VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obama a Medveděv odstartují novou éru

Praha – Definitivní tečku za nikdy nenaplněnou smlouvou o americkém radaru v Brdech udělá ve čtvrtek podpis dohody START o snížení jaderných zbraní. Až zaschne inkoust na jménech amerického a ruského prezidenta, Baracka Obamy a Dmitrije Medveděva, bude jasné, že protiraketový štít ve střední Evropě je minulostí.

7.4.2010 4
SDÍLEJ:

Dmitrij Medveděv a Barack ObamaFoto: ČTK/AP/Susan Walsh

Svým způsobem jde o porážku koncepce, kterou prosazovala administrativa bývalého prezidenta George Bushe a v Česku koaliční vláda pod vedením Mirka Topolánka a exministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Pravicové strany ani nyní neskrývají rozčarování nad Obamovým úsilím dohodnout se s Ruskem i za cenu obětování radarové základny.

„Syndrom prodané země představuje lokální pohled. Obama má globální vidění.

Z jeho hlediska je podstatné, aby vybudování štítu neznamenalo automatický nárůst zemí vlastnících nukleární zbraně,“ řekl Deníku Jan Eichler z Ústavu mezinárodních vztahů.

Dohoda s Ruskem

I ministr zahraničí Jan Kohout dějinný posun v režii Baracka Obamy vítá. „Podpis nové smlouvy mezi USA a Ruskou federací je prvním krokem v naplnění vizí prezidenta Obamy. Můžeme ho s jistou nadsázkou nazývat pražským procesem či agendou,“ řekl Deníku ministr.

Obama měl od počátku svého úřadování v Bílém domě zájem na dohodě s Ruskem. Skousl i tvrdý tlak Moskvy, která likvidaci části svého jaderného arzenálu podmínila odstoupením USA od systému protiraketové obrany. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že jakákoliv změna dohodnutých úrovní obranných systémů dává signatářům právo rozhodnout se, zda budou pokračovat v redukci svých nukleárních zásob.

Ačkoli Bílý dům i za Bushe ujišťoval, že protiraketový štít není namířen proti Rusku, Moskva ho jako ohrožení vnímala. „Po pravdě řečeno, kdyby Rusové umístili radar ve Venezuele, Američany by to asi také nenechalo v klidu,“ komentuje to Eichler. Pražskou dohodu proto chválí: „Hlavním cílem STARTu je zarazit jaderné vyzbrojování dalších států. Pokud USA a Rusko nechtějí, aby počet zemí vlastnících atomové zbraně překročil desítku, musejí prokázat zřetelnou vůli snížit vlastní jaderný potenciál a nevylepšovat ten stávající.“

Odvážný diplomat

Jadernou pětku (USA, Rusko, Francie, Velká Británie, Čína) už totiž doplnily Indie, Izrael a Pákistán. Spekuluje se o Íránu a Severní Koreji.

K dokončení vývoje jaderné zbraně mají blízko Turecko či Saudská Arábie. Obama i proto činí odvážné diplomatické kroky. Je například odhodlán slíbit státům, které se zaváží zůstat bezjadernými, že proti nim USA nikdy nepoužijí atomové bomby.

Zároveň se USA hodlají vzdát vývoje nových nukleárních zbraní. Tuto novou strategii představil Obama včera večer. Pro list The New York Times uvedl, že jeho politika je součástí širších snah přimět celý svět, aby vnímal jaderné zbraně jako překonané. Eichler je také přesvědčen, že Obama stál o to, aby se START podepsal právě v Praze. „Před rokem tady přednesl svou vizi o bezjaderném světě. Nyní se vrací, aby spolu s ruským prezidentem k její proměně v realitu udělali první zásadní krok,“ řekl.

Je tedy pravděpodobné, že Praha se zapíše do dějin diplomacie stejně jako například Ženeva. V ní před pětadvaceti lety Ronald Reagan a Michail Gorbačov započali vzájemný dialog na cestě k odvrácení celosvětové jaderné katastrofy.

Medvěděv a Obama


Autor: Kateřina Perknerová

7.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
22 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Václav Klaus: Nešlo o vládní krizi, ale o zahájení volební kampaně

Bývalý český prezident Václav Klaus vidí podstatu koaličních hádek v tom, že poprvé zažíváme situaci, kdy jsou ve vládě dvě stejně silné strany. Ty se musejí proti sobě vymezit, aby jim volič uvěřil, že každá chce něco jiného. „Nic hrozivého se neděje, všechny instituce normálně fungují. Nešlo o vládní krizi, ale o bouřlivé zahájení volební kampaně," hodnotí události posledních dní.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies