varů, který se specializuje na drobná a exotická zvířata, radí chovatelům.

Jak se stavíte k domácímu chovu exotických zvířat v českých podmínkách? Které typy zvířat je možné bez obav chovat?
V Česku je tradice chovu exotických zvířat poměrně dlouhá, k běžně chovaným druhům patří hadi, ještěři, želvy a drobní savci nebo papoušci. Chov většiny z nich bývá bez problémů, ale větší druhy hadů, ještěrů a papoušků potřebují často poměrně velký prostor a měly by přijít do rukou pouze zkušeným chovatelům.

Lze říci, kolik Čechů v současnosti chová doma exotická ?
Obecně domácích mazlíčků přibývá. Exotických zvířat je v domácích chovech hodně, pouze se o nich příliš neví. Nahlášená zvířata tvoří podle mého odhadu ani ne polovinu z celkového počtu, konkrétní odhad je proto velmi obtížný. V mojí ordinaci ale tvoří exotická zvířata asi deset procent případů, převážná většina z nich jsou drobní hlodavci, plazi nebo papoušci.

Čeští chovatelé si však občas pořizují i méně obvyklá zvířata, například velké šelmy. Je to problém?
Takoví chovatelé by se měli určitě prověřovat, zda skutečně mají o chovu zvířete dostatečné znalosti a zda jim mohou poskytnout dostatečné životní podmínky. Určitě bych byl obezřetný, zda nejde například o rozmar bohatých podnikatelů – takové případy totiž mohou pro zvíře končit tragicky.

Omezuje zákon nějakým způsobem chov exotických zvířat?
Existuje vyhláška, která obsahuje seznam nebezpečných zvířat. Vyhláška také stanovuje, co všechno musí chovatelé splnit, aby mohli zvířata chovat. Jednotlivé chovy však vždycky schvaluje krajská veterinární správa, která určuje podmínky pro konkrétní chovatele. Ohrožené druhy zvířat se pak pochopitelně nemohou doma chovat za žádných okolností.

S jakým nejzvláštnějším zvířetem jste se už během své praxe setkal?
Přímo v ordinaci už jsem měl například pštrosa. Jejich chov ovšem nepatří k nejnáročnějším, v Česku existují celé pštrosí farmy. Mnohem problematičtější je například chov krokodýlů. Ti totiž v dospělosti vyžadují značný prostor a chovatelé je často po nějaké době odkládají do zoologických zahrad nebo záchranných stanic.zvířata

S kým by se tedy měli chovatelé poradit před tím, než si takto velké zvíře pořídí?
Nejsnazší je sehnat jiného chovatele, který tato zvířata už chová a poradit se přímo s ním. Další možností je obrátit se na nějakou zoologickou zahradu nebo ministerstvo životního prostředí.

Co by měli chovatelé udělat, pokud se o zvíře přece jen nedokážou postarat?
Lidé by se měli obrátit na svého veterináře, který jim může doporučit jiné chovatele nebo zoologickou zahradu, kteří se o zvíře budou moci postarat.

MARTIN DOHNAL, ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

4.10.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Bída přišla na pálenice. Ovoce na jaře pomrzlo

Tradice je znát. Zatímco na Uherskohradišťsku je 38 palíren, v Praze není ani jedna.

Pamlsková vyhláška? Nesmysl, shodují se ředitelé škol na Mělnicku

Mělnicko - Takzvaná pamlsková vyhláška, která od 1. ledna 2017 zakazuje v základních školách prodávat výrobky s příliš vysokým obsahem soli, cukrů a tuků, možná zruší mnohé školní bufety a kiosky. Ředitelé škol na Mělnicku se shodují na tom, že vyhláška je příliš přísná, a pro provozovatele bufetů tak nebude finančně zajímavé dále je ve školách provozovat.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies