VYBERTE SI REGION

Od obdivu k žalobě. Deset let Václava Klause

Praha /POHLEDEM DENÍKU/ - Pokud bych chtěla dítěti vysvětlit, kdo je to politik, ukázala bych mu fotografii Václava Klause. Odcházející prezident je ztělesněním všeho, co tento pojem zahrnuje. Schopnosti opřít se o jasnou ideu, mít vizi, zformulovat program a prosazovat ho s pomocí všech prostředků.

7.3.2013 22
SDÍLEJ:

Václav KlausFoto: Deník/Šťastný Vladimír

Zakladatel Občanské demokratické strany v 90. letech takový byl. Bankovní úředník s neuvěřitelným talentem pro ovládnutí veřejných pódií i zákulisních zákoutí. Obdivovatel vyznavačů svobodného trhu Miltona Friedmana a Friedricha Hayeka. Sebestředný vůdce, tvrdě prosazující vlastní představu o tom, kudy mají kráčet dějiny. Pokud uhýbaly z jím vyznačené cesty, dokázal použít bičík, opratě nebo cukr, aby je vrátil do správných kolejí. Dvakrát vyhrál v téměř ztracené prezidentské bitvě. Využil rozhádanosti nepřátel, loajality svých věrných, i když nemilovaných straníků, ba dokonce služeb bezskrupulózních lobbistů.

Václav Klaus zkrátka chtěl být u toho, nicméně nikoliv jen pro opojení z moci samé. Končící hlava státu byla reálným tvůrcem naší současnosti, protože jím být chtěla a byla přesvědčena, že co činí, dobře činí. Potíž je, že po skončení svého prvního pětiletého mandátu už to neplatilo.

10 let na Hradě v číslech.

Václav Klaus se začal míjet s realitou. Jeho zarputilá nenávist k Evropské unii nabobtnala do iracionálních rozměrů. Český prezident začal své zemi škodit, odsunul ji na okraj zájmu a stal se spíš výstředníkem než jedním 
z rovnocenných partnerů u jednacího stolu. 

Neznamená to, že musel bezhlavě a v předklonu kývat na všechno, co Brusel vymyslel. Václav Klaus ale přivedl ČR do unie, byla jeho povinnost naše členství aktivně rozvíjet, ne mu házet klacky pod nohy. Výsledkem je, že Angela Merkelová a François Hollande vyhledávají polského premiéra Donalda Tuska, zatímco po zástupcích české politiky ani nevzdechnou.

Toto nepříjemné dědictví Klausova prezidentství může jeho nástupce Miloš Zeman napravit. Naopak nikdo už nesmaže očerňování zesnulého Václava Havla. Co by možná udělal malicherný politik, velký muž by si odpustil. Václav Klaus ale v posledních týdnech nevynechal jedinou příležitost k ponížení svého obdivovaného předchůdce. A to si nelze vyložit jinak, než že neunesl jeho stále přítomnou popularitu. Ani věcně však nemá prezident, jemuž dnes vyprší mandát, pravdu. Pokud Václav Havel vždy říkal, že demokratická společnost je silná nejen svou ekonomikou a stranicky vyspělou strukturou, ale především občanskými aktivitami všeho druhu, vystihl podle mne podstatu moderního státu jako takového.

Propast zvaná amnestie

Václav Klaus tvrdě bojoval proti teorii globálního oteplování, ekologům a obnovitelným zdrojům. Zasáhl ale snad
proti šílenství zvanému dotace provozovatelům solárních elektráren? Vůbec nijak. A totéž lze říct o jeho odsudku klientelismu, který podle něj nahradil svět idejí, na němž byla založena ODS. Propast mezi původním a současným Václavem Klausem lze nejvýstižněji popsat slovem amnestie. Právě jí se nejvíc vzdálil všemu, proč si ho lidé kdysi vážili. Udělit pardon tunelářům 
a loupežníkům byl neomluvitelný úkrok z demokratického řádu. Bez víry v určitou míru pozemské spravedlnosti nemohou občané žít v míru se státem a jeho představiteli. Podobný nesoulad plodí frustrace, defenestrace a revoluce. Václav Klaus odchází právě včas, aby se takto vypjatému nesouhlasu vyhnul.

Konec Klausovy éry. Jaká byla?

Autor: Kateřina Perknerová

7.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 22
SDÍLEJ:

Třetina mladých Japonců věří, že se upracuje k smrti

Mladické nadšení a optimismus u Japonců do třiceti let nehledejte. Z celé planety jsou nejvíce pesimističtí. Mají strach z budoucnosti a bojí se mít i děti.

Italský premiér Renzi po prohře v referendu ohlásil svou demisi

Řím - Italský premiér Matteo Renzi Renzi po těžké porážce v nedělním referendu o reformě ústavy ohlásil, že dnes podá demisi. V televizním vystoupení řekl, že výsledky referenda jsou naprosto jasné a že přebírá plnou odpovědnost za porážku.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies