Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obleva je sice příslibem jara, ale může i ublížit

Praha - Tající ledy a neobvyklé množství sněhu mohou podle hydrometeorologů způsobit povodně. Pokud zaprší.

26.2.2009
SDÍLEJ:

Firmy, které se specializují na odstraňování rampouchů a čištění střech, mají v těchto dnech žně... Snímek je ze Vsetína těchto dnů.Foto: DENÍK/Michal Mikulenka

S obavami sledují každý den předpovědi počasí lidé bydlící v okolí řek. Starosti jim dělá ohromné množství sněhu a očekávané oteplení. Celý rok klidný potůček za humny by se snadno mohl změnit v běsnící živel.

„Na dvoře i v okolí máme zhruba metr a půl sněhu. Bojíme, až začne tát. Bydlíme přímo u říčky Bystřice, takže máme každý rok s příchodem jara plný sklep vody. Už se na to zase chystáme. Pro jistotu jsme ho vyklidili,“ řekla pětadvacetiletá Martina z Bystřičky na Vsetínsku. Obavy lidí vzbuzuje množství sněhu, který leží nejen na horách, ale i v níže položených oblastech. Podle hydrometeorologů však ani očekávané oteplení v nejbližších dnech nemusí způsobit větší povodně.

Nízké průtoky

„Zásoby sněhu jsou sice poměrně velké, ale meteorologická situace je příznivá. Vypadá to, že nebudou žádné srážky. A pokud nebude pršet ani sněžit, tak by sníh mohl odtávat postupně. Průtoky řek jsou nyní podprůměrné, takže by vodu z tajícího sněhu měly zvládnout,“ tvrdí Martina Kimlová z Českého hydrometeorologického ústavu.

V některých krajích už i tak začali s preventivními opatřeními. Na Třeboňsku rybáři od minulého týdne snižují hladiny rybníků. „Hlavně Rožmberk, z něhož odpouštíme vodu, aby se tam mohla při tání zachytit voda z Lužnice,“ vysvětlil šéf představenstva společnosti Rybářství Třeboň Josef Malecha.

Jinde zase vodohospodáři nasazují speciální bagry, které v korytech řek rozbíjí tlustý led a pouští ho po řece dále, jako například v Záměli na Rychnovsku, kde poprvé bagrovali už v polovině ledna.

Uvolněné kry se však mohou zaseknout o mosty a vytvořit tak nepropustný špunt. Neblahou zkušenost s tím mají v Luži na Chrudimsku, kde kvůli tomu před pěti lety voda vyplavila část města. „Ledové desky tu vytvořily kilometrovou ucpávku. Pár domů to pak odneslo,“ vzpomínal starosta Luže Tomáš Soukup.

Obce také průběžně zlepšují protipovodňová opatření. Na jižní Moravě, kterou jarní záplavy ničí pravidelně, však stále mají smůlu. „Stát změnil pravidla pro poskytování dotací a nechal na obcích, aby vše převedly na své náklady až k územnímu rozhodnutí včetně projektové dokumentace a výkupu pozemků,“ řekl starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra. O protipovodňových plánech představitelé městyse, ležícího přímo pod hrází Vranovské přehrady, stále jen jednají.

Proti povodním se lze bránit i jinak. Česká asociace pojišťoven nedávno představila unikátní program, jehož prostřednictvím se dá zjistit, kde leží nejnebezpečnější záplavové oblasti. Systém rozlišuje čtyři povodňové zóny – od té, kde je riziko povodní zanedbatelné, až po zónu s nejvyšším nebezpečím. Aby zájemce zjistil, ve které zóně zrovna bydlí, stačí mu na internetových stránkách asociace zadat konkrétní adresu. Formou SMS zaplatí 59 korun a systém mu vygeneruje mapu s vyznačenými hranicemi, kam by teoreticky mohla dosáhnout nejhorší povodeň.
Z údajů tohoto systému vycházejí jako nejrizikovější Olomoucký a Zlínský kraj.

První škody

Mezi regiony nejvíce poškozené právě probíhající zimou zase patří kraje Liberecký a Moravskoslezský. Vyplývá to z poznatků České pojišťovny, která od začátku roku eviduje více než tisícovku ohlášených pojistných událostí z tíhy sněhu a námrazy nebo jejich sesuvu. To je pětkrát více, než ve srovnatelném období loňského či předloňského roku.

Ústav navíc v nejbližších dnech očekává příliv pojistných hlášení z Vysočiny, podhůří Orlických hor a hlavně z Krušnohoří, kde závěje dosahují až šesti metrů a některé poškozené objekty jsou dosud nepřístupné.

„Tíha sněhu má jako živelní událost určité specifikum, době zvýšení venkovních teplot, kdy sníh začne škody se projeví nejčastěji v tát, přestože prvotní příčina nastala již několik týdnů před tím,“ tvrdí Petr Klas z České pojišťovny.

Rampouchy musí odstraňovat majitelé domů

Městští chodci by měli v těchto dnech upírat své zraky i vzhůru. Rozhodně ne ale kvůli obdivu krás zimní oblohy, ale aby včas zaznamenali případné nebezpečí. Obrovské kusy sněhu a ledu padající ze střech jim totiž mohou způsobit velmi vážná zranění.

Na zanedbanou údržbu střechy domu doplatila například v pondělí čtyřiašedesátiletá žena v Železné Rudě. Obrovský rampouch se uvolnil právě ve chvíli, kdy pod ním procházela a vážně ji zranil. Když přijela záchranka, byla v bezvědomí. „Rampouch jí způsobil otřes mozku, poranil v obličeji a narazil krční a hrudní páteř,“ popsala zranění Lenka Ptáčková ze záchranné služby Plzeňského kraje.

Už v sobotu přitom zranil led padající z desetimetrové výšky v centru Jihlavy sedmatřicetiletou ženu. „Utrpěla zhmoždění krční a hrudní páteře. Záchranáři měli podezření na zlomeninu klíční kosti a lopatky. Okamžitě ji převezli do nemocnice,“ řekl ředitel jihlavské záchranky Lukáš Kettner.

Zkušenost se zraněním chodců mají aktuálně i v Liberci, kde museli lékaři ošetřit dva lidi. Škody na zaparkovaných autech však hlásí také z jiných míst republiky, například z Pardubic nebo Chebu. Strážníci proto v těchto dnech kromě běžné činnosti sledují také střechy domů. „Pokud objevíme nebezpečně vypadající kus ledu, tak se snažíme kontaktovat majitele nemovitosti. Jejich povinností je zabezpečit dům tak, aby ke zranění osob a škodám na majetku nedošlo,“ informovala mluvčí brněnské městské policie Denisa Kapitančiková.

Majitelé domů si často místo soukromých firem volají na pomoc hasiče. Ale… „Pokud nejde o bezprostřední ohrožení zdraví, tak je odkazujeme na soukromé firmy nebo technické služby, protože bychom nedělali nic jiného a mohli bychom chybět jinde. Většinou se zaměřujeme pouze na veřejné budovy převážně v centrech měst, kde hrozí zranění velkého počtu lidí,“ vzkázal mluvčí hasičů Petr Kopáček.
Mnoho lidí volá hasiče proto, že nechce platit za odstranění rampouchů stovky korun. Zásah specializované firmy totiž není zadarmo. „Hodina provozu auta s plošinou se pohybuje kolem šesti set korun. Záleží však vždy na konkrétním případě,“ řekl jednatel chebských technických služeb Chetes Zdeněk Pavlík.

Majitelé domů přitom mohou v případě nečinnosti přijít o mnohem více peněz. „Měli by si uvědomit, že jim v případě zranění pádem rampouchu ze střechy jejich domu nehrozí jen pokuta, ale mohlo by to být – v případě neštěstí – klasifikováno jako újma na zdraví z nedbalosti,“ varují pracovníci Ašských služeb.

Autor: Filip Sušanka

26.2.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
8 16

Vysvětlete svá slova z Respektu, apeluje Chovanec na Pelikána

Soukromá ponorka Nautilus vynálezce Petera Madsena
3

Je mrtvá, pohřbil jsem ji do moře, řekl o nezvěstné novinářce vynálezce ponorky

Je tu další Zonda, teď jako hračka pro šéfa Pagani. Opět má být tou poslední...

Produkce modelu Zonda sice oficiálně skončila už v roce 2011, Pagani se však neostýchá vyrobit další a další speciální exempláře, pokud se najde zákazník ochotný "solit". Tentokrát ale nejde tak docela o přání majetného zájemce, neboť tato Zonda bude říkat pane samotnému šéfovi automobilky Horaciu Pagani.

Chovanec: Atentáty v Evropě neovlivňují bezpečnost v Česku

/ANKETA/ Informace ze zahraničí nenaznačují, že by poslední atentáty v Evropě měly souvislost s Českem. Stupeň bezpečnosti se nemění, řekl novinářům ministr vnitra Milan Chovanec během dnešního jednání vlády. Kabinet vyslechl základní informace o situaci po čtvrtečním atentátu v Barceloně z úst šéfů zpravodajských služeb.

AKTUALIZUJEME

V Marseille vjel vůz do lidí, zabil jednu ženu. O terorismus nejspíš nešlo

/VIDEO/ Ve francouzském přístavním městě Marseille došlo na dvou autobusových zastávkách k incidentu, při němž vjel do lidí vůz. Zatím je potvrzen jeden mrtvý. Řidič byl zatčen. Uvedla to BBC.

AKTUALIZOVÁNO

Pietní akty připomínají invazi v srpnu 1968

Česko si připomnělo 49 let od invaze ze srpna 1968. Pietní akce se konaly na několika místech. Pamětníci vpádu vojsk Varšavské smlouvy se shromáždili například před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Oběti tehdejších událostí si lidé připomněli také na pražském Václavském náměstí a v Brně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení