Studenti si nanečisto vyzkoušeli státní maturity

„Vyjmenuj ruské futuristy! Cože?“ přiběhl s otázkou a ironickým úsměvem na rtech do hloučku studentů Slovanského gymnázia v Olomouci jejich spolužák. Stejně jako oni před chvílí vyšel z jedné z učeben, ve kterých si poprvé vyzkoušel nanečisto státní maturitu z češtiny. A stejně jako ostatní jej některé z otázek překvapily. Jak se před zkouškou a po ní cítili mladí lidé, kteří si za několik měsíců půjdou napsat test naostro, zjišťovala přímo na místě redaktorka Olomouckého deníku.

Otázky neznají ani kantoři

Po několika letech, kdy strašák jménem státní maturity visel nad několika posledními ročníky studentů středních škol, se na jaře jejich noční můra stane realitou. Úkol proto zněl jasně: Domluvit se s Radimem Sloukou, ředitelem Slovanského gymnázia, abych si mohla společně s budoucími maturanty napsat test. „To nepůjde. Bohužel. Dokumenty máme zaplombované. Klíče od místnosti, kde jsou uložené, musím mít v trezoru. Každý test je přesně určen pro daného studenta. Vše je pod přísným dohledem,“ zchladil mé nadšení vrátit se do studentských let hned na počátku ředitel. Doplnil také, že ani kantoři netuší, jaké záludné otázky na studenty z papírů vykouknou.

Studenti byli zvědaví

A tak mi nezbývalo než přímo v prostorách školy nasávat atmosféru před generálkou a pátrat po tom, co si studenti o státních maturitách myslí. V pondělí ráno jsem si proto přivstala a vydala se do historické budovy gymnázia. Zmatek nervozitu, nejistotu a stres. To jsem očekávala. Místo toho však školu zaplavila vlna stoického klidu. Občas z některého studenta vytryskla záplava obav, rychle ji však zahnal s tím, že dnes je to přece jen nanečisto. „Nijak jsem se nepřipravoval. Spoléhám na to, že si pamatuji spoustu dat a informací z předchozích let. Nejsem proto ani nervózní. Dnes mě čeká státní maturita z češtiny a angličtiny. Jsem zvědavý na otázky,“ popsal čerstvý čtvrťák Martin Hovorka, který se na gymnáziu věnuje především matematicko-fyzikálním předmětům.

Kontrola znalostí

Jeho spolužák Lukáš Mazoch považuje generálku za výhodu. „Už teď se totiž dozvím, jak na tom jsem. Když mi to půjde, tak budu v klidu. Když ne, tak aspoň budu vědět, kde mám ještě zabrat. Vnímají to tak snad všichni spolužáci. Ve třídě na ně nikdo nenadává a ani nedemonstruje,“ vysvětlil student těsně předtím, než usedl do lavice a začal se soustředit na otázky z mluvnice a literatury. Z české i světové.

Z uzavřených tříd se ozývalo pouze cvakání propisek a šustění papíru, když budoucí maturanti obraceli stránku, aby vyplnili další otázky. Devadesát minut se přehnalo jako velká voda. Z učeben se začali pomalu rojit studenti. Štěbetání na chodbě jen potvrdilo, že si musí sdělit své dojmy, probrat nedostatky a zanadávat na těžké otázky. „Bylo to výborné,“ řekl s ironií v hlase Hovorka. Zdrceně však nevypadal. A co otázky? „Většinu jsem čekal, ale některé mě zarazily. Odpovídá se buď ano – ne, nebo jsme si mohli vybrat a, b, c. Také tam byla asi pětkrát písemná odpověď,“ vyjmenoval student. Horší pro něj byly otázky z literatury, než z mluvnice. „Budu muset více číst. V testu byl totiž nějaký úryvek a měl jsme poznat dílo nebo období, ve kterém vzniklo. To je docela těžké. V mluvnici jsme zase měli například určit, které věta je syntakticky špatně,“ objasnil s tím, že je rád, že měl možnost si nyní test vyzkoušet. „Teď tak vím, že musím zabrat v literatuře. Doufám, že mi to pomůže i v dalších předmětech,“ doplnil Hovorka, kterého za pár minut čekala ještě angličtina a v úterý matematika.

Na jaře studenti čtvrtých ročníků vypíšou do kolonek odpovědi naostro. Nyní mají tedy ještě více jak půl roku na vypilování nedostatků, aby se jim jejich zkouška dospělosti vydařila.