Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Novou policejní centrálu opustila desetina lidí, přesto se chlubí efektivitou

Národní centrálu proti zločinu (NCOZ) za první rok fungování opustilo 92 policistů, z toho 42 odešlo do civilu a 50 bylo přeřazeno do jiných policejních útvarů nebo bezpečnostních složek státu. Za stejné období přišlo jen 65 nových policistů.

14.8.2017
SDÍLEJ:

Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Michal Mazánek.Foto: ČTK/Kamaryt Michal

K 1. srpnu měl útvar 800 členů, což byl podstav 70 lidí. Ředitel útvaru Michal Mazánek řekl, že odliv policistů nebyl kritický a že nemá obavy z vylidnění útvaru. Na volná místa podle něj přijdou noví policisté.

Obavy z odchodů zkušených policistů byly jedním z hlavních argumentů odpůrců loňské reorganizace, kteří tvrdili, že to povede k zastavení vyšetřování některých kauz. Od policie kvůli tomu odešel například bývalý ředitel protimafiánského útvaru Robert Šlachta, který se sloučením útvarů nesouhlasil. Od policie přestoupil k celníkům. Následovali ho také někteří jeho nejbližší podřízení.

Podle Mazánka je několik důvodů, proč lidé z útvaru odcházejí. Jedním z nich je to, že jeho příslušníci řeší náročné kauzy. „Může se stát a stává se, že ti lidé jsou prostě vyčerpáni. Ta práce je velice náročná, je to veliká zátěž psychická, je to veliká zátěž časová,“ řekl Mazánek. Do odchodů se započítává také přirozená obměna zaměstnanců, uvedl. Část policistů nejspíš odchází také kvůli penězům, jde o případy, kdy někteří mají odsloužen dostatečný počet let na to, aby získali výsluhy. „I takoví se najdou,“ podotkl Mazánek.

Je přesvědčen, že volná místa budou zaplněna. Některá z nich mají být obsazena v nejbližší době, protože policisté z jiných útvarů prošli výběrovým řízením a čekají například na získání bezpečnostních prověrek nebo na stanovení data přeřazení k novému útvaru. Centrála vhodné uchazeče hledá také na policejních školách a v civilní sféře mezi počítačovými experty.

Podle Mazánka se postupně zlepšuje vzájemná spolupráce členů bývalého protikorupčního i protimafiánského útvaru, u kterých byla v době jejich samostatného působení známá rivalita. Pomáhá tomu spolupráce na některých kauzách, která je čím dál četnější. „Nechci tím samozřejmě říct, že je všechno růžové, ale trend je jednoznačně vidět,“ řekl Mazánek.

Souhlasí s tím také náměstek ředitele Petr Vopršal, pod kterého spadají jednotlivé sekce a expozitury rozkrývající kauzy. „Každá práce je o lidech. Někdo si dokáže vyjít více vstříc, někdo méně a někdo si k sobě hledá cestu déle. Myslím, že nás spojuje stejná věc a pokud je to v rámci trestního řízení, tak jsou bariéry odstraněny a ty sekce spolupracují napříč a není s tím žádný problém,“ řekl Vopršal.

Vopršal je bývalým šéfem odboru zločineckých struktur protimafiánského útvaru. Před vznikem centrály byl podepsán pod nesouhlasným dopisem, který čelní představitelé útvaru poslali ministrovi vnitra Milanovi Chovancovi (ČSSD). Na rozdíl od části dalších autorů dopisu se rozhodl u policie zůstat. Bývalé kolegy, kteří odešli do jiných složek státu nebo do soukromé sféry, nechtěl příliš hodnotit. „Je to každého rozhodnutí a každého volba, všichni měli nějakým způsobem možnost se dál podílet na činnosti nového útvaru,“ uvedl Vopršal.

Zlepšení osobních vztahů, dalších výsledků práce nebo personální stabilizace podle Mazánka potřebuje čas. „Kdysi jsem slyšel od jednoho z bývalých ředitelů, že konsolidace jednoho z těch původních útvarů potom, co došlo k nějakým změnám, trvala v podstatě tři roky. Nedá se to uspěchat, nedá se to lámat přes koleno a chce to prostě svůj čas,“ řekl Mazánek.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) začala v prvním roce fungování řešit 361 kauz, ve 105 případech zatím padla obvinění. Podle Mazánka se vyšetřování kauz nezastavilo ani nepřibrzdilo. Z větší části také odmítl kritiku z výroční zprávy státních zástupců, která se týká nevyrovnanosti centrály nebo personální nestability.

Loňskému vzniku centrály předcházela vážná vládní krize mezi sociální demokracií a hnutím ANO, které bylo proti sloučení útvarů. Ke kritice se přidal také bývalý ředitel protimafiánského útvaru Robert Šlachta nebo státní zástupci, kteří se obávali zejména odchodů zkušených policistů, možného zastavení vyšetřování některých kauz nebo horší efektivnosti řízení velkého útvaru. Nový útvar vznikl loni 1. srpna.

„Nic zásadního se skutečně nepřihodilo, že bychom přibrzdili nebo znekvalitnili trestní řízení,“ řekl Mazánek. Centrála v letošním roce otevřela 149 nových kauz, což bylo o 30 víc než za stejnou dobu loňského roku, kdy fungoval protikorupční a protimafiánský útvar samostatně. Letos detektivové z centrály obvinili 377 lidí, což bylo o 152 víc než samostatné útvary v loňském roce.

Podle Mazánka se bude počet případů dál zvyšovat. „Struktura případů je taková, že jejich složitost a spletitost vyžaduje delší dobu rozpracování. Dílem jsou to případy, které byly rozpracovávány za existence původních útvarů, nicméně je tady poměrně velké zastoupení nových věcí,“ uvedl Mazánek.

Kritici loňského sloučení elitních útvarů policie zatím názor nezměnili. Šlachta nedávno prohlásil, že si za svým rozhodnutím a odchodem od policie stojí. Reorganizaci označil za uspěchanou. Kritický názor přetrval i u státních zástupců, kteří odkazovali na výroční zprávu Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) za loňský rok.

NSZ například ve výroční zprávě uvedlo, že sloučení mělo negativní vliv na některé kauzy, protože odešli jejich vyšetřovatelé a musely se řešit také provozní záležitosti kolem chodu nového útvaru. Mazánek to odmítl. „Ty případy neleží na bedrech jednoho člověka, jsou to týmové záležitosti,“ řekl.

Ve výroční zprávě, která se týká prvních pěti měsíců fungování nového útvaru, státní zástupci pochválili spolupráci s regionálními pobočkami centrály a některými sekcemi, některé policisty ale zkritizovali. Státní zástupci také míní, že se snížil počet nově zahajovaných případů, které policie sama vyhledala. „Ne zcela se vším se ztotožňuji. Myslím si, že odvádíme dost práce,“ uvedl Mazánek. Dodal, že se i v negativních hodnoceních snaží najít poučení. „Hodnocení vás můžou upozornit na to, že jsou někde nějaké rezervy,“ vysvětlil Mazánek.

Autor: ČTK

14.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
POLICIE - ilustrační foto.
2

Scéna jako z amerického filmu! Zběsile ujíždějící řidič zranil dva policisty

Za nezávislost Katalánska demonstrují v ulicích tisíce lidí
8

Napětí ve Španělsku stoupá. Do Katalánska míří policejní posily

Kontroverzní reforma práce má ve Francii zelenou. I přes protesty tisíců lidí

Francouzský prezident Emmanuel Macron podepsal kontroverzní reformu zákoníku práce, proti níž v zemi protestovaly tisíce lidí. Prezident tyto reformy sliboval od svého zvolení a podle něj jsou nezbytné pro hospodářství a společnost. Upozornil, že představují dobré řešení zejména pro nejmenší podniky, které vytvářejí nejvíce pracovních příležitostí.

AUTOMIX.CZ

Tatra postavila unikátní osmikolku se všemi řiditelnými koly. Hýbe se jako krab

Česká automobilka Tatra se pochlubila jednou unikátní novinkou. Pro jistého švýcarského zákazníka totiž postavila osmikolový podvozek se systémem řízení kol všech čtyř náprav. Vůz díky tomu umí mimo jiné takzvaný „krabí chod", tedy jízdu šikmo vpřed či vzad doleva nebo doprava při stejném úhlu natočení všech kol. Není divu, že novinka v Kopřivnici dostala právě přezdívku "Krab".

AKTUALIZOVÁNO

Laver Cup začal: Evropa válí. Berdych s Nadalem však padli

/FOTOGALERIE/ Tenisté týmu Evropy vedou po prvních dvou zápasech Laver Cupu nad výběrem světa 3:1. Byly to ale pořádné bitvy, bojovalo se o každý míček. Nejprve Chorvat Marin Čilič porazil dvakrát 7:6 mladého Američana Francese Tiafoeho, pak si Rakušan Dominic Thiem poradil 6:7, 7:6 a 10:7 v rozhodujícím super tie-breaku s dalším americkým hráčem Johnem Isnerem. Alexander Zverev pak zdolal Denise Shapovalova. Jediní, kdo za Evropany podlehli, byli Tomáš Berdych s Rafaelem Nadalem ve čtyřhře.

Německo: Merkelová v neděli nejspíš vyhraje, další vývoj je ale otevřený

Německá kancléřka Angela Merkelová, šéfka konzervativní unie CDU/CSU, ukončí v pátek svou volební kampaň v Mnichově, její protikandidát, lídr německých sociálních demokratů (SPD) Martin Schulz v Berlíně. K volebním urnám zamíří Němci v neděli. Nejpravděpodobnější variantou je, že potvrdí Merkelovou i pro její čtvrté funkční období.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení