VYBERTE SI REGION

Konec ústavů, malé děti poputují do náhradních rodin

Praha – Podle plánu ministerstva práce by se v Česku od roku 2014 měly malé děti přestat umisťovat do kojeneckých ústavů.

22.11.2011 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník / Petr Šimr

V případě potřeby by měly putovat do náhradních rodin. K 3000 nynějších pěstounských rodin by tak mělo přibýt dalších 500. Novinářům to řekl ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09). Na přeměnu péče o děti do tří let a rušení velkých ústavů se zaměřila mezinárodní konference, která se dnes konala v Praze.

„Hlavní problém není ve zvýšení kapacity o 500 pěstounských rodin, tedy o necelých 20 procent. Problém je v tom, aby rodiny měly dostatečné zázemí a podpůrné odborné služby,“ uvedl ministr. Dodal, že by se měla posílit sociální práce. Podle šéfa odboru rodiny ministerstva práce Miloslava Macely by se sociální pracovníci měli naučit situaci rodin lépe vyhodnocovat a poskytovat potřebnou pomoc. Dítě by neměli odebírat kvůli chudobě, ale jen v případě týrání či jiného ohrožení. Podle statistik až 45 procent dětí v ústavní péči se rodinám odebralo ze sociálních důvodů.

Na péči o ohrožené děti putuje nyní zhruba sedm miliard korun ročně. Z toho 3,5 miliardy spolkne péče v ústavech. Pobyt a opatrování dítěte v ústavním zařízení stojí měsíčně asi 40.000 korun. Podle Macely by se část peněz měla převést právě na podporu péče ve vlastní či náhradní rodině.

Česko terčem kritiky

Česko dlouhodobě sklízí kritiku za vysoký počet dětí v ústavech. Podle mluvčí ministerstva práce Viktorie Plívové jen loni prošlo kojeneckými ústavy 2077 chlapců a děvčat, což je nejvíc od roku 1998. „S tak vysokým počtem nejmenších dětí v ústavech se Česku připisuje smutné prvenství mezi ostatními zeměmi,“ dodala mluvčí.

Podle Jana Jařaba z Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva se transformace péče o děti už uskutečnila v Británii či severských státech a nastartovaly ji také všechny země střední a východní Evropy. Jařab uvedl, že chybou v takovém procesu je například nahrazování velkých ústavů menšími. Dodal, že nepřijatelným důvodem pro odebrání dítěte z rodiny je pak jen chudoba, ale také zdravotní postižení. Naopak by se rodičům mělo pomoci.

Někteří odborníci jsou proti

Proti úplnému zrušení ústavů a domovů pro děti v Česku se postavili někteří odborníci. Podle nich je nutné ústavní zařízení pro určité případy zachovat. To nepopírá ani ministr a jeho tým. Podle Macely budou mít v systému dál své místo třeba domy pro okamžitou pomoc, jako jsou Klokánky, či jiná zařízení. „Nechceme nic jiného, než aby služby, za nimiž děti dnes chodí, chodily za nimi. Není cílem z ústavů přenést služby na rodinu. Nikoliv děti za službou, ale služby za dětmi – to je celý smysl transformace,“ uvedl Macela.

Přechod od velkých ústavů ke komunitní či náhradní rodinné péči by mohly podle poradce generálního ředitele pro regionální politiku Evropské komise Michaela Ralpha usnadnit peníze z evropských fondů. Například na přeměnu ústavů pro postižené a domovů pro seniory v menší a přívětivější zařízení může Česko do roku 2013 získat celkem 50 milionů eur (nyní asi 1,27 miliardy korun), uvedl Ralph.

Autor: ČTK

22.11.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies