VYBERTE SI REGION

Obce brojí proti platbám za žáky

MARIÁNSKOLÁZEŇSKO - Starostům vadí, že za dojíždějící žáky musí platit neúměrné částky

15.9.2007
SDÍLEJ:

Zá nárůst neinvestičních výdajů na žáky může také prasklá kanalizace v objektu mariánskolázeňské školy SeverFoto: DENÍK/ Petr Przeczek

Mezi dvěma ohni se zmítají představitelé malých obcí na Mariánskolázeňsku. Zákon jim zakazuje vkládat peníze z rozpočtu obcí do cizího majetku. Když ale zaplatí požadované náklady na dojíždějící žáky, podílejí se tím i na zvýšení hodnoty školních budov, které patří městu Mariánské Lázně.

„Zákon umožňuje velkým obcím, aby do nákladů na dojíždějícího žáka rozpočítaly třeba i výměnu oken nebo kotle,“ postěžovala si starostka Tří Seker Dagmar Strnadová. „Na letošní rok jsme zatím nezaplatili, ale asi nám nezbyde nic jiného.“ Podobný názor mají i další starostové. „Od nás jezdí do Mariánských Lázní sedm dětí a za každé platíme zhruba 12 500 korun ročně. Město zhodnocuje budovy a my na to přispíváme. To je neúnosné a velmi nás to poškozuje,“ konstatoval starosta Vlkovic Štefan Lepej.

Patnáct dětí dojíždí do Mariánských Lázní také ze Zádubu - Závišína. „Za to, že tam mohou jezdit, jsme zaplatili přes sto šedesát tisíc korun. Daňová výtěžnost na obyvatele, tedy to, co dostaneme od státu, je u nás čtyři a půl tisíce korun. A teď si spočítejte, že máme za každého žáčka zaplatit v průměru jedenáct tisíc,“ nevěřícně kroutí hlavou tamní starosta Jiří Nešpor. „Jsme chudá obec. Kde máme vzít takové částky?“

Také v Pramenech se bouří. „Máme svítit, odklízet sníh nebo platit za dojíždějící žáky?“ ptá se pramenský starosta Václav Brenner. Starostům vadí také fakt, že si každá škola účtuje za žáka jinou částku. Některé se přitom liší až trojnásobně. „V loňském školním roce jsme zaplatili za devět žáčků více než sto padesát tisíc korun. Zatímco Základní škola v Komenského ulici si účtovala 4 170 korun za žáka, Základní škole v Ruské ulici jsme zaplatili za dítě 16 610 korun a Praktická a speciální škola si naúčtovala dokonce 21 430 korun na jedno dítě,“ předčítá starosta Brenner z vyúčtování.

Situace je neúnosná

Přestavitelé obcí se shodují, že situace je už nadále neúnosná. Přestože se v minulosti pokoušeli problém neinvestičních nákladů několikrát řešit, stále se pohybují v bludném kruhu. „V roce 2005 jsme se s mariánskolázeňským místostarostou Jiřím Chvalem dohodli na tom, že město nám bude účtovat jen tolik, kolik dostaneme na žáka od státu. To už ale neplatí a současný starosta o tom jednat odmítá,“ dodává starosta Zádubu - Závišína Jiří Nešpor.

„Všechny výdaje jsou doložitelné a zdůvodnitelné,“ oponuje starosta Mariánských Lázní Zdeněk Král. „Mě to také netěší, že náklady jsou tak vysoké, ale je to způsobeno špatným stavem objektů, ve kterých školy sídlí, a jejich nevytížeností. Proto jsme se rozhodli školy sloučit a jednu budovu do dvou let opustit. To by mělo později náklady snížit.“

15.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký velvyslanec Andrew Schapiro
19 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Orkán Kyrill před deseti lety ničil i zabíjel

Vichr, který se v lednu 2007 prohnal celou Evropou, po sobě zanechal spoušť.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies