VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odborníci: K negativním reakcím na uprchlíky přispěli politici i média

Praha - Zdramatizování situace médii, postoj politiků i teroristické útoky přispěly k negativním reakcím Čechů na uprchlíky, řekli to odborníci. Příslib české vlády přijmout v průběhu dvou let 1500 běženců vyvolal nedávno protestní pochody s maketami šibenic a xenofobními hesly. Přitom v 90. letech Česko poskytlo útočiště až trojnásobnému počtu běženců včetně tisícovky muslimů, a to podle expertů bez protestů.

4.9.2015 133
SDÍLEJ:

Zdramatizování situace médii, postoj politiků i teroristické útoky přispěly k negativním reakcím Čechů na uprchlíky, řekli to odborníci. Ilustrační foto.Foto: ČTK/AP

Když se Evropa zhruba před dvěma desítkami let potýkala s válkou v bývalé Jugoslávii, přišlo do Česka 3500 uprchlíků z Bosny a Hercegoviny a 1100 muslimů z Kosova. „Nebyla k tomu nějaká velká debata a vůbec žádná hysterie. Nevzpomínám si na žádné protesty," srovnal tehdejší reakci české veřejnosti s protesty během uplynulého půl roku ředitel Organizace Pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek, který s uprchlíky pracuje právě od 90. let.

Na nynějších demonstracích proti imigrantům, kteří přicházejí také z oblastí postižených boji, se v Praze několikrát sešly stovky lidí. Při jednom z nejvýraznějších protestů v červenci účastníci došli před Úřad vlády se šibenicemi. Varovali před „hordami nadržených černochů" a vykřikovali hesla jako „Čechy Čechům", „My jsme národ" nebo „My jsme tady doma". Přitom za války v Jugoslávii chtěli Češi podle Rozumka lidem utíkajícím před násilím pomoci. „Veřejnost i politici byli mnohem samozřejměji připraveni pomáhat, ať už to byla Bosna nebo Kosovo. Na oba ty konflikty zareagovaly evropské státy podobně, že těm lidem nabídly dočasnou ochranu," řekl Rozumek.

Vliv médií

Sociální geograf Dušan Drbohlav uvedl, že svůj díl viny nesou média. „Je to mediálně podporované a všichni to nějakým způsobem vnímají. Mnohé reportáže ukazují tu situaci velmi dramaticky," míní Drbohlav, který se tématu migrace v Česku věnuje dlouhodobě. Podle Rozumka na Česko funguje zastrašující propaganda islámského státu. „Média nevynechají popravy, které uskutečnil islámský stát a různé hrůznosti. Národ je krmený informacemi o tom, jaké hrůzy se dějí na Blízkém východě," podotkl.

Ke strachu z muslimů podle Drbohlava přispěly také teroristické útoky spojené s radikálním islámem. „Do jisté míry oprávněné obavy, že z této kultury vycházejí tyto teroristické činy, to se na tom podepsalo," připustil.

Zpolitizování situace

Negativní reakce českých občanů podporují podle Rozumka i někteří politici. „Zpolitizovanost bude asi hlavní důvod, proč to tehdy bylo přijímáno úplně v klidu, a teď je z toho prostě téma číslo jedna," míní. Václav Havel, který byl prezidentem v době válek na Balkáně, společnost vyzýval k maximálnímu pochopení pro uprchlíky. Současný prezident Miloš Zeman běžencům vzkázal, že do Česka je nikdo nezval, a několikrát se vyslovil pro to, aby české hranice před migrací hlídala armáda.

Rozumek také připomněl, že pro uprchlíky z Jugoslávie vláda zajišťovala ubytování i u soukromníků. „Stát dal určitý balík peněz, a za ty se nasmlouvaly budovy vlastníků, kteří byli rádi, že mohou budovu dát k dispozici na určitou dobu ministerstvu pro ubytování tady těch lidí," popsal tehdejší praxi. Nyní vláda ubytovává uprchlíky ve speciálních objektech. Jedná se o zařízení pro zajištění cizinců, přijímací a pobytová střediska, integrační azylová střediska o celkové kapacitě přes 1100 míst. Provoz některých z nich se kvůli migrační vlně letos musel obnovit.

Drbohlav i Rozumek se shodli, že chybí společné evropské řešení. „Chce to celoevropskou odpověď, nabídku pro tuhle situaci," prohlásil Rozumek. To, že Evropa nemá jednoznačný postup, jak s uprchlíky naložit, podle něj nahrává ilegální migraci, která znamená mnohem větší riziko, než kontrolovaný příchod uprchlíků.

Drbohlav dodal, že není možné, aby se do řešení problému nějaká země nezapojila. „Není možné, že každý stát si začne dělat něco jinak, na úkor jiného. To nelze. Evropa se musí dát dohromady a politiku dělat dohromady," zdůraznil.

Dobrým řešením by podle obou byla jasná pravidla pro pobyt uprchlíků na území EU. Nezbytná je také rozvojová pomoc pro země, odkud imigranti přicházejí. V neposlední řadě by nejen Evropa, ale i OSN měly usilovat o co nejrychlejší řešení válečných konfliktů, které migrační vlnu spustily.

Autor: ČTK

4.9.2015 VSTUP DO DISKUSE 133
SDÍLEJ:
Zdeňka Procházková.
4 6

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Ilustrační foto.
8

Účet koaličních náletů na Islámský stát: za tři roky zemřelo už 352 civilistů

Hokejisté padli s Ruskem po nájezdech. Přesto budějovický turnaj ovládli

Ve svém závěrečném vystoupení na Carlson Hockey Games prohráli hokejisté České republiky bez svých největších hvězd s Ruskem 3:4 po samostatných nájezdech, i tak potvrdili prvenství v turnaji.

AKTUALIZOVÁNO

Finanční zpráva prověřuje v Agrofertu nezdaněné Babišovy dluhopisy

Specializovaný finanční úřad si vyžádal od společnosti Agrofert podklady k veškerým dluhopisům, které firma vydala, řekl mluvčí podniku Karel Hanzelka. Prověřuje tak i dluhopisy, které od firmy koupil ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies