VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odborníci: K negativním reakcím na uprchlíky přispěli politici i média

Praha - Zdramatizování situace médii, postoj politiků i teroristické útoky přispěly k negativním reakcím Čechů na uprchlíky, řekli to odborníci. Příslib české vlády přijmout v průběhu dvou let 1500 běženců vyvolal nedávno protestní pochody s maketami šibenic a xenofobními hesly. Přitom v 90. letech Česko poskytlo útočiště až trojnásobnému počtu běženců včetně tisícovky muslimů, a to podle expertů bez protestů.

4.9.2015 133
SDÍLEJ:

Zdramatizování situace médii, postoj politiků i teroristické útoky přispěly k negativním reakcím Čechů na uprchlíky, řekli to odborníci. Ilustrační foto.Foto: ČTK/AP

Když se Evropa zhruba před dvěma desítkami let potýkala s válkou v bývalé Jugoslávii, přišlo do Česka 3500 uprchlíků z Bosny a Hercegoviny a 1100 muslimů z Kosova. „Nebyla k tomu nějaká velká debata a vůbec žádná hysterie. Nevzpomínám si na žádné protesty," srovnal tehdejší reakci české veřejnosti s protesty během uplynulého půl roku ředitel Organizace Pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek, který s uprchlíky pracuje právě od 90. let.

Na nynějších demonstracích proti imigrantům, kteří přicházejí také z oblastí postižených boji, se v Praze několikrát sešly stovky lidí. Při jednom z nejvýraznějších protestů v červenci účastníci došli před Úřad vlády se šibenicemi. Varovali před „hordami nadržených černochů" a vykřikovali hesla jako „Čechy Čechům", „My jsme národ" nebo „My jsme tady doma". Přitom za války v Jugoslávii chtěli Češi podle Rozumka lidem utíkajícím před násilím pomoci. „Veřejnost i politici byli mnohem samozřejměji připraveni pomáhat, ať už to byla Bosna nebo Kosovo. Na oba ty konflikty zareagovaly evropské státy podobně, že těm lidem nabídly dočasnou ochranu," řekl Rozumek.

Vliv médií

Sociální geograf Dušan Drbohlav uvedl, že svůj díl viny nesou média. „Je to mediálně podporované a všichni to nějakým způsobem vnímají. Mnohé reportáže ukazují tu situaci velmi dramaticky," míní Drbohlav, který se tématu migrace v Česku věnuje dlouhodobě. Podle Rozumka na Česko funguje zastrašující propaganda islámského státu. „Média nevynechají popravy, které uskutečnil islámský stát a různé hrůznosti. Národ je krmený informacemi o tom, jaké hrůzy se dějí na Blízkém východě," podotkl.

Ke strachu z muslimů podle Drbohlava přispěly také teroristické útoky spojené s radikálním islámem. „Do jisté míry oprávněné obavy, že z této kultury vycházejí tyto teroristické činy, to se na tom podepsalo," připustil.

Zpolitizování situace

Negativní reakce českých občanů podporují podle Rozumka i někteří politici. „Zpolitizovanost bude asi hlavní důvod, proč to tehdy bylo přijímáno úplně v klidu, a teď je z toho prostě téma číslo jedna," míní. Václav Havel, který byl prezidentem v době válek na Balkáně, společnost vyzýval k maximálnímu pochopení pro uprchlíky. Současný prezident Miloš Zeman běžencům vzkázal, že do Česka je nikdo nezval, a několikrát se vyslovil pro to, aby české hranice před migrací hlídala armáda.

Rozumek také připomněl, že pro uprchlíky z Jugoslávie vláda zajišťovala ubytování i u soukromníků. „Stát dal určitý balík peněz, a za ty se nasmlouvaly budovy vlastníků, kteří byli rádi, že mohou budovu dát k dispozici na určitou dobu ministerstvu pro ubytování tady těch lidí," popsal tehdejší praxi. Nyní vláda ubytovává uprchlíky ve speciálních objektech. Jedná se o zařízení pro zajištění cizinců, přijímací a pobytová střediska, integrační azylová střediska o celkové kapacitě přes 1100 míst. Provoz některých z nich se kvůli migrační vlně letos musel obnovit.

Drbohlav i Rozumek se shodli, že chybí společné evropské řešení. „Chce to celoevropskou odpověď, nabídku pro tuhle situaci," prohlásil Rozumek. To, že Evropa nemá jednoznačný postup, jak s uprchlíky naložit, podle něj nahrává ilegální migraci, která znamená mnohem větší riziko, než kontrolovaný příchod uprchlíků.

Drbohlav dodal, že není možné, aby se do řešení problému nějaká země nezapojila. „Není možné, že každý stát si začne dělat něco jinak, na úkor jiného. To nelze. Evropa se musí dát dohromady a politiku dělat dohromady," zdůraznil.

Dobrým řešením by podle obou byla jasná pravidla pro pobyt uprchlíků na území EU. Nezbytná je také rozvojová pomoc pro země, odkud imigranti přicházejí. V neposlední řadě by nejen Evropa, ale i OSN měly usilovat o co nejrychlejší řešení válečných konfliktů, které migrační vlnu spustily.

Autor: ČTK

4.9.2015 VSTUP DO DISKUSE 133
SDÍLEJ:
Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

7

V obchodě už jen s účtenkou. Startuje EET

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

Obejít EET? Každá sedmá provozovna na Královéhradecku porušila zákon

Neodeslání údajů či nevystavení účtenky. To byly nejčastější prohřešky podnikatelů u elektronické evidence tržeb (EET), na které přišli kontroloři z Finančního úřadu. Ti od prosince do poloviny února udělali 220 kontrol a zjistili 30 pochybení.

Petr Jašek se v neděli sejde v Kladně s přáteli z církve

Kladensko - Lékař Petr Jašek (53) z Kladenska je český humanitární pracovník a dokumentarista. Veřejnosti se stal známým poté, co byl v prosinci 2015 zadržen súdánskými úřady v Char túmu. Tamním soudem byl odsouzen ke dvaceti letům vězení za údajnou protistátní činnost. V únoru mu byla udělena prezidentská milost a súdánský prezident nařídil jeho okamžité propuštění. Do České republiky se vrátil v neděli.

Dva měsíce nemoci už vás nezničí. Nemocenská by se měla zvýšit

Dlouhodobě nemocným by v příštím roce mohla stoupnout nemocenská. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci dávky ve výši 60 procent vyměřovacího základu bez ohledu na délku choroby, vláda včera navrhla, aby dávky od druhého a poté i od třetího měsíce dlouhodobé nemoci vzrostly. Po měsíci stonání by tak zaměstnanci měli nově dostávat 66 procent vyměřovacího základu, od dvou měsíců dokonce 72 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies