VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OBRAZEM: Ražba v tunelu Blanka skončila

Praha - Z pražského tunelu Blanka v pondělí dělníci vyvezli poslední kubík vytěžené zeminy a ukončili tak ražbu tubusů. Obyvatelům přilehlých domů by se tak mělo ulevit od hluku i prašnosti ze stavby.

5.9.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
15 fotografií

Dělníci 5. září vyvezli z pražského tunelu Blanka poslední kubík vytěžené zeminy.Foto: Deník/Michal Bílek

„Dámy a pánové, toto je skutečně mimořádný okamžik. Tak dlouhý tunel totiž dosud nebyl v České republice vyhlouben. Jakkoliv vynaložené náklady byly vysoké, musíme si uvědomit, že jejich výsledný efekt bude pro Prahu zcela zásadní, a tak jak pro místní dopravu, tak i ochranu historického centra.“ Tímto květnatým proslovem se včera uvedl pražský primátor Bohuslav Svoboda na setkání při příležitosti vytěžení posledního kubíku horniny na stavbě tunelového komplexu Blanka.

Včerejší okamžik, kdy došlo k oficiálnímu dokončení ražby v úseku pod Letenskou plání, byl skutečně významným krokem v rámci celého projektu. Po technické stránce došlo totiž k završení hrubé stavby tunelu.

Od kubíků zeminy ke klidu

Vyvezení posledního kubíku zeminy má navíc jedno plus pro obyvatele v okolí stavby. Z toho totiž postupně zmizí velká část techniky, především by pak měl ustat provoz těžkých nákladních aut, která po dlouhé období zeminu pravidelně vyvážela.

Tento fakt podtrhl a upřesnil také první náměstek primátora Prahy Karel Březina, který na slavnostní akt dorazil společně se svým nadřízeným: „Pro Pražany, kteří se pohybují po povrchu, je to významný den. Prašnost a hluk, která je do těchto chvil několik let sužovala, se od nynějška výrazně omezí. Vyvezení posledního kubíku je tak důležité nejenom pro pražské podzemí, ale i nadzemí.“

Protesty proti „tunelu lží“

Přesto se i tentokrát potvrdilo, že zdaleka ne v očích všech Pražanů představuje výstavba Blanky pozitivní proces. Oficiálního ukončení ražby se totiž zúčastnili i její kritici, konkrétně členové Pražského fóra, občanského sdružení, jehož členové poukazují na některé problémy se stavbou spojené. Projektu vyčítají, že je v podstatě zbytečný, ale zejména předražený. Na akci dokonce neváhali rozvinout transparent s nápisem „TUNEL LŽÍ“.

Na smeč jim dokonce naběhl i samotný primátor, když v okamžiku nadšení okomentoval dokončovací práce slovy: „Jsem přesvědčen, že za deset let si nikdo nevzpomene na to, jaké jsme měli s ražbou toho tunelu problémy, nikdo si nevzpomene na to, kolik stál, ale všichni budou vnímat jenom to, že doprava v Praze funguje jako v jiných velkoměstech.“

Na jeho proslov reagovala před mikrofony novinářů aktivistka sdružení Alena Rybníčková: „Ve slavnostním projevu vůbec nepadlo, že celá stavba byla prodražena o 11 miliard, což je pětina rozpočtu celé Prahy. Proto se ptáme – kdo zavinil tu špatnou smlouvu a kdo za to bude potrestán? A jak se zajistí, aby se něco podobného neopakovalo? Nebo je to právě ten důvod, proč bychom si už za několik let neměli vzpomenout na to, kolik tato stavba stála? Navíc, už se vůbec nemluví o tom, že silnice, jimiž budou do tunelu proudit auta, se změní v dálniční přivaděče, které život v okolí učiní naprosto nepřijatelným. Jsme proto přesvědčeni, že Blanka je skutečně tunel, ale ve svém významu nejenom ten dopravní.“

Na plán se vždy nelze spoléhat

Primátor Svoboda na dané výtky nicméně reagoval o poznání diplomatičtěji. Stavbu Blanky přirovnal k obdobnému projektu, tunelu Mrázovka – s poukazem na to, že i ten vyvolával „tisíce a jednu negaci“, ale dnes slouží svému účelu ku prospěchu věci.

Bohuslav Svoboda současně upozornil i na to, že výstavba tunelu se řídí svými zákonitostmi, které nelze vždy tak zcela ovlivnit podle původního plánu.

„Věřím, že funkce tunelu splní veškerá očekávání, s nimiž byl budován, a na druhou stranu jsem strašně rád, že práce skončily, protože každé ponoření se do tunelařiny je pro každého investora velmi dobrodružná událost, kde se rozhodně nedá spoléhat na to, že všechno poběží podle plánu tak, jak to bylo narýsováno.

Vzhledem k nejednoznačné pověsti stavby se tak slavnostní akt vytěžení posledního kubíku horniny na Blance nesl povšechně spíše v konzervativně laděném než vyloženě oslavném duchu. Zejména když organizátoři protestní akce vytrvali až do konce. Nicméně – samotným organizátorům svědčilo ke cti, že členy Pražského fóra nijak neperzekvovali ani nenechali vyvést.

Na otázku Pražského deníku, zda se nicméně svoje výhrady pokusili nějak konfrontovat tváří v tvář samotným politikům, Alena Rybníčková uvedla: „Naše argumenty jsme nekonfrontovali s žádnými politickými představiteli. Nemyslíme si, že by dnes už taková konfrontace mohla čemukoliv pomoct – doufáme, že mnohem účinnější je nějaký impulz, který může popíchnout veřejnost. Jak totiž říkal pan primátor při slavnostním projevu – za deset let se zapomene na to, kolik to stálo, a to je přesně to, co by se stát nemělo.“

Kulisy pro sci-fi?

Bez ohledu na tuto sociální rozepři si však během prohlídky prostředí kolem tunelu rozhodně nešlo nepřipomenout ani stavaři nejednou zmiňovaný termín, který tunel charakterizuje jako gigantický. Hrubá stavba u hradčanského výjezdu si totiž ve stávající podobě nezadá s kulisami jak vytrženými ze sci-fi snímků. A do jisté míry i to přispělo během akce v případě některých zúčastněných novinářů ve vzájemných pohovorech k úvahám, nakolik se s budoucím otevřením tunelu zdejší okolí promění po estetické stránce k lepšímu, či horšímu.

Zejména pak s přihlédnutím k dlouholetému koloritu i atmosféře okolí části Dejvic a Prašného mostu.

Důlní vozík – nepodceňovat!

Během setkání u příležitosti odtěžení posledního kousku zeminy pak pozvaní hosté a novináři dostali rovněž příležitost proniknout až do útrob tunelu.

Zde jim pracovníci Metrostavu, společnosti, která tunel buduje, představili část moderního technického parku, ale rovněž tak neopomněli představit klasický důlní vozík. Ten jim totiž i bez ohledu na moderní technologie stále užitečně slouží při ražbě a odklízení zeminy v obtížnějších či prostorově těsnějších podzemních terénech nebo hlubinných štolách.

„Ani dnes ho tedy nelze považovat jen za pouhou reminiscenci nebo nostalgickou vzpomínku. Důkazem je třeba i skutečnost, že právě důlní vozíky byly využity i při těžbě z hlubinné štoly pod Stromovkou,“ potvrdil pak ředitel Metrostavu Pavel Pilát.

Nakládka ve smetanovém

Vozík zde navíc nebyl přistaven náhodou. Stal se totiž důležitým prvkem samotného odtěžení posledního kubíku, jehož se symbolicky zhostila trojice nejdůležitějších aktérů setkání. Pavel Pilát, Bohuslav Svoboda a Karel Březina se totiž v ten okamžik chopili obyčejných lopat, s nimiž se pustili do likvidace posledního pozůstatku vytěžené zeminy.

Pro fotografy vděčné záběry však neměly dlouhého trvání, což ovšem bylo logické, neboť v opačném případě by se slavnostní procedura pochopitelně protáhla a smetanový oblek primátora by pravděpodobně na konci nevypadal příliš reprezentativně.

Přesto to byl právě Bohuslav Svoboda, kdo většinu přítomných včetně dělníků Metrostavu překvapil, když, ač lékař, odmítl jako jediný při nakládce ochranné rukavice.

Zásadní předěl stavby

Ředitel Metrostavu Pavel Pilát, pak jako jediný seznámil s přesným postupem prací, které budou následovat po včerejším vytěžení zeminy. Okamžik, jímž stavba prošla, označil jako nesmírně důležitý předěl.

„Zdůrazňuji to, protože ukončení ražby tunelu nyní představuje velkou změnu technologie prací, které se na tomto komplexu provádějí. Nyní nás čeká definitivní dokončení podezdívek na tunelech a v průběhu jednoho roku je třeba dokončit veškeré přípravy pro nástup firem, které vybaví tunel technikou pro pozdější dopravní provoz.“

Den otevřených dveří

Jak současně Pavel Pilát uvedl, ještě letos v říjnu pak Metrostav hodlá připravit pro veřejnost den otevřených dveří, kde se zájemci z řad laické i odborné veřejnosti budou moci seznámit s druhou části tunelového komplexu. Nezapomněl ani na poklonu, kterou složil všem, kteří se stavby zúčastnili: „Chtěl bych jim poděkovat hlavně proto, že pracují na velmi rozsáhlém a složitém díle, které je současně provázeno některými neblahými skutečnostmi, což si samozřejmě žádá o to větší nasazení, aby stavba byla dokončena, a právě tak, jak si všichni přejeme.“

Okolí procitne průběžně

Jisté rozpaky však může budit skutečnost, že tunel nebude zprovozněn dříve než v roce 2014. Do té doby by však okolí stavby mělo přece jen takříkajíc prohlédnout. Poté, co se dokončí práce na podezdívce, se přistoupí k úpravě křižovatek, tramvajových tratí a chodníků, které budou plně propojeny s provozem. Současně s tím by měly zmizet i nevzhledné zábory, které zdejší provoz jak automobi­lů, tak i chodců značně omezovaly.

Primátor Prahy drží palce

„Doufám, že všechny zásadní problémy okolo tunelového komplexu Blanka jsou za námi, a nyní už se můžeme zaměřit výhradně na běžné stavařské starosti s tím, jak celý komplex dotvoříme dál.

A velice bych si přál, aby se to podařilo, a na přelomu roku 2013/14 jsme si mohli říct: Ano, nyní jsme schopni uvést tunel do zkušebního provozu, a plně jej připravit na provoz definitivní. Držím nám proto palce,“ řekl primátor Bohuslav Svoboda.


Vše k Blance najdete ZDE

Autor: Ivan Šiler

5.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
AKTUALIZUJEME
11

Teroristé nás nezastraší, řekl Sobotka k londýnskému atentátu, Zeman vyčkává

Britská premiérka Theresa Mayová.
1 3

Mayová odsoudila teroristický útok, místo nebylo vybráno náhodně

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Češka žijící v Londýně: Lidé se spíše diví, že se to nestalo dřív

Příbram/Londýn - Středeční teroristický útok v Londýně otřásl celým světem. Situaci v Londýně popsala Deníku Martina Stromková z Příbramska, která v Anglii žije zhruba deset let.

Ukrajinci zakázali ruské zpěvačce cestu na Eurovizi v Kyjevě

Ukrajinská tajná služba SBU zakázala vstup do země ruské zpěvačce Juliji Samojlovové, která měla Rusko reprezentovat v květnové soutěži Eurovize v Kyjevě. "Nežádoucí osobou" se stala tím, že porušila ukrajinské zákony návštěvou anektovaného poloostrova Krym. Neobvyklý krok oznámila televize 112 s odvoláním na mluvčí SBU. Zákaz má platit po tři roky.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies