Už v úterý soud odmítl prvních 17 z celkového počtu 108 stížností, které obdržel po první přímé volbě prezidenta republiky. Nejčastějším důvodem odmítnutí je opožděnost. Více než polovina pisatelů volebních stížností totiž nestihla zákonnou sedmidenní lhůtu pro zpochybnění voleb.

Dnes soud odmítl pro opožděnost 44 stížností, mezi nimi třeba podnět Sommerové. Čtyřmi návrhy se věcně zabýval, ale nakonec je zamítl. Další skupinu návrhů soud průběžně odkládá, protože nesplňují různá formální kritéria nebo není zřejmé, čeho se stěžovatelé domáhají. Soudu nyní zbývá ještě 23 podnětů, o kterých musí rozhodnout nejpozději 20. února.

Chybu zjistil Nejvyšší správní soud v Buštěhradu na Kladensku. V seznamu voličů byla u dvou sourozenců poznámka, že mají omezenou způsobilost k právním úkonům. Komise je proto nenechala volit. Ve skutečnosti ale žádné omezení neměli. Jak se poznámky do seznamu dostaly, buštěhradský městský úřad nevysvětlil. Podle NSS jde o závažné porušení volebního zákona. Vzhledem k půlmilionovému rozdílu hlasů v druhém kole přímé volby však chyba nemohla ovlivnit celkový výsledek.

„Soud tedy alespoň apeluje na Městský úřad Buštěhrad, aby v příštích volbách, které se budou konat, přijal všechna opatření nezbytná k tomu, aby se stejná situace už neopakovala," stojí v usnesení.

Zamitnuta i Pecinova stížnost

Senát zamítl také Pecinův návrh na zrušení voleb. Aktivista neuspěl ani s námitkou podjatosti proti předsedovi volebního senátu Vojtěchu Šimíčkovi. Pecinovi vadil zejména způsob, jakým ministerstvo vnitra vyřadilo z voleb Tomia Okamuru a Vladimíra Dlouhého, zpochybnil také použitý algoritmus při kontrole petičních archů a měl výhrady k prováděcímu zákonu.

Podle NSS se voliči po skončení voleb už nemohou domáhat zneplatnění hlasování jen na základě údajných chyb při registraci kandidátů. Soudci navíc připomněli, že se většinou zmíněných výhrad zabývali už před volbami, když přezkoumávali registrační procedury ministerstva vnitra a zabývali se také prováděcím zákonem.

Obsáhlou stížnost adresovala Nejvyššímu správnímu soudu také dokumentaristka Sommerová. Vadil jí především způsob vedení kampaně před druhým kolem prezidentské volby. „Důležitou roli sehrála argumentace nacionalistická a argumentace vzbuzující obavy z majetkových nároků odsunutých sudetských Němců," stojí ve stížnosti. Uznání výsledků druhého kola volby by prý za za těchto okolností vedlo k legitimizování nečestných a nepoctivých metod pro dosahování politických cílů a k devalvaci hodnot spojených s prezidentským úřadem.

NSS však podnět Sommerové hodnotil jako opožděný. Dokumentaristka řekla, že návrh podávala 5. února kolem 17:30. „Nejzazší čas byl 16:00, což jsem nevěděla," uvedla Sommerová.