Protože lékaři zatím nepovažují za etické ptát se pacientů, jestli souhlasí s posmrtnou prohlídkou těla, provádějí jen soudní pitvy nebo ty, které jsou povinné. Ty se týkají úmrtí osob do 18 let, úmrtí při operaci, při odběru orgánu pro transplantaci nebo smrti ženy při těhotenství, porodu či 
v šestinedělí.

Další problémy se pravděpodobně objeví vzápětí. Patologická společnost varuje třeba před tím, že budou chybět výsledky k dalšímu rozvoji medicíny, problém bude také u výuky mediků nebo dalšího vzdělávání lékařů. K atestaci v oboru patologie totiž lékaři musí provést 120 pitev. A už teď je patologů málo.

Ministerstvo zdravotnictví si je neblahé situace vědomo, zatím ale přesně neví, jak ji zachránit. „Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník je účinný teprve od ledna 2014, je předčasné činit závěry o tom, zda daná úprava činí v praxi problémy. Situaci nyní analyzujeme, bude-li zjištěno, že jde o problém, zvážíme řešení. V případě nutnosti i novelizací zákona o zdravotních službách, eventuálně novelou občanského zákoníku v součinnosti s ministerstvem spravedlnosti," uvedla mluvčí resortu Viktorie Plívová.

Jiný výklad

Jasno má naopak Česká lékařská komora, podle které si lékaři a právníci nemocnic zákoník vykládají špatně.

„Občanský zákoník vyžaduje souhlas s prováděním anatomických pitev výhradně pro účely výuky či výzkumu, což považujeme za zcela správné. Výklad, že běžné zdravotní pitvy lze dělat rovněž jen s předchozím písemným souhlasem pacienta, považujeme za chybný," řekl Deníku prezident komory Milan Kubek.

Dodává, že kdyby se měla měnit pravidla, musela by být zahrnuta i v novele zákona o zdravotních službách, který je zákoníku nadřazený. ⋌(cib, čtk)

Předseda Společnosti českých patologů Aleš Ryška řekl regionálnímu Deníku:

Pitvy jsou potřebné. Medici jich chtějí ještě víc

Pokud by se podobné nařízení týkalo transplantologů, úplně by to zablokovalo výměnu orgánů, říká patolog, profesor Aleš Ryška. Jeho obor je ohrožený, cítit to bude ale až za několik měsíců nebo let.

Patologové se bojí pitvat. Jak moc je to svízelná situace?
Je to průšvih, který se projeví ve třech oblastech. Nejdůležitější je, že se ztratí kontrola nad prací klinických lékařů. Dnes se vůbec nedá potvrdit, jestli léčí dobře, nebo špatně. Když zemře pacient, lékař si díky pitvě ověří, jestli zvolil správný postup nebo jestli diagnostikoval vše, co měl. V případě, že by se díky pitvě dozvěděl, že se něco vyvíjelo jinak, než předpokládal, při léčbě dalšího pacienta s podobnými příznaky by už byl poučený. Vždy platilo, že nemocnice, která nemá vlastní pitevní provoz, nebyla považována za plnohodnotnou, protože neměla možnost zpětné vazby.

Které jsou ty dvě další oblasti?
Druhá oblast je výuka studentů. Neprovádí pitvy, pouze se dívají. Z anket mezi mediky vychází, že by pitev chtěli ještě víc, protože jsou pro ně opravdu přínosné. Později se projeví problém 
u vzdělávání patologů. Když nebudou mít pitvy splněné, nemůžou jít na atestaci. Teď u nás chybí zhruba 50 patologů a přestanou nám dorůstat další. Hlavní náplní patologa přitom nejsou pitvy, 90 procent náplně naší práce tvoří biopsie. Pokud nám lidé budou chybět, bude ohrožena diagnostika nádorů pro živé pacienty.

Nedalo se chybě v zákoně zabránit?
To je hlavní problém, bohužel to s námi ani s jinými odbornými zdravotnickými společnostmi nikdo nekonzultoval. Zákonodárci, kteří v této oblasti neměli žádné hlubší znalosti, nejspíš ani netušili, co způsobí. Kdybychom návrh dostali, tak bychom ho samozřejmě připomínkovali.

Dokdy je potřeba problém vyřešit?
Nejdéle do konce kalendářního roku. Nabízí se novela občanského zákoníku, kde by stačilo napsat, že pokud pacient za života nevysloví nesouhlas s pitvou, pitván bude. Tak to funguje 
u transplantací. Kdyby se transplantologům stalo to, co nám, tak by to zablokovalo veškeré transplantace, což by mělo dopad v řádu dnů nebo týdnů. Novelizovat by se dal 
i zákon o zdravotních službách, který vyjmenovává případy, kdy se pitva musí provést. Pokud by tyto případy byly rozšířeny o to, že se pitva provede, pokud má lékař o správnosti diagnózy pochyby, stačilo by to.

Jak to teď funguje v nemocnicích? Dostávají pacienti formulář, ve kterém podepisují souhlas s pitvou?
Ve Fakultní nemocnici 
v Hradci Králové jsme se shodli, že není etické, aby se pacientovi, který jde na plánovanou operaci žlučníku, dával podepsat souhlas s pitvou. Pokud by nedošlo ke změně v legislativě, udělali bychom osvětu o pitvách. Teprve poté by se mohl začít rozdávat nějaký formulář.

Oční lékaři tvrdí, že kvůli nedostatku pitev nemají rohovky. Je to pravda?
To nemá s pitevní praxí nic společného. Není to tak, že by kvůli nedostatku pitev neměli rohovky. Ve skutečnosti je to naopak. Pokud oční lékaři odeberou rohovky, my musíme provést pitvu, protože nám to ukládá zákon.

Proti vám stojí Česká lékařská komora, která si zákoník vykládá jinak…
Komora má jeden názor, většina právníků českých nemocnic má názor jiný. Jediný, kdo může rozhodnout, je soud. Pokud by první soud dal zapravdu komoře, bylo by to fajn, pitvat bychom nadále mohli. Mám ale velkou obavu, že takto by soud nedopadl. Pokud vím, většina zdravotnických zařízení nechce být v roli toho, na kom si to soud bude trénovat.

KATEŘINA CIBOROVÁ