VYBERTE SI REGION

Odborníci mají zvažovaný Zemanův krok za exces, novinku i normu

Praha – Za exces a naprostou novinku označují někteří odborníci možnost jmenování úřednické vlády bez dostatečné podpory v Poslanecké sněmovně. Podle dalšího experta má však na takový krok hlava státu právo. Prezident Miloš Zeman v neděli naznačil, že právě vláda odborníků je řešením, které v současné situaci preferuje.

24.6.2013 16
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Racek Attila

„Z hlediska zvyklostí je to exces, z hlediska fungování ústavního systému v zásadě taky, takže už v téhle chvíli je to něco, co by se mohlo označit jako jednání na hraně," myslí si ústavní právník Jan Kysela. Podstata parlamentního systému je podle něj v tom, že se vláda opírá o důvěru v Poslanecké sněmovně, a dokud je v ní většina schopná držet vládu, není na prezidentovi, aby jí říkal, že se mu „ta její vláda tak úplně nelíbí a že má nějakou vládu svoji, mnohem lepší".

Po demisi premiéra Petra Nečase (ODS) kvůli aféře okolo jeho blízké spolupracovnice Jany Nagyové se strany dosavadní koalice – ODS, TOP 09 a LIDEM – snaží obnovit kabinet na stejném půdorysu. Za premiérku navrhují dosavadní šéfku Sněmovny Miroslavu Němcovou a zdá se, že by pro vládu v dolní komoře našly dostatečnou podporu.

Krok k poloprezidentskému systému

Jmenování vlády, která má mezi poslanci většinu, podle Kysely odpovídá zvyklostem a konstrukci českého ústavního systému. Teprve, když v dolní komoře většina není, je podle něj čas na méně ortodoxní řešení. Zemanův zvažovaný krok je krokem k polopreziden­tskému systému, míní Kysela.

Naopak podle dalšího odborníka na ústavní právo Václava Pavlíčka je plně v pravomoci prezidenta jmenovat premiéra, a to třeba i úřednického. Předem totiž podle něj není možní říci, zda ve Sněmovně dostane důvěru. „Přirozeně je to věcí prezidenta, jestli chce jít do takového způsobu, který mu přinese neúspěch," říká Pavlíček.

Pokud vláda nedostane důvěru, nemůže ji hlava státu podle Pavlíčka nechat dovládnout v demisi, ale musí bez zbytečného odkladu jednat, aby našla a jmenovala nového premiéra. Průtahy, k nimž v tomto ohledu docházelo v minulosti, nebyly podle něho v souladu s duchem ústavy.

V demisi zatím nejdéle působila první Topolánkova vláda, kterou jmenoval tehdejší prezident Václav Klaus 4. září 2006. Jako dosud jediná nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně, a v demisi pak vládla od 11. října 2006 do 9. ledna následujícího roku, tedy přesně 90 dní.

Podle politologa Stanislava Balíka však dnešní situace není s tou tehdejší zcela srovnatelná. Hlava státu tehdy prý jednala na základě volebních výsledků a první pokus o sestavení vlády dala vítězi voleb ODS. „Bylo to jakési přiblížení se předčasným volbám, které tehdy nešlo vypsat tak jednoduše jako dnes," myslí si Balík.

Novinka, ale v rámci ústavy

Nynější uvažovaný krok prezidenta je podle něj stále ještě pohybem v rámci ústavy, ale vzhledem k dosavadním zvyklostem ústavním a politickým to je prý „naprostá novinka". Dvě úřednické vlády, které zatím ČR měla, byly podle Balíka vždy jmenovány na základě dohody v Poslanecké sněmovně.

První úřednickou vládu Josefa Tošovského, která vznikla po demisi druhé koaliční vlády Klause (ODS), jmenoval tehdejší prezident Václav Havel 2. ledna 1998. Kabinet podal demisi v červenci, tedy necelý měsíc po předčasných volbách. Druhou úřednickou vládu vedl od jara 2009 do léta 2010 Jan Fischer po vyslovení nedůvěry koaličnímu kabinetu Mirka Topolánka (ODS).

Pokud možná třetí úřednická vláda nedostane důvěru a prezident nebude aktivně hledat jejího nástupce, mohou podle Pavlíčka iniciativu převzít poslanci a rozhodnout o rozpuštění Sněmovny. Takový krok, k němuž je zapotřebí 120 poslanců a který by vedl k předčasným volbám, požadují již nyní opoziční ČSSD, KSČM a Věci veřejné.

Podle Kysely mohou zákonodárci vyvinout tlak dokonce i za pomoci ústavní žaloby na prezidenta. „Pakliže prezident republiky jmenuje v rozporu s avízem politických stran vládu, ta vláda nedostane důvěru a on ji stejně bude udržovat při životě, tak pak je to podle mě přesně ten případ, kdy se to dá použít," tvrdí Kysela.

Autor: ČTK

24.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 16
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

EXKLUZIVNĚ

Hit Deep Purple vznikl kvůli Čechovi, který zapálil kasíno

Montreux, ČR /VÝROČÍ, TIP NA VÝLET/ - Díky nešťastné náhodě, která se přihodila 4. prosince roku 1971 nahráli Deep Purple svou nejslavnější skladbu. V neděli uplynulo 45 let od ničivého požáru, který spálil do základů slavné Casino de Montreux. V jeho prostorách se od roku 1967 koná Montreux Jazz Festival. Zahráli si v něm ovšem i zásadní rockové kapely jako Led Zeppelin, Pink Floyd, Deep Purple nebo Frank Zappa, při jehož koncertě kasíno vzplálo a který shodou okolností zemřel před 23 lety.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies