VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odborníci spustili novou databázi moravských a slezských alejí

Ostrava - Tým geografů Ostravské univerzity ve spolupráci s nevládní organizací Arnika spustil po dvouletých přípravách novou mapu a databázi s téměř tisícovkou moravských a slezských alejí a stromořadí. Zájemci v ní najdou údaje o stromech, jejich stáří i zdravotním stavu. Podle tvůrců databáze může pomoci například silničářům a úředníkům, ale poslouží i turistům, kteří tak mohou hledat tipy na výlety vedoucí právě alejemi, dnes o tom informoval mluvčí univerzity Adam Soustružník.

18.8.2015 4
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jan Jireš

„Takto podrobná a rozsáhlá databáze v Česku až dosud chyběla. Je to užitečný podklad pro silničáře, který říká, kolik a jakých stromů v alejích podél silnic roste, v jakém jsou stavu a jak naplánovat jejich údržbu. Databáze poslouží také úředníkům, například při zpracovávání podkladů pro ochranu přírody, při plánování rozpočtů na péči o stromy a shánění peněz na investice do ochrany přírody a krajiny," řekla vedoucí projektu Marcela Klemensová z Arniky. Podle ní lze mapy využít například i pro plánování rozvoje naučných stezek nebo k přípravě nových cest mezi vesnicemi a pamětihodnostmi.

„Abychom výletníkům i obcím práci usnadnili, vybrali jsme 241 nejzajíma­vějších alejí a do průvodce Cesty k moravským alejím připravili devět tras pro výlety na kolech," doplnila Klemensová. Průvodce je možné objednat prostřednictvím webových stránek Arniky nebo zakoupit ve vybraných informačních centrech.

Aktivní péče

Na mapování alejí a stromořadí se významnou měrou podíleli také studenti univerzit. „Tento typ projektu je pro nás velmi cenný. Nesporný přínos projektu je propojení studia jak s vědeckou prací, tak s praktickými výsledky," vysvětlil odborný garant projektu Radek Dušek z Katedry fyzické geografie a geoekologie Ostravské univerzity.

Vznik databáze považuje za cenný zdroj informací pro komplexní péči o zeleň i náměstek hejtmana pro životní prostředí Daniel Havlík (ČSSD). „Moravskoslezský kraj je oblastí s dlouhodobě překračovanými limity u polétavého prachu, přičemž jedním z původců tohoto znečištění jsou emise z automobilové dopravy. Aktivní péčí o zeleň podél silnic lze kvalitu ovzduší v jejich okolí významně zlepšit," připomněl Havlík.

Podle zjištění odborníků, kteří mapovali aleje a případně i stromořadí v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji je na severní Moravě a ve Slezsku zmapováno 257 alejí a 472 stromořadí. Délky jednotlivých alejí se pohybují od třináctimetrového březového stromořadí v Palkovicích až po 3,5 kilometru dlouhou jírovcovou alej mezi Skřípovem a Starou Vsí. Nejvíce stromů pak mají aleje na Opavsku. Z dřevin jsou nejčastěji slivoň, lípa a javor. K nejstarším a nejcennějším alejím patří lípová v Radkově – Dubové či památkově chráněná alej na Uhlířský vrch u Bruntálu.

Autor: ČTK

18.8.2015 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
59 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

S prezidentem je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Kantar.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

Jablonec selhal, od Příbrami dostal čtyři góly. Opět jí pomáhá zachránit ligu

Jablonec nad Nisou – Nejhorší tým fotbalové ligy si vyšlápl na Jablonec. Příbram nasázela na Střelnici čtyři góly, zvítězila 4:2 a po 25. kole opustila poslední příčku.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies