VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ničivé záplavy z roku 1997: je to už rovných deset let

ZLÍNSKÝ KRAJ - Jak to vypadá v místech,která před deseti lety zalila velká voda? Co se změnilo v životech lidí, kterékatastrofa tehdy potkala? Jsou škody vpostižených regionech již opraveny? Exkluzivní zprávy z různých lokalit České republiky!

4.7.2007
SDÍLEJ:

Záplavy v Otrokovicích v roce 1997.Foto: DENÍK

Katastrofa způsobila lidem šok, který vyburcoval mechanismy přežití! Přečtěte si rozhovor s psychiatričkou o tom, jak se s povodní lidé vyrovnali.

Deset let od ničivých povodní v roce 1997 si v těchto dnech připomínají obyvatelé nejen Zlínského kraje. Záplavy poznamenaly životy desítek tisíc lidí a způsobily mnohamilionové škody na majetku.

„Příčinou katastrofálních povodní byly mimořádné intenzivní srážky ve dnech 5. až 8. července 1997. Deště zasáhly povodí horní Moravy, povodí Bečvy i Hostýnské vrchy,“ připomněl Marek Viskot z vodohospodářského dispečinku Povodí Moravy.

Škody na Zlínsku dosáhly sedmi miliard

Pršet v regionu začalo v sobotu 5. července a vydatné lijáky přestaly až po více než padesáti hodinách, aby se pak o den později vrátily. Zatímco zpočátku potíže působily jen malé vodní toky jako Dřevnice nebo Bystřička, později nastala kritická situace zejména na Bečvě a Moravě, kam se začaly říčky stékat. „Celkem muselo být v kraji evakuováno 24 tisíc osob a škoda ve všech čtyřech okresech činila kolem sedmi miliard korun,“ řekl Viskot.

Na Zlínsku byla nejkritičtější situace v Otrokovicích, které nejprve zalila voda z Dřevnice, poté vystoupila z břehů také Morava. „Během červencové povodně proteklo územím Otrokovic zhruba 1,1 miliardy kubíků vody,“ spočítal Viskot. Rozvodněná Dřevnice proměnila v několik ostrůvků i samotný Zlín. Voda zalila také další města a obce, například Tlumačov a Spytihněv.

Na Kroměřížsku na tom bylo nejhůře samotné okresní město, Hulín a obce v podhůří Hostýnských vrchů. Na Valašsku byla situace nejkatastrofálnější v Poličné, Podlesí, Brankách, v Zašové nebo například v Hustopečích. Voda poničila i obec Bystřičku.

Na Uherskohradišťsku voda nejvíce zasáhla Babice a Staré Město. Záplavy se nevyhnuly ani Uherskému Hradišti, kde musela být evakuována i nemocnice. „Jediná dobrá informace, kterou můžeme v tuto chvíli poskytnout, je, že nikdo nezahynul,“ shrnul tehdy přednosta Okresního úřadu Zlín Zdeněk Dostál.

Voda si vyžádala také oběti na životech

Ani to však nebyla pravda na dlouho. Ve čtvrtek 10. července si totiž velká voda v kraji vyžádala první a naštěstí jedinou oběť, když v Otrokovicích utonul muž. Mnozí obyvatelé, místo aby záchranářům a hasičům situaci usnadnili, se bránili evakuaci. Potíže byly například se staršími obyvateli Staré kolonie v Otrokovicích. „Domy byly podemleté, voda stoupala a my jsme museli řadu lidí dlouho přesvědčovat, aby s námi odjeli. Jedna starší paní se nám dokonce zavřela v bytě se šestiletou vnučkou,“ řekl tehdejší mluvčí zlínské policie Ivo Mitáček.

Jeho slova potvrdili i samotní občané. „Nechtěli jsme se s manželkou nechat ze svého půldomku vystěhovat, ale nakonec nás dcera se zetěm přesvědčili, abychom šli,“ svěřil se Jaroslav Škutina z Otrokovic. „Bylo nám to líto, byli jsme v tom domku celý život,“ doplnil. Nyní je rád, že svou dceru poslechl. „Voda u nás doma vystoupala dva metry vysoko,“ řekl.

Pomáhala armáda i dobrovolníci

Kromě hasičů, záchranářů a dobrovolníků v kraji pomáhala také armáda s vrtulníkem a obojživelnými vozidly. Lidem bylo potřeba dodávat hlavně zásoby jídla a pitné vody. Ještě v roce 1997 začalo Povodí Moravy zajišťovat nápravu škod v celém Zlínském kraji a budovat protipovodňové mechanismy, aby se katastrofální situace víckrát neopakovala.

„Do roku 2005 jsme realizovali pět set opatření s celkovými náklady dvě a půl milardy korun,“ prozradil Viskot. Dodal, že mezi největší investiční akce patřila rekonstrukce vodní hráze Bystřička za 127 milionů korun a oprava koryta Dřevnice za skoro 90 milionů.

„Nyní připravujeme realizaci dalších protipovodňových kroků za 322 milionů, které by měly být hotové do roku 2012. Na území kraje to je rekonstrukce přelivu nádrže Bystřička, zvýšení kapacity koryta řeky Moravy v úseku mezi Hradištěm a Starým Městem či vybudování ochranné hráze Tlumačově,“ vyjmenoval.

Pršelo 80 hodin, to nikdo nečekal. A pak přišla stoletá voda

JAK TO TEHDY BYLO - Je sobotní odpoledne, 5. července roku 1997 a venku začíná pršet. Tehdy nikoho ani nenapadlo, že pršet bude celých osmdesát hodin a déšť způsobí jednu z největších katastrof, ke kterým kdy na Moravě došlo.

V neděli 6. července už vydatné lijáky na některých místech vylévají vodu například ze zlínské řeky Dřevnice, ta zaplavuje sklepy a zahrádky ve svém okolí. Voda zároveň způsobuje dopravní komplikace i na silnicích.

Večer museli policisté uzavřít kvůli vodě podjezd u Cigánova ve Zlíně. I na jiných místech kraje jsou kvůli nečekaným lijákům vyhlášena mimořádná opatření.

Už v podvečer voda zcela odřízla od okolí obce Šarovy a Bohuslavice na Zlínsku. Zaplavené sklepy mají rovněž lidé z Kašavy. Nebezpečí přichází také od Fryštácké přehrady. Hráz nezvládá velký příval vody, voda proto přetéká nouzovým přepadem a zaplavuje údolí pod vodní nádrží.
S vodou bojují i hasiči na Kroměřížsku. V obci Rajnochovice rozvodněný potok zatopil šest rodinných domů. Celá pod vodou se během neděle ocitla i vesnice Poličná na Vsetínsku. Situace se během několika hodin také podstatně zhoršila na řece Moravě, sbírající vodu z menších přítoků. Jez ve Spytihněvi v okresu Uherské Hradiště musel začít propouštět všechnu vodu. A to znamená, že povodně zachvátí i další místa v Pomoraví, kde je vyhlášen třetí stupeň ohrožení.

Na některých místech Moravy napadlo během víkendu až osmdesát milimetrů srážek a předpověď počasí není ani na příští hodiny příznivá. Déšť má ustat až za neskutečných několik dnů.

Nakonec ustal…

Troubky: devět mrtvých

Stoletá voda se před deseti lety přehnala Moravou. Přerovsko patřilo k nejhůře zasaženým oblastem. Poté co se záplavová vlna přehnala Hranickem, namířila si to po proudu dále, k Lipníku, Přerovu a Kojetínu. V Troubkách tehdy zemřelo 9 lidí. Jak se s povodní vyrovnalo Přerovsko? Více čtěte zde!

4.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Martin Schulz
1

Pohledem Tomáše Procházky: Volby jako koupě auta

Lednické lázně. Iustrační foto.

Česko bude mít už 35. lázně. Navzdory byrokracii

Živnostníci: Zákon zaspal v 90. letech. Chceme nový

Méně papírování slibuje novela živnostenského zákona. Podle podnikatelů přinese jen kosmetické změny.

Provozovatel kiosku u Pekla skončil kvůli EET. Hledá se náhrada

Polná na Jihlavsku hledá nájemce bufetu v rekreačním a sportovním areálu u rybníka Peklo. Současný provozovatel bufetu skončil, dle vyjádření starosty kvůli elektronické evidenci tržeb (EET).

Islámský stát? Fanatici, kteří nemají náboženský cíl, říká lékař Abass Jahaf

/ROZHOVOR/ Jaké je být uznávaným lékařem v České republice, když pocházíte z muslimské země? A zvláště v době, kdy Islámský stát (IS) terorizuje svět stále početnějšími útoky? Doktor Abass Jahaf byl zhruba před třiceti lety z Jemenu vyslaný do tehdejšího Československa na studia. Dnes má české občanství, pracuje v Nemocnici Most na urologickém oddělení a spolupořádáním společenských akcí se snaží sblížit muslimskou komunitu s českými občany.

Skotský parlament bude hlasovat o referendu o nezávislosti

Skotský parlament dnes bude debatovat a hlasovat o výzvě k vypsání dalšího referenda o samostatnosti Skotska. První ministryně Nicola Sturgeonová usiluje o referendum kvůli chystanému vystoupení Británie z Evropské unie. Podle agentury Reuters je téměř jisté, že skotský parlament její návrh podpoří.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies