Voliči vyberou třetinu senátorů, lidovcům jde o krk

Druhou parlamentní komoru totiž nikdo nechtěl, málokdo uměl zdůvodnit její potřebnost, ale všichni věděli, že po rozpuštění Federálního shromáždění musejí zasloužilí politici někde zakotvit. Tím místem se stal Senát.

Dodnes není příliš oblíbený, ale o jeho vyštípání z ústavního pořádku země už skoro nikdo nemluví. „Dvě třetiny zákonů, které senátoři vrátili v pozměněné podobě do sněmovny, poslanci schválili. To dokumentuje, že Senát význam má,“ řekl Deníku Petr Just, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle svého předsedy Přemysla Sobotky (ODS) Senát vrací zhruba třetinu všech poslaneckých předloh.

Chodníková novela

Horní komora ale také zákony sama formuluje. Nejznámější je zřejmě ten, s ním přišel Jaroslav Kubera z ODS, tedy tzv. chodníková novela, podle níž za stav přilehlých komunikací neodpovídá majitel nemovitosti, ale vlastník komunikace, čili obec.

Hodně rozruchu je i kolem zákona o třetím odboji, který opakovaně předkládá místopředseda horní komory Jiří Liška (ODS). Nyní má velkou šanci projít, protože ho podporuje vládní koalice ODS, TOP 09 a VV. Právě její mimořádná síla 118 hlasů dělá letos z volby 27 senátorů napínavé drama. ODS obhajuje 18 mandátů, TOP 09 čtyři, ale ČSSD ani jeden. Jakýkoliv zisk sociálních demokratů tak bude úspěchem. Jejich úřadující předseda Bohuslav Sobotka chce obsadit dvanáct křesel, aby měl v Senátu většinu a mohl prosadit i změnu v jeho čele. Na předsedu prý má ČSSD několik kvalitních kandidátů.

Dostane to Špidla?

Nejpravděpodobněji se jeví Vladimír Špidla, který by ale musel porazit na Českokrumlovsku populárního starostu Hluboké nad Vltavou a bojovníka proti kůrovci Tomáše Jirsu z ODS. „Ztratí-li koalice v Senátu většinu, může to urychlit její rozpad i zásadnější politické změny, třeba po krajských volbách za dva roky,“ míní Sobotka. Podle Justa mohou socialisté uspět i s plánem učinit z opomíjené horní komory kolbiště oponentních názorů, do něhož chtějí zapojit nejen své senátory, ale také zástupce nespokojených profesních skupin.

Osudový dopad mohou mít volby pro lidovce, kteří se v květnu nedostali do sněmovny. Je to jedna z jejich posledních šancí, jak se zaháčkovat v celostátní politice.

„Senát je mnoha lidmi vnímán jako komora regionů a lidovci jsou právě s nimi těsně svázáni. Pokud ztratí ve svých tradičních moravských enklávách, svůj pád zřejmě neodvrátí,“ připomněl Just ztráty KDU–ČSL v tradičních baštách, jakými byly Kroměřížsko a Hodonínsko. Tentokrát se ovšem pokoušejí uspět i v Čechách. Na Kutnohorsku jde do souboje jejich předsedkyně Michaela Šojdrová, na Jičínsku šéf Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn.